Zobrazení položek podle značky: AV ČR

U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata.

Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.

Grantová agentura České republiky podpoří od dubna dva nové projekty ve spolupráci s rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung a po jednom projektu s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft a polským Narodowe Centrum Nauki.

Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata s hladinou krevního cukru zvýšenou v důsledku cukrovky.

Na začátku každého nového roku se lidé většinou dívají do budoucna. Jaké budou následující měsíce a léta? Odborníci z evropského centra excelence CzechGlobe se však ohlédli do minulosti a zmapovali vysychání půdy na naší planetě.

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

V pátek 24. listopadu byli na tiskové konferenci představeni vítězové 22. ročníku soutěže Česká hlava 2023. Před sedmi lety byl laureátem Národní ceny zástupce Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jiří Forejt, jehož kariéra začala před 55 lety.

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Vzpomínky na dětství v meziválečné Vídni, básničky psané na vojně nebo prožívání prvních lásek na pozadí sovětské okupace v šedesátém osmém. Banální historky obyčejných lidí? Naopak. Podle Vojtěcha Kesslera z Historického ústavu AV ČR právě takové příběhy tvoří dějiny.

Rozpočet Akademie věd ČR na příští rok nebo návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, patřily mezi hlavní témata LXII. zasedání Akademického sněmu. Konal se 12. prosince 2023 v Národním domě na Vinohradech.