facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Buzuluk Komárov s výzkumníky testoval tvrdokovové návary pro hnětací stroje

19. 11. 2017
Buzuluk Komárov s výzkumníky testoval tvrdokovové návary pro hnětací stroje

Dotace inovačního centra pomohla společnosti Buzuluk a.s. sídlící v Komárově s výzkumem tvrdokovových návarů pro hnětací stroje určené pro míchání extrémně abrazivních směsí. Nové žádosti o inovační vouchery Středočeského inovačního centra mohou firmy podávat už od poloviny listopadu.

Hnětací stroje s odolnějšími pracovními plochami určené na míchání extrémně abrazivních směsí vyvinuli odborníci světově uznávané středočeské společnosti Buzuluk a.s. sídlící v Komárově. Na strojích z podhůří Brd přitom vznikají výrobky světových výrobců jako jsou např. Continental, TOYO, Mitas, Apollo, atd.. Na výzkum ve spolupráci s pracovníky společnosti COMTES FHT Dobřany získaly komárovské strojírny, jejichž historie sahá několik století zpět, dotaci v podobě inovačního voucheru od Středočeského inovačního centra (SIC).

„Zvyšování kvality námi vyráběných strojů se věnujeme kontinuálně, nicméně k takovému společnému výzkumu bychom se bez pomoci inovačního voucheru sami neodhodlali,“ říká Patrik Vook, vedoucí technického úseku divize Gumárenské stroje firmy Buzuluk.

Kvalita míchání směsí nejen pro gumárenský a pneumatikářský průmysl je dána zejména vhodným tvarem hnětadel. Při míchání základních surovin dochází k opotřebení vnitřních částí stroje. Proto při jejich výrobě používá Buzuluk speciální tvrdokovové návary, tedy navařované vrstvy kovu na základní materiál, čímž se zvýší jejich tvrdost a odolnost proti opotřebení. „Během nového výzkumu jsme testovali třením různých vzorků o sebe, které materiály jsou a nejsou vhodné pro namáhané části. Tvrdost materiálu totiž nemusí korespondovat s životností a odolností proti otěru. Kvalita návaru přitom určuje velkou měrou konečnou životaschopnost námi vyráběných hnětičů,“ vysvětlil důležitost výzkumu pro zvýšení kvality produkce, a tím i konkurenceschopnosti Buzuluku Patrik Vook. „Jen pro představu o vysoké náročnosti míchacího procesu - u tuzemského zákazníka jsme před nedávnem instalovali 320 litrový hnětič typu intermix poháněný 1,4 MW motorem.“

Právě podpora inovativnosti, a tím i konkurenceschopnosti a ekonomické stability středočeských firem, je podle ředitelky SIC Rut Bízkové jedním z hlavních důvodů zavedení inovačních voucherů. „Ke zlepšení firmy často potřebují právě výzkum, který však samy nezvládnou, v tom jim mohou pomoci lidé z akademické oblasti. Podpora rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a výzkumnou sférou, a to prostřednictvím poskytnutí jednorázové dotace podnikateli, byla hlavním důvodem pro vznik voucherů Středočeského inovačního centra,“ zdůraznila jeho ředitelka Rut Bizková. Příjem letošního druhého kola žádostí na inovační vouchery SIC je už sice uzavřen, třetí kolo bylo ale vyhlášeno 13. listopadu 2017. Pro malé a střední firmy i fyzické osoby bude připraveno 2,5 milionu korun.

S inovačními vouchery má Patrik Vook, absolvent doktorandského studia na Západočeské univerzitě v Plzni, řadu zkušeností už z jiných krajů, kde inovační centra také působí. U tohoto podnikatelského dotačního nástroje oceňuje především administrativní nenáročnost podání žádosti a dalších navazujících činností. „Máme v Buzuluku zkušenosti s řadou jiných dotačních projektů a v porovnání s nimi jsou inovační vouchery SIC jednodušší,“ poznamenal Vook.

Komárovský strojírenský podnik, který má i vlastní slévárnu, je po desetiletí znám jako výrobce kvalitních gumárenských strojů. Na jeho strojích se vyrábí polotovary pro pneumatiky nejvyšší jakosti, dopravníkové pasy, směsi pro brzdové obložení nebo gumové koberečky do aut a třeba i gumy do penálů malých školáků. Jako jedni z mála dokáží vyrobit jak zařízení pro míchání kaučukových směsí, tak válcové stroje a kalandrovací linky na jejich následné zpracování.

Buzulučtí odborníci čerpají ze zkušeností svých předků nasbíraných po mnohá desetiletí, strojírenství má v této oblasti až staleté kořeny. Železářská huť byla v oblasti středočeského Komárova založena podle historicky neověřených zmínek starší literatury zřejmě už v druhé polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu. Rok 1460 je podle dávných archivních záznamů historickým rokem pro vznik železářství v Komárově. Prvním výrobním procesem při jeho založení, jak historie uvádí, byla v roce 1460 právě slévárenská výroba, v pozdější době se přidala výroba smaltového nádobí, van, válců i třeba mlýnských strojů. Počátek výroby kalandrovacích gumárenských strojů se datuje do roku 1937. V roce 1948 byl podnik znárodněn a nástupnickou akciovou společností se Buzuluk Komárov stal v roce 1992. Dnes vlastní majoritní podíl ve strojírnách čínská firma DXS a zaměstnává tu na osm stovek lidí. Své výrobky vyváží do celého světa.

„Loňský rok byl pro gumárenskou divizi, co se týče tržeb, byl velmi úspěšný. Zakázky jsme měli v Indii, Maďarsku, Turecku, Indonésii, Německu či Rumunsku,“ poznamenal Vook. Ve strojírnách letos modernizují i strojový park. V souvislosti s vývojem nového typu hnětičů, společnost Buzuluk a.s. zakoupila velké moderní horizontkové pracoviště, které se bude na sklonku roku uvádět do provozu.

 

Zdroj: Středočeské inovační centrum