S ředitelem Výzkumného ústavu textilních strojů jsme si povídali hlavně o fungování ústavu a obecně o aplikovaném výzkumu a jeho podpoře. V rozhovoru Miroslav Václavík zavzpomínal také na úskalí transformace, kterou musel ústav po revoluci projít a rozpovídal se o dnes tolik diskutované spolupráci s podniky.

Rut Bízková, bývalá ministryně životního prostředí, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR a v současnosti členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace, je přední odbornicí na management výzkumu a problematiku inovací. Jak vidí vývoj české společnosti? A co podle ní představuje největší výzvu v řízení podpory výzkumu a vývoje?

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy. „Dělá mi velikou radost dlouhodobě sledovat příběhy našich absolventů – dnes jsou rektory, řediteli, poslanci, diplomaty, úspěšnými vědci nebo pedagogy,“ říká v rozhovoru pro magazín Forum ředitelka Hana Ripková.

Ve čtvrtek 16. 12. 2021 vyrazila z Brna na Antarktidu prozatím poslední expedice, která má za cíl zkoumat dlouhodobé změny půdy na ostrově Jamese Rosse a vliv stresu na zdraví výzkumníků v polárních oblastech. O tom, jak taková expedice probíhá, mluvila Marie Hošťálková z centra RECETOX s jedním z předchozích účastníků expedice na Antarktidu, a to s kolegou Luďkem Sehnalem, vědcem z výzkumné skupiny Kláry Hilscherové.

Lenka Šlachtová získala grant Primus a na 1. LF vede vlastní výzkumnou skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám při plném vědomí postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. V posledních letech ale došlo k několika zásadním objevům, i díky „kyblíkové výzvě“.

„Mým největším úkolem pro následující čtyři roky je vybudování kompletního kampusu naší a Lékařské fakulty v Hradci Králové, a především hledat další zdroje jeho financování. Musíme také řešit stagnaci počtu zájemců o studium farmacie,“ říká v otevřeném rozhovoru Jaroslav Roh, současný proděkan pro vědeckou činnost, doktorské studium a transfer technologií Farmaceutické fakulty UK (FaF UK), který v únoru stane v čele této fakulty sídlící v Hradci Králové.

Jak se daří transferu na Biologickém centru AV ČR? Jaké postupy se jim osvědčily a co naopak ne? Nejen na tyto otázky odpovídá Petr Maršík, vedoucí tamního úseku transferu technologií – místa, které je kontaktním bodem pro firmy, jenž mají zájem o spolupráci s Biologickým centrem v oblasti výzkumu a vývoje či o využití místních laboratorních a přístrojových kapacit.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Vědkyně Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR se specializuje na dějiny středověku a kromě výzkumu se věnuje i popularizaci. O historických tématech často hovoří v pořadech České televize, Českého rozhlasu, ale i tištěných médiích a na dalších akcích pro veřejnost.

Možná ji znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýz‎ou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Lenka Krsová vystudovala „nová média“ na Filozofické fakultě UK a nyní je doktorandkou na americké Syracuse University.