„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví a technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje profesor Hans-Georg Kräusslich z Heidelbergu, proč se stal virologem. Ve středu 6. října v Karolinu obdržel za své vědecké úspěchy a dlouhodobou spolupráci s Univerzitou Karlovou čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa v oboru lékařských věd.

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování mezinárodní studie v časopise JACS (Journal of the American Chemical Society), na které se spolupodílel v rámci Centra pokročilých materiálů na Univerzitě Karlově (CUCAM) či čerstvě v Advanced Materials.

S ředitelem Botanického ústavu AV ČR jsme si povídali nejen o tom, kam se ústavu za dobu jeho fungování podařilo posunout, či jaké má plány do budoucna. Řeč byla i o transferu znalostí nebo o stavu vědy v Česku obecně.

Nemůžeme si dovolit plýtvat – nejen s hmotnými zdroji, ale ani s potenciálem lidí, ve výzkumu zejména. Potenciál je v různých oborech jiný, jedno je však zřejmé ze statistiky a mezinárodního srovnání: Plýtváme potenciálem mladých výzkumných pracovníků, zejména potenciálem žen, speciálně pak mladých výzkumných pracovnic. Říká členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace Rut Bízková v rozhovoru.

Petr Vacek nedávno úspěšně zakončil své doktorské studium a již nyní má jistotu dalšího působení v novém akademickém roce na pozici postdoktorand na University of Cambridge. Tam se zapojí do výzkumné práce skupiny elektronové mikroskopie ústavu Materiálových věd a metalurgie.

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus založil s kolegy před 20 lety organizaci COMTES FHT, která se specializuje na aplikovaný výzkum kovových materiálů. Firma COMTES se sídlem u Plzně se za tu dobu rozrostla a markantně investovala do vybavení i do lidí. Na čem stojí úspěch předního soukromého výzkumného centra a jak hodnotí Metodiku 2017+? To a mnoho dalšího se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Prokop Hapala je jeden z mladých nadějných vědců, kteří hrají celosvětově ve svém oboru prim. Věnuje se teoretickému studiu nanostruktur na povrchu pevných látek a mikroskopii atomových sil. Za svoji práci si letos odnesl Cenu Neuron pro mladé a nadějné vědce. Naše redakce přináší rozhovor s čerstvým laureátem o české vědě, grantech a jeho výhledech do budoucna.

Milena Králíčková, současná prorektorka pro studium na Univerzitě Karlově a kandidátka na post rektorky, se s portálem Vědavýzkum.cz podělila kromě jiného o to, co plánuje po svém případném zvolení do čela nejstarší české univerzity a co jsou její priority.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) spustila pro studenty doktorského studia PhD Akademii. V tuzemsku ojedinělý systém kurzů a podpůrných služeb má pomoci posluchačům doktorského studia rozvinout dovednosti, které jsou nezbytné pro úspěšné dokončení studia i nastartování jejich vědecké kariéry. Více o PhD Akademii poví tamní prorektorka pro vědu a výzkum Jana Kukutschová.

Michal Stehlík, bývalý děkan Filozofické fakulty UK a kandidát na post rektora nejstarší české univerzity, odpovídal portálu Vědavýzkum.cz na otázky týkající se jeho plánů po svém případném zvolení. Co jsou jeho priority a co chce přinést univerzitě?