Zobrazení položek podle značky: AV ČR

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, zkráceně SYRI, jehož koordinátorem je Masarykova univerzita, slaví první narozeniny. Propojuje 150 špičkových vědců z různých institucí, kteří analyzují dopady krizových situací, jako jsou válka na Ukrajině, energetická krize, vzdělávací politika, inflace či klimatická změna a na základě výzkumné činnosti formulují doporučení, jak tyto problémy řešit.

Mikuláš Klenor je magisterský student, který pod vedením Martina Lepšíka na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zkoumá chemické vlastnosti potenciálních léčiv pomocí počítačového modelování. Trpí silnou slabozrakostí, ale i přes to se vypravil na výzkumnou stáž do Vídně. O tom, že vyjet na stáž se dá i s handicapem, píše v tomto blogu, aby inspiroval další studenty a studentky.

Vědkyně a vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví. Jejich cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy během pandemie onemocnění covid-19. Výzkum publikoval prestižní Journal of Travel Medicine.

Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života stále více zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit. Jaká je podle ní budoucnost cevních nebo kloubních náhrad?

Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?

Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Pluskalem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR představil novou generaci softwaru umožňujícího vědcům analyzovat rozsáhlá kvanta dat získaná při zkoumání složení látek. Článek o nové verzi softwaru MZmine 3 vyšel nyní v jednom z nejcitovanějších světových vědeckých časopisů Nature Biotechnology.

Vztah žížal a mikroorganismů, nové metody v psychologii, středověká čínská poezie a tradiční česká i etnická hudba jsou témata, jimiž se zabývají významní experti a expertka navržení na čestné oborové medaile Akademie věd ČR. Ocenění převzali ve středu 8. března 2023 z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové.

Mezinárodní tým parazitologů a medicinálních chemiků z centra BIOCEV vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi. Naegleria fowleri napadá lidský mozek a přes veškerou moderní léčbu 97 % případů končí fatálně. Nová látka prokázala vyléčení infekce u myší. Spolu s ní objevili vědci další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.

První ročník Veletrhu vědy se uskutečnil v roce 2015. Protože se ukázalo, že se jedná o atraktivní a návštěvníky vyhledávanou akci, byl zařazen mezi pravidelné akce Akademie věd ČR. Jak se jeho program vyvíjel a jak bude vypadat programová nabídka letošního ročníku, který se uskuteční 8.-10. června 2023? Na otázky odpovídala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. To ukazuje studie, kterou zveřejnili čeští vědci v časopise Nature. Expertky a experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem.