Zobrazení položek podle značky: Ministerstvo pro vědu

Na vědu a výzkum půjde po dvou letech stagnace více peněz. Díky vyjednání meziročního nárůstu o 8 % by na podporu vědců, výzkumných projektů, ale také mezinárodní vědecké spolupráce mělo putovat celkem 43,3 mld Kč, tedy o 3,1 mld. více než v minulém roce. Ministr Marek Ženíšek, pro kterého bylo navýšení výdajů prioritou od jeho nástupu do ministerské funkce, to v kontextu současné situace považuje za velmi pozitivní.

Navýšení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace v roce 2025 je iluze a reakce ministra Ženíška na tento návrh je sebeklam, který jen potvrzuje strategii vlády „slibem nezarmoutíš“.

Marek Ženíšek (TOP 09) byl ve čtvrtek 16. 5. 2024 jmenován ministrem pro vědu, výzkum a inovace. Myslí si, že svou novou agendu dovede nahlédnout s odstupem a rozhodnout se, na čem má smysl trvat a z čeho ustoupit. V rozhovoru se detailněji vyjadřuje k problematickým místům nového zákona a ke svým dalším prioritám. Za důležité považuje, aby se instituce nebály vyjít za lidmi a prezentovat svou práci.

Zeptali jsme se partnerů portálu Vědavýzkum.cz, jaké priority očekávají od nového ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Někteří čekají kontinuitu a dokončení reformy transferu, někteří posílení institucionální podpory, určení strategických priorit či dokonce reformu vzdělávacího systému.

Ve čtvrtek, 16. 5. 2024, byl do funkce uveden nový ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Na tiskové konferenci, na níž byl portál VědaVýzkum.cz přítomen, vystoupil po boku premiéra Petra Fialy.

Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra.

Kauza nešťastné výměny ministra pro vědu měla i svou světlou stránku. Vzbudila totiž jinak vlažný zájem médií a veřejnosti o problémy české vědy. Využil jsem proto historické okénko příležitosti a stručně pro laiky v komentáři pro SeznamZprávy shrnul, s čím se česká věda potýkala a potýká a proč je to problém náš všech.

Rozpočet Akademie věd ČR na příští rok nebo návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, patřily mezi hlavní témata LXII. zasedání Akademického sněmu. Konal se 12. prosince 2023 v Národním domě na Vinohradech.

V zemích OECD je 73 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj hrazeno ze soukromých financí a pouze 27 % z veřejných rozpočtů. Veřejné prostředky na aplikovaný výzkum se započtením zahraničních veřejných zdrojů v roce 2024 porostou. Obavy o aplikovaný výzkum nejsou na místě. Zůstává však otázka, proč se v Česku nedaří zapojit do financování výzkumu více soukromých zdrojů. Přečtěte si k této otázce komentář Heleny Langšádlové, ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR.

Po několikaměsíčním jednání ministryně Helena Langšádlová prosadila navýšení rozpočtu na vědu a výzkum oproti prvotnímu návrhu Ministerstva financí z května 2023, který byl ve výši 35,78 mld. Kč, o 4,4 mld. Kč na částku 40,19 mld. Kč.