facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Loni ze státního rozpočtu plynulo na výzkum a vývoj téměř 36 miliard korun

10. 12. 2020
Loni ze státního rozpočtu plynulo na výzkum a vývoj téměř 36 miliard korun

Ze státní kasy v minulém roce putovalo na výzkum a vývoj (VaV) o 2,4 miliardy korun více než v předcházejícím roce. Nejvýznamnějším poskytovatel veřejné podpory na VaV zůstává MŠMT. Nezměnila se ani pozice nejvýznamnějších příjemců – stále jsou jimi veřejné vysoké školy. Z regionů se nejvíce veřejné podpory dostává Praze, Jihomoravskému a Středočeskému kraji.

Výdaje na VaV

Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR 2005 - 2019 (ČSÚ)

V minulém roce byl výzkum a vývoj ze státního rozpočtu podpořen částkou 35,8 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2018 vzrostla státní podpora výzkumu a vývoje téměř o jednu desetinu, tedy o 2,4 mld. Kč. V porovnání s výší podpory poskytnuté před 10 lety narostl objem financí plynoucích na VaV ze státní kasy téměř o 13 miliard korun. Schválené výdaje přitom činily 36 mld. korun. Pro porovnání v roce 2018 tvořila výše skutečných výdajů na VaV 33,4 mld., schváleno bylo 34,8 mld.

„V loňském roce dosáhly státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj částky 36 miliard korun. Za poslední dva roky vzrostly o více než pět miliard. Jejich podíl na státním rozpočtu v tomto období však klesl z 2,4 % v roce 2017 na loňských 2,3 %,“ komentuje aktuální výsledky Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Za posledních deset let (2010 až 2019) bylo ze státního rozpočtu čerpáno na VaV prováděné ve vládním, vysokoškolském, podnikatelském a soukromém neziskovém sektoru celkem 284 mld. Kč. Průměrné tempo růstu státních rozpočtových výdajů na VaV v tomto období dosáhlo 5,2 %.

Již dlouhodobě mezi největší poskytovatele institucionální podpory patří Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Akademie věd ČR. V roce 2019 pocházelo ze zdrojů těchto institucí 84,9 % všech institucionálních výdajů na VaV v ČR. MŠMT podporuje v rámci svého institucionálního financování především veřejné vysoké školy (8 mld. Kč v roce 2019). AV ČR rozdělila mezi své výzkumné ústavy 4,1 mld. Kč a další 2 mld. Kč byly vyčleněny na financování infrastruktury AV ČR.

Z hlediska účelové podpory je opět nejvýznamnějším poskytovatelem této podpory MŠMT, jež rozdělilo účelové prostředky ve výši 5,4 mld. Kč. Jednalo se o třetinu z celkových účelových státních rozpočtových výdajů na VaV v ČR. MŠMT poskytuje podporu na základní a aplikovaný výzkum prováděný především na veřejných vysokých školách. Patří sem i spolufinancování projektů hrazených ze strukturálních fondů EU (dle metodiky OECD). Druhým nejvýznamnějším poskytovatelem účelové podpory byla Grantová agentura ČR (GA ČR). V roce 2019 rozdělila na projekty finanční prostředky ve výši 4,1 mld. Kč, což odpovídalo 22,9% podílu na účelovém veřejném financování VaV v ČR. Výrazně v tomto ohledu vzrostl význam Technologické agentury ČR (TA ČR). Financování projektů například v programech „EPSILON20“, „ZÉTA21“, „Centra kompetence“ je realizováno výhradně účelovou formou podpory. V roce 2019 poskytla Technologická agentura na VaV účelovou podporu ve výši 4,1 mld. Kč (shodně jako GA ČR), což odpovídalo 22,9 % celkové účelové podpory poskytnuté na VaV v ČR v daném roce. Výše rozdělované účelové podpory se oproti roku 2018 zvýšila o polovinu. Hlavními příjemci účelové podpory TA ČR jsou soukromé podniky a veřejné vysoké školy.

Nejvýznamnějšími příjemci státní podpory výzkumu a vývoje jsou dlouhodobě veřejné vysoké školy. V roce 2019 se veřejným vysokým školám podařilo získat veřejnou podporu na provádění svých VaV aktivit ve výši 15,8 mld. Kč, což představuje 45% podíl na státních rozpočtových výdajích na VaV. Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce, které v roce 2019 obdržely 32,3 % (11,6 mld. Kč) z celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. I v jejich případě hraje institucionální forma financování (6,8 mld. Kč, 59 %) významnou roli. Soukromým podnikům se podařilo na své VaV aktivity získat státní podporu ve výši 3,4 mld. Kč. V tomto případě dominuje účelová podpora (3 mld. Kč, 89 %). Převážnou část z této účelové podpory (87 %; 2,6 mld. Kč) obdržely soukromé národní podniky. Zbytek (0,4 mld. Kč) získaly soukromé podniky pod zahraniční kontrolou.

Z krajského pohledu se mezi největší cíle veřejné podpory výzkumu a vývoje řadí kraje s vysokou koncentrací vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Pomyslnou roli krajského centra českého výzkumu hraje hlavní město Praha, kde subjekty provádějící VaV získaly v roce 2019 podporu ve výši 18,9 mld. Kč. Z hlediska složení zde převažovala institucionální podpora (10,3 mld. Kč; 55 %) nad účelovou (8,6 mld. Kč; 45 %), což je dáno koncentrací vysokých škol (získaly 6,9 mld. Kč) a ústavů Akademie věd ČR (8,7 mld. Kč). Subjekty provádějící VaV v Jihomoravském kraji obdržely ze státního rozpočtu 6,4 mld. Kč (17,9 % z celkových GBARD). V porovnání s Prahou se jedná o třetinu objemu získaných prostředků.

Zajímavá je třetí pozice Středočeského kraje s alokovanou částkou 2,2 mld. Kč. V tomto kraji sice nepůsobí žádná veřejná vysoká škola, ale adresně zde provádí výzkum a vývoj několik veřejných výzkumných institucí a center výzkumu a vývoje postavených z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), do nichž směřovala polovina (konkrétně 1,3 mld. Kč) státních rozpočtových výdajů na VaV v tomto kraji.

Pouze v dalších čtyřech krajích (Jihočeský, Plzeňský, Moravskoslezský a Olomoucký) převýšila v roce 2019 státní rozpočtová podpora VaV hranici jedné miliardy Kč. V roce 2018 to bylo pouze ve dvou krajích. Vůbec nejméně obdržely subjekty provádějící VaV v Karlovarském kraji (pouze 6 mil. Kč).

Celou publikaci o přímých výdajích na výzkum a vývoj v roce 2019 naleznete zde. Kromě členění podle socioekonomických cílů jsou v ní i podrobné údaje podle typu výdajů (běžné vs. kapitálové), formy financování (účelová vs. institucionální), hlavních poskytovatelů a hlavních příjemců této podpory včetně regionálního srovnání. V publikaci nechybí dostupné mezinárodní srovnání a časové řady.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: ČSÚ