facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Jaké jsou aktuální otázky pracovního práva v oblasti výzkumu a vývoje?

8. 3. 2019
Jaké jsou aktuální otázky pracovního práva v oblasti výzkumu a vývoje?

V čem je postavení zaměstnance v akademickém prostředí specifické? Jak ošetřit práci na „home office“? Co vše může být klasifikováno jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností? A za jakých podmínek by se měly zveřejňovat platy akademických pracovníků? Nejen tyto otázky diskutovali účastníci konference, kterou v Praze dne 5. března pořádala společnost alevia ve spolupráci s Advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři.

Zaměstnanci, jako takzvaná slabší strana, ze zákona požívají větší míru ochrany a případné soudní spory pak často končí neúspěchem zaměstnavatele, který nemá dostatek prostředků a důkazů, aby obhájil svá tvrzení. Řada sporů se dnes proto řeší mimosoudní cestou pomocí takzvané mediace, která může být rychlejší i levnější variantou než soudní spor.

Problematika pracovního práva je v oblasti výzkumu a vývoje poměrně komplikovaná, protože do ní vstupují další faktory jako projektové financování, transfer znalostí nebo ochrana duševního vlastnictví. Zákoník práce nebyl napsán s ohledem na specifické potřeby výzkumných organizací, obtížně uchopitelná je navíc i samotná povaha vědecké práce, kdy může být například těžké přesně určit místo nebo čas výkonu práce.

Na problémy pracovně-právní povahy ve výzkumných organizacích se proto zaměřila březnová konference Výzkumné organizace a aktuální otázky pracovního práva, kterou hostil Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a portál Vědavýzkum.cz byl jejím mediálním partnerem. Zúčastnili se jí zástupci vysokých škol, ústavů Akademie věd i dalších výzkumných organizací a subjektů.

DSCN6253

Aleš Vlk ze společnosti alevia spolu s odborníky z AK HOLEC, ZUSKA & Partneři účastníkům představili aktuální problémy, se kterými se v praxi setkávají. Mluvilo se tak například o způsobech odměňování pracovníků a limitech pracovní doby, stanovení odpovědnosti a možnostech náhrady škody - zejména v souvislosti s neudělením nebo krácením dotace, nebo o vykazování pracovní doby pro účely kontrol poskytovatelů dotací.

Názory na některé právní problémy v dané oblasti prochází určitým vývojem - například v otázce poskytování údajů o výši mezd nebo platů, kde se střetává právní princip ochrany osobních údajů s informační povinností. S vývojem diskuse a takzvaným čtyřstupňovým testem, který pro tyto případy stanovil Ústavní soud, seznámili účastníky Matej Kliman a Jan Dudák. Ten již dříve aktuální praxi shrnul také v článcích na našem portále (zde a zde). Michaela Lanátorová zase publiku představila úpravu pracovních povinností a možné důsledky jejich porušení.

Živá diskuse vznikla nad otázkami ochrany duševního vlastnictví (například nad situací, kdy autor vynálezu pracuje pro více zaměstnavatelů), nebo nad oblastí střetu zájmů, na kterou se zaměřil Karel Zuska. Ve střetu zájmů se totiž může ocitnout například zaměstnanec veřejné instituce, jehož zaměstnavatel pověří k zastupování v orgánu soukromé spin-off společnosti.

Konference odhalila celou řadu pracovně-právních témat a problémů, které mohou ve výzkumných organizacích nastat. O těch nejzajímavějších vás budeme nadále průběžně informovat v rubrice Legislativa a právo. Z důvodu pozitivního ohlasu ze stran účastníků organizátoři plánují příští druhý ročník konference v podobném formátu.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)