facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2021

10. 12. 2021
Mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2021

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo v prvním pololetí roku 2021 mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR. Účelem této evaluace bylo získání nezávislých odborných podkladů pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období po roce 2022.

Mezinarodni peer review pic6

e-INFRA CZ: e-Infrastruktura ČR

Hodnocení zkombinovalo tzv. interim evaluaci 45 velkých výzkumných infrastruktur, které jsou již financovány MŠMT, a tzv. ex-ante hodnocení 12 návrhů projektů velkých výzkumných infrastruktur, které byly předloženy jako zcela nové v reakci na výstupy analýzy „krajiny“ velkých výzkumných infrastruktur, mapující vědně-oborové, resp. sektorové oblasti dosud nedostatečně reflektované projekty velkých výzkumných infrastruktur. Informaci, rekapitulující východiska evaluace, principy jejího metodického rámce a hodnotících kritérií, personální složení mezinárodní evaluační komise i samotný průběh a výsledky hodnocení, předložilo MŠMT na zasedání vlády ČR, které se uskutečnilo dne 6. prosince 2021.

Mezinarodni peer review pic1 scaled

EU-ARC.CZ: Atacama Large Millimetre / Submillimetre Array – účast ČR

Mezinárodní hodnocení potvrdilo špičkovou úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR

„Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 bylo po evaluacích zorganizovaných v letech 2014 a 2017 v pořadí již třetím cyklem hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo na principu mezinárodního peer-review. Do hodnocení byly zapojeny přední osobnosti evropských a světových výzkumných infrastruktur a přes vysoce nastavenou laťku zahraniční hodnotitelé potvrdili znamenitou kvalitativní úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR, plně srovnatelnou se špičkovými výzkumnými infrastrukturami provozovanými v Evropě a ve světě. Mezinárodní hodnotící komise tak potvrdila mj. i oprávněnost veřejných investic do velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejich nezpochybnitelné přínosy a dopady nejen na poli vědeckém a technologickém, ale taktéž socioekonomickém,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga k výsledkům mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR.

Takřka polovina z celkem 57 projektů velkých výzkumných infrastruktur, které hodnocení absolvovaly, potvrdila špičkovou úroveň, přičemž výlučný zlomek z projektů dosáhl na průměrné, avšak i tak solidní výstupy hodnocení, potvrzující jejich postavení ve výzkumně-infrastrukturním ekosystému ČR.

Mezinarodni peer review pic2 scaled

Reaktory LVR-15 a LR-0: Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR-0

Úspěchy výzkumně-infrastrukturní politiky ČR naplňující i cíle politiky soudržnosti EU

„Výsledky letošního mezinárodního peer-review velkých výzkumných infrastruktur jsou pro výzkumné stakeholdery v ČR bezpochyby značným zadostiučiněním. Většina z evaluovaných velkých výzkumných infrastruktur ČR absolvovala obdobně náročné hodnocení již opakovaně i v letech 2014 a 2017 a jsem tak velmi rád, že potvrdily svou kvalitu i nyní. Současně mě velice těší, že mezinárodní hodnotící komise, složená z nezpochybnitelných zahraničních autorit, potvrdila úspěch výzkumně-infrastrukturní politiky ČR. Výstupy evaluace přitom znamenají mj. i úspěch implementace politiky soudržnosti EU v ČR, protože právě ze zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů byly v uplynulé dekádě hrazeny investiční náklady většiny velkých výzkumných infrastruktur ČR,“ dodal Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT.

Celá jedna čtvrtina projektů velkých výzkumných infrastruktur aktuálně financovaných ze strany MŠMT přitom spočívá v zabezpečení účasti ČR na výstavbě a provozu zahraničních výzkumných infrastruktur, které jsou situovány v Evropě, ve Spojených státech amerických a v zemích Latinské Ameriky. Pozitivní výsledky jejich hodnocení tak potvrzují mj. i schopnost výzkumné komunity a průmyslu ČR podílet se na znalostně a technologicky nejnáročnějších výzkumně-infrastrukturních projektech současnosti.

Mezinarodni peer review pic3 scaled

CzeCOS

Metodický rámec hodnocení inspirovaný ESFRI

Metodika mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR byla také v roce 2021 inspirována monitorovacími postupy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), používanými k evaluaci výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. Hodnocení tak proběhlo v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy, které jsou aktuálně užívány pro evaluaci výzkumných infrastruktur v Evropě. Metodický rámec zahrnoval širokou škálu hodnotících kritérií, která postihovala rozsáhlou paletu atributů, a to zejména znalostní expertízu a technologickou úroveň velkých výzkumných infrastruktur, jejich uživatelskou strategii a politiku otevřeného přístupu, způsob řízení a strukturu managementu, přístupy k nakládání s vědeckými daty, spolupráci s veřejnou výzkumnou sférou a s průmyslovým sektorem na národní úrovni ČR, jakož i mezinárodní úrovni, plány dlouhodobého investičního rozvoje, vědeckou výkonnost anebo socioekonomické přínosy a dopady.

Mezinarodni peer review pic4

CZECRIN: Český národní uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu

Mezinárodní hodnotící komise pokrývající všechny vědní oblasti

Na hodnocení velkých výzkumných infrastruktur spolupracovala s MŠMT evaluační komise, která čítala celkem 33 mezinárodně uznávaných odborníků, sdružených do šesti hodnotících panelů a zaměřených na disciplinární oblasti fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, biomedicínských věd, humanitních a společenských věd a e-infrastruktur. Evaluační procedura samotná zkombinovala formu panelového hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, které spočívalo v zadání vždy tří zahraničních vzdálených recenzí ke každému projektu velkých výzkumných infrastruktur, jež následně sloužily jako nezávislé odborné vstupy, resp. pomocné podklady pro úvahy vedené hodnotícími panely mezinárodní evaluační komise. Hodnotící panely měly v průběhu více jak šestiměsíčního evaluačního procesu i možnost interview se zástupci velkých výzkumných infrastruktur. Nesly přitom odpovědnost za konečné výstupy hodnocení, jež společně s doporučeními zaznamenaly formou tzv. konsensuálních posudků vypracovaných ke každému jednomu projektu velké výzkumné infrastruktury.

Mezinarodni peer review pic5

LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy

Víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur ČR 2023+

Výstupy uskutečněného mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR budou využity jako východiska přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2023, jeho střednědobého výhledu na léta 2024–2025 a jeho dlouhodobého výhledu do roku 2028. Návazně na jeho schválení vládou ČR v 1. pol. roku 2022 by měla vláda ČR v průběhu 2. pol. roku 2022 schválit také projekty velkých výzkumných infrastruktur k financování ze zdrojů účelové podpory MŠMT v období let 2023+.

Kompletní materiál MŠMT informující členy vlády ČR o přípravě, průběhu a výstupu mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR roku 2021 je k dispozici ke stažení zde.

 

Zdroj: MŠMT


Velkým výzkumným infrastrukturám se v rámci svého seriálu věnuje také naše redakce. První díl seriálu je věnován infrastrukturám v Evropě, druhý pak těm domácím. Napřehlédněte také rozhovor s Janem Hajičem, koordinátorem infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ.