Do našeho srovnání jsme zahrnuli jedenáct politických stran, které mají dle vybraných průzkumů volebních preferencí naději na vstup do Poslanecké sněmovny. V minulém srovnání jsme vám představili profily Občanské demokratické strany (1), České strany sociálně demokratické (4), Starostů a nezávislých (7), Komunistické strany Čech a Moravy (8), Strany Zelených (9) a České pirátské strany (15). Nyní jsme se zaměřili na to, co o vědní politice říkají strany TOP 09 (20), ANO 2011 (21), KDU-ČSL (24), Svoboda a přímá demokracie (29) a Strana Práv Občanů (30).
Kromě prostudování jejich programů jsme všechny zmíněné strany také oslovili se stejnou žádostí o osobní vyjádření. Ta jsme ve stanoveném termínu obdrželi od tří z nich (KSČM, TOP 09, ODS). Dvě další strany nám pouze zaslaly shrnutí svých programových bodů (KDU-ČSL, Strana Zelených), ostatní na výzvu nereagovaly.
Pro kterou stranu je tedy věda volebním tématem a co od nich můžeme čekat? Profily vám předkládáme v pořadí dle čísel, které si strany do letošních voleb vylosovaly.
TOP 09 (20)
Vzdělání, vědě a výzkumu se ve volebním programu TOP 09 věnuje hned první kapitola. V jejím úvodu je apelováno na zásadní navýšení rozpočtů a jedna z úvodních tezí zní: „Nepřipustíme omezování výdajů na vědu a výzkum.“ Ostatně celá část volebního programu TOP 09 týkající se vědy se nese v duchu navyšování rozpočtu a deklarovaného hesla „upřednostníme kvalitu před kvantitou“. Konkrétních návrhů je v něm ale poměrně málo.
Poslanec TOP 09 František Vácha k tématu dodává: „Výzkum a vývoj, stejně jako kvalitní školství, bez kterého se věda neobejde, je pro nás zásadní prioritou. Bez podpory těchto sektorů postupně ztratíme kontakt s vyspělým světem. Je to důležité i v kontextu zavádění nových technologií v rámci současné průmyslové revoluce. Je nutné jasně deklarovat, že podpora vědy a školství musí být zaručena v dlouhodobé perspektivě. Politická i laická veřejnost si musí být vědoma skutečnosti, že investice do vědy a školství se nevrátí v horizontu jednoho volebního období, ale je to otázkou minimálně deseti a více let. Nicméně bez odvahy udělat tento krok, se nikdy neposuneme dopředu.“
TOP 09 by více podpořila činnost našich vědeckých talentů v zahraničí. Na druhou stranu si přeje, aby špičkoví vědci měli zajištěné materiální zázemí a zůstávali v České republice. Ohodnocení doktorandů by mělo být vázané na výsledky jejich práce. Z dalších témat se program zmiňuje například o větší podpoře spolupráce vysokých škol s Akademií věd a soukromými subjekty, není však jasné, jak by toho mělo být dosaženo.
ANO 2011 (21)
Také hnutí ANO má podporu výzkumu jako jednu ze svých priorit, a to především toho aplikovaného, s ohledem na rozvoj průmyslu a technologií. Stát by měl podporovat takový výzkum, který se zhodnotí v ekonomice. V současné době „český výzkum zdaleka nedosahuje výsledků, které bychom od něj očekávali.“ Stát tedy podle ANO musí více dbát na to, aby se prostředky vložené do výzkumu vracely. Tomu by mělo napomoci takové hodnocení výsledků výzkumu, které bude odrážet „skutečný přínos organizací pro společnost.“ Myšleno je tím především nahrazení dosavadního bodovacího způsobu peer-review hodnocením, které budou provádět zahraniční odborníci.
Hnutí ANO dále ve svém programu klade důraz na koncentraci výzkumných kapacit. Nově vystavěná centra by měla být více integrována, měly by být eliminovány duplicity a podporována jejich vzájemná spolupráce namísto soupeření. Program zmiňuje i potřebu hledat nové formy financování výzkumu: „Stávající čistě dotační politika nebude stačit a není dostatečně motivující pro transfer technologií.“
V souvislosti se vzděláváním je také potřeba zatraktivnit vědu pro mladé – vytvářením otevřených dílen, zapojováním do výzkumných projektů a vytvářením podmínek pro reálnou praxi.
KDU-ČSL (24)
Křesťanští demokraté by rádi pokračovali ve zvyšování motivace ke spolupráci soukromého sektoru a veřejných výzkumných institucí s cílem zvýšit investice podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje. Lepší institucionální financování by mělo přinést větší stabilitu a dlouhodobost ve vědě. Důraz je kladen také na přenos nových vědeckých poznatků do praxe, jejich komercializaci a „efektivní spolupráci vzdělávacích a výzkumných institucí s inovativními firmami a start-upy.“ Opět ale schází bližší upřesnění, jak by toho mělo být dosaženo.
Systém doktorského studia by měl být podle KDU-ČSL reformován. Vyšší stipendijní ohodnocení by mělo jít ruku v ruce se snížením počtu studentů doktorského studia a tlakem na vyšší úroveň jejich vědeckých výstupů.
Také program Lidovců je v konkrétních návrzích spíše skromný, a to i přes dosavadní působení předsedy KDU-ČSL jako místopředsedy vlády pro tuto oblast.
Svoboda a přímá demokracie (29)
Jak již bylo zmíněno v úvodu předchozího článku, program strany Svoboda a přímá demokracie se tématy vědy a výzkumu, vývoje & inovací nezabývá vůbec. Je silně orientován na jiná témata a také vysokého školství se dotýká jen okrajově – z hlediska financí. Dočteme se z něj, že SPD „nechce tunelování vysokého školství“. Podíl hrubého domácího produktu vydávaného na školství by se měl zvýšit a měl by se více uplatnit princip normativního financování vysokých škol.
Strana Práv Občanů (30)
Jako poslední jsme se zaměřili na volební program Strany Práv Občanů. I ta bude prosazovat zvýšení investic do vědy a výzkumu a zároveň se chce zasadit o kontrolu jejich efektivnosti. Nezávislost při udělování grantů a při jejich vyhodnocování by měla být spojena s větší veřejnou kontrolou. V soukromé sféře by měl být výzkum podporován prostřednictvím účinnějších daňových úlev.
Zajímavé je, že ač je program SPO v návrzích vědní politiky také poměrně stručný, specificky apeluje na potřebu věnovat se konkrétní oblasti a to „podpoře výzkumu obranného vojenského průmyslu, kde jsou odborné kapacity nepopiratelné, a zájem a potřeby státu naprosto zásadní.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)