Zobrazení položek podle značky: hrot

Počasí - časté téma konverzací, výmluva i důvod špatné nálady. Proč ho neumíme s jistotou předpovídat a umíme mu poručit?

Pro analýzu obrovského množství dat, například v kybernetické bezpečnosti, se stále častěji používá vizualizace – vztahové grafy. „Jeden obrázek nám často dokáže říci mnohem více a lépe než nepřehledné a objemné tabulky,“ říká datový a bezpečnostní analytik Jindřich Karásek. „Grafické zobrazení odhalí i v obrovském množství dat vzájemné vztahy, souvislosti, trendy, kolik je zdrojových uzlů, a především nejrůznější odchylky a anomálie.“

Automatické překladače se dokážou s komerčními texty vypořádat levněji a na stejné úrovni jako profesionální překladatelé. Na literaturu jsou ale ještě krátké.

Díky štědrému evropskému projektu vzniklo před čtyřmi lety na Univerzitě Karlově špičkové výzkumné centrum zkoumající nové materiály. „Snažíme se nejen o to, abychom vyvíjeli nové materiály, ale aby tyto materiály k něčemu byly,“ říká Petr Nachtigall, jeden ze zakládajících členů Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM - Charles University Centre of Advanced Materials).

Nejlepší mozky z chudších zemí odcházejí do těch bohatých. Češi už se začínají vracet. Existuje měřítko, které vypovídá o rozvoji státu víc než HDP na hlavu, index lidského rozvoje nebo hrubé národní štěstí. Řeč je o disciplíně zvané lidský kapitál.

Měly vaše děti druhý lednový víkend za domácí úkol počítat ptáky na krmítku? Pokud ano, i vy jste se zapojili do jednoho z projektů občanské vědy – vědeckých výzkumů, se kterými pomáhá široká veřejnost. Projekt Ptačí hodinka, při němž dobrovolníci každoročně na začátku ledna počítají po dobu jedné hodiny ptáky na krmítku, je jedním z vůbec nejpopulárnějších.

Týdeník Hrot přináší přehled toho, co se povedlo českým vědcům a vědkyním působícím v Česku i v zahraničí v loňském roce. Rok 2020 bude asi již navždy spojován s virem SARS-CoV-2. Platí to i ve vědě; řada vědců a vědkyň zastavila své vědecké projekty a vrhla se na řešení pandemie.

Mitochondriím se přezdívá elektrárny buněk. Jejich nesprávné fungování je příčinou řady onemocnění, ale zároveň jsou „Achillovou patou“‎ nádorových buněk.

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek? „Nano nezmizelo, spíše nám jen zdomácnělo,“ říká Vladimíra Petráková, vědkyně zkoumající nové nanomateriály.

Od začátku roku ochromuje svět koronavirová pandemie. Zcela stranou zájmu přitom tiká jiná časovaná bomba – doba, kdy přestanou účinkovat antibiotika. Stihneme tomu zabránit? Jaroslav Hrabák, který se antibiotickou rezistencí zabývá, doufá, že ano. „Antibiotická rezistence stoupá, ale řada států a iniciativ na to reaguje, věřím, že včas.“