Zobrazení položek podle značky: Ministerstvo pro vědu

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová jmenovala svým náměstkem profesora Štěpána Jurajdu. V pondělí 17. ledna nastoupil oficiálně do svého úřadu.

Jaroslav Miller je historik a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Do konce ledna letošního roku stojí v čele nejstarší české soukromé vysoké školy a od 1. února 2022 přechází na pozici náměstka na MŠMT. Redakce portálu Vědavýzkum.cz se ho ptala na jeho názor na zakládání nového ministerstva pro vědu, zkušenosti s vedením Anglo-americké univerzity a ostatní oblasti vědní politiky v Česku.

Překvapivou změnu zažije zřejmě německá vědní politika. Angela Merkelová vybrala na post ministryně pro vzdělávání a výzkum ve svém novém kabinetu nepříliš známou Anju Karliczek. Ta se doposud věnovala financím a s oblastí výzkumu a vývoje nemá příliš zkušeností. Reakce na její jmenování jsou smíšené.

Dne 25. července 2017 se v Tallinnu odehrálo neformální jednání evropských ministrů pro výzkum a inovace v rámci estonského předsednictví v Radě EU. Projednávala se dvě hlavní témata: zdůvodnění investic do výzkumu a inovací a v evropská partnerství v této oblasti.

Čemu mnozí vůbec nevěřili, stalo se skutkem; v polovině března se objevil návrh nového zákona o podpoře výzkumu vývoje a inovací v paragrafovém znění (č.j. 7448/2017-OMP). Dokument je nyní předložen v meziresortním připomínkovém řízení, na jeho rozsáhlejší analýzu bude ještě čas. V tento moment se omezím na glosu ke dvěma základním parametrům návrhu: k jeho předpokládané účinnosti a postupu zavádění.

Vlastimil Růžička reagoval 10. 2. na můj dřívější článek „Poznámky k vědní politice v ČR“. Jsem rád, že se v řadě věcí shodneme; nicméně bych chtěl stručně reagovat na body, ve kterých se mnou Vlastimil Růžička nesouhlasí. Pro přehlednost uvádím vždy příslušné Růžičkovy pasáže kurzívou a můj komentář pod nimi.

Václav Hořejší zveřejnil dne 9. 1. 2017 v blogu „Poznámky k vědní politice v ČR“ soukromou aktualizovanou inventuru svých názorů na hlavní otázky vědní politiky v České republice. Dovolím si s některými z jeho závěrů polemizovat. Z textu níže vyplyne, že s jinými jeho názory souhlasím.

Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu,“ říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek řekl v rozhovoru pro ČTK, že nové ministerstvo pro vědu má smysl jen v případě, že bude přijat nový zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.