facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pavol Bárdy: Balanc mezi výzkumem a osobním životem je základ

3. 5. 2021
Pavol Bárdy: Balanc mezi výzkumem a osobním životem je základ

Strukturní virolog Pavol Bárdy je úspěšným absolventem CEITEC PhD School a novým členem CEITEC Alumni Network. Již během doktorského studia byly výsledky jeho výzkumu publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. V rozhovoru hovořil nejen právě o jeho doktorském studiu, ale také o virech, kryo-elektronové mikroskopii i balancování vědy a osobního života. 

 45758

Pavle, proč jste se se rozhodl přihlásit se na doktorské studium právě na CEITEC?

Když jsem skončil své magisterské studium na Masarykově univerzitě, hledal jsem pracoviště s co nejzajímavějším výzkumem v oblasti molekulární biologie. Byl mi nabídnut projekt, na kterém jsem spolupracoval s Ústavem experimentální biologie Masarykovy univerzity (UEB) a s institutem CEITEC Masarykovy univerzity. Zaujala mě mezioborovost projektu, a to předčilo ostatní nabídky, které jsem tehdy měl.

A čím vás zaujala konkrétně výzkumná skupina Pavla Plevky?

Je to jedna z mála skupin v České republice, která dělá opravdu světový výzkum. Zároveň se zaměřuje na viry, které mě fascinovaly celé studium. Pamatuji se, když jsem se poprvé setkal s doktorem Plevkou na jednom semináři ještě v době bakalářského studia, kde prezentoval svůj výzkum pikornavirů. Nejvíc se mi líbilo, že zkoumal viry až po úroveň jednotlivých atomů. Vysvětloval biologické fenomény do největších detailů, a nezůstávalo tak mnoho prostoru pro neznámo.

Čím jste se zabýval během vašeho působení na CEITEC?

Pracoval jsem na výzkumu přenosu genů mezi baktériemi a interakcemi mezi bakteriemi a jejich viry. U bakterií narůstá rezistence vůči antibiotikům, což představuje velký problém do budoucna. Podle prognózy Světové zdravotnické organizace mohou být právě tyto bakterie v roce 2050 zodpovědné ročně za více úmrtí než rakovina. Důležitost tohoto výzkumu byla pro mě silnou motivací.

Co považujete za to nejdůležitější, co jste se při studiu naučil?

Metodu kryo-elektronové mikroskopie, za což vděčím nejen výzkumné skupině Pavla Plevky, ale i skvěle fungující sdílené laboratoři kry-elektronové mikroskopie vedené Jiřím Nováčkem. Po výzkumnících se zkušeností v tomto oboru je ve světe momentálně velký zájem.

Co se vám na studiu v CEITEC PhD School a ve skupině Pavla Plevky líbilo nejvíc?

Celkové fungování skupiny. Doktorand je tam veden k tomu, aby se z něho stal nezávislý vědec. Nejde jen o to, aby produkoval co nejvíce dat. Kromě samotného výzkumu se dbalo na zlepšení prezentačních dovedností a také na schopnost psát vědecké články a granty.

Existuje něco, čeho jste se bál, když jste se do CEITEC PhD School hlásil? Podařilo se vám tento strach překonat a jak?

Před přihlášením jsem se bál náročnosti studia a výzkumu. Ale pokaždé, když jsem pak měl s nějakou metodikou těžkosti, tak mi kolegové pomohli. Hlavně díky nim jsem tento strach překonal. Během studia se ukázalo jako problematické zachovat si rovnováhu mezi profesním a osobním životem. Ve vědě se lehko může stát, že je člověk tak zapálený do výzkumu, že začne trávit v laboratoři večery i víkendy. Následně pak ale klesá efektivita práce. Naštěstí jsem si tuto skutečnost uvědomil včas, a i momentálně se snažím udržovat mezi prací a osobním životem rovnováhu.

Měl byste nějaké tipy pro ostatní doktorandy a doktorandky, které se vám v této oblasti osvědčili?

Najít si v životě něco kromě vědy, co bude člověka naplňovat. U mě byla obzvlášť účinná partnerka, dnes už manželka. Ta si pohlídá, aby člověk netrávil příliš času v laboratoři. Ale toto bohužel nemusí fungovat, pokud je partner také vědec. Od kolegů, kteří mají partnery vědce vím, že zaručeně pomůže udělat si dítě. (smích) Taktéž funguje mít smysluplný koníček. Pro inspiraci, bývalí kolegové z laboratoře Pavla Plevky se věnují například horolezectví, pěstování a výrobě vína, folklóru anebo rapování.

Nyní jste na postdoktorální stáži v Laboratoři strukturní biologie v Yorku ve Velké Británii. Máte pocit, že vás studium v CEITEC PhD School na tuto pozici dostatečně připravilo?

Můj současný vedoucí v Yorku se tváří spokojeně, tak snad ano. Hlavně je překvapený širokým záběrem metodiky, ke které jsem se při svém doktorském studiu dostal. To je zásluha, jak jsem již zmínil, spolupráce mezi UEB a CEITEC.

Jakému výzkumu se věnujete teď?

Momentálně charakterizuji viry, které jsou důležité pro správně fungování ekosystémů. To je důležité pro „zdravé“ jezera či korálové útesy. Chtěl bych se ale zase věnovat přenosu genů mezi bakteriemi, jen se mi doposud nepodařilo na toto téma získat grantové financování.

Všimla jsem si na vašem profilu na Facebooku, že se také aktivně věnujete komunikaci vědy. Přeložil jste do slovenštiny infokarty o aktuálně dostupných vakcínách proti koronaviru od Etienne Raimondeau z Oxfordu. Proč si myslíte, že je důležité, aby vědci komunikovali s veřejností?

Komunikace s veřejností je extrémně důležitá, zejména teď v době pandemie. Infografika je pro tento účel ideální způsob, protože poutá pozornost a maximálně zjednodušuje danou problematiku, a přitom zůstává věcná. Při výzkumu bohužel na tuto činnost nezůstává tolik času, kolik by si zasluhovala.

Co děláte rád ve volném čase? Jak relaxujete, abyste nabral energii se naplno věnovat vědě?

Je to tak trochu nemoc z povolání, ale nejraději dělám fermentační experimenty – vyrábím kvašenou zeleninu, omáčky, sýry a podobně. Manželka často vtipkuje, že přicházím z jedné laboratoře v práci do druhé laboratoře doma v kuchyni.

Tímto moc děkujeme Pavolovi Bárdymu za rozhovor a přejeme mu hodně úspěchů při jeho vědecké kariéře i v osobním životě!

 

Autorka: Ester Jarour

Zdroj: CEITEC


Pavol Bárdy

Strukturní virolog Pavol Bárdy se narodil na Slovensku. Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně. Doktorské studium zaměřené na strukturu bakteriofágů absolvoval pod vedením Pavla Plevky (CEITEC MU) a Romana Pantůčka (UEB PřF MU). Již během doktorského studia byly výsledky jeho výzkumu publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. V roce 2019 získal Best Talk Award na XXVI Biennial Conference on Phage/Virus Assembly ve Spojených státech amerických. V současnosti pracuje jako výzkumný pracovník v York Structural Biology Laboratory na Univerzitě v Yorku ve Velké Británii, kde charakterizuje viry důležité pro správné fungování ekosystémů. Stále se zajímá o bakteriofágy a rád by se jejich studiu věnoval i v budoucnosti. Nejčerstvější novinky o jeho výzkumu naleznete na jeho Twitter účtu.