„V českém prostředí se hodně vymykáme důrazem na personální politiku. Troufám si tvrdit, že i díky tomu se CEITEC stal v průběhu první dekády svého života nejlepším místem v ČR, kde rozjíždět samostatnou vědeckou kariéru,“ říká Jiří Nantl, ředitel CEITEC Masarykova univerzita, Brno, který byl v listopadu 2020 také zvolen náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje.

Terezie Mandáková je nejen uznávanou odbornicí ve svém oboru, ale také vzorem pro mnoho dalších žen. Její kolegové a kolegyně obdivují její vášeň pro vědu, angažovanost a přátelský přístup. Proč se rozhodla pro vědeckou kariéru? Proč je ženský element ve vědě důležitý? Co ji motivuje? A proč by ženy ve vědě neměly chybět? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru!

Strategická vize Masarykovy univerzity počítá s bohunickým kampusem jako s unikátní univerzitní infrastrukturou, říká prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie MU Radim Polčák.

„Ekonomem jsem se stal omylem, ale jsem za to nakonec rád,“‎ říká docent Tomáš Havránek, v současnosti nejcitovanější český ekonom. Působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a přede dvěma lety byl Evropskou výzkumnou radou (ERC) osloven pro hodnocení prestižních ERC grantů – jako první český ekonom a nejmladší hodnotitel vůbec.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Vysokou školu ekonomickou v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací a co plánuje do budoucna? Zeptali jsme se Petra Musílka, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost.

Když na jaře roku 2019 získal Lukáš Vízek Fulbright-Masarykovo stipendium na půlroční pobyt na Harvardově univerzitě v USA, věděl s jistotou jen jedno – že to je krok do neznáma, který ale může dát jeho vědecké kariéře úplně nový směr.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na České vysoké učení technické v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací? Co plánuje do budoucna a jak se jí daří v transferu znalostí a technologií? Zeptali jsme se Zbyňka Škvora, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost na ČVUT v Praze.

Společnost Maxe Plancka je sdružení 86 německých vědeckých ústavů napříč vědními obory. S dvaceti tisíci zaměstnanci a celkovým počtem 35 nobelistů jde o jednu z největších a nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Poslední dva roky probíhá na této instituci intenzivní diskuze o ekologické, klimatické a celkové společenské udržitelnosti provozu a výzkumu.

Šedesát tisíc eur – tedy půl druhého milionu korun – na vývoj aplikací a služeb založených na umělé inteligenci. Tuto poměrně významnou částku nabízí netradičně evropští vědci start-upům a malým a středním firmám. Svoje projekty mohou inovační firmy předkládat do konce června.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jaké jsou strategické záměry nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Jana Vymazala, prorektora pro vědu a výzkum.