Zároveň má výzva Špičkový výzkum, slovy vrchního ředitele Velčovského, přispět ke kooperaci a obrousit kompetici mezi výzkumnými organizacemi obdobného zaměření, má umožnit statutárním orgánům identifikovat prioritní oblasti, které mají z jejich pohledu potenciál dosáhnout evropské špičky, a principy výzvy mají i jim samotným pomoct – umožnit jim lépe řídit výzkumnou politiku jejich instituce. MŠMT má ambice ještě větší: díky zahraničnímu hodnocení by výsledky mohly být využitelné pro stanovení konkrétních výzkumných priorit České republiky, o nichž se roky pouze debatuje. Co znamená zveřejnění 15 úspěšných žádostí? A co ty ostatní?
Pane doktore, jak si zvykáte na oslovení vrchní řediteli namísto náměstku?
Prosil jsem kolegy, aby ve chvíli, kdy začnu splývat se židlí, na které sedím, mi důrazně řekli, že je čas jít. Zatím mi oslovení „vrchní ze Čtyřky“ konvenuje - anebo „Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“
Od Shakespeara pojďme raději ke kohezi. 3. srpna jste zveřejnili 15 úspěšných žádostí výzvy Špičkový výzkum. Co to vlastně znamená? Proč ne celý seznam?
Znamená to, že špičky už jsou jasně vidět, ale že si na dílčí vrcholky a na pohled na celé pohoří ještě musíme počkat. Bylo dokončeno hodnocení všech žádostí. Je to rekordní čas a chci tady poděkovat všem kolegům, kteří náročnou logistiku především se zahraničními vědci a ještě k tomu během letních měsíců zvládli. A zvládli ji skvěle. Jak to dopadlo od vyhlášení k doporučení k financování, je vidět v tabulce.
Zdroj: MŠMT
Jak bylo nastaveno hodnocení?
Hodnocení bylo nastaveno tak, že podpořena je žádost s nejvíce body z každého Fordu (u rozsáhlejších Fordů se jedná o žádosti dvě) a dále žádosti seřazené podle počtu bodů bez zohlednění svého oborového zařazení. Alokace výzvy je nyní 8 miliard korun, takže čáru jsme v této chvíli udělali nad projektem, který kumulativní hodnotou přesáhl tuto částku. Vzhledem k tomu, že se na hraně nacházely žádosti tři se stejným počtem bodů, bylo nutno udělat čáru nad všemi třemi. Nyní jsme na podpoře 6,9 miliard korun.
A kdy tedy budou známy finální výsledky?
Zbývající alokaci necháváme na přezkumná řízení, která mohou nastat. Je samozřejmě právem každého žadatele, který se cítí být ukrácen na svých právech, přezkum podat. A my máme povinnost ji prověřit. Oněch 15 nejúspěšnějších už má podporu jistou, pokud tedy doloží všechny podklady nutné pro vydání rozhodnutí. Zveřejnění pořadí všech žádostí bude záviset na počtu a výsledcích přezkumných řízení. Pokud tento právní institut nebude využíván účelově, očekávám zveřejnění během října. Platí, že úspěšný projekt je ten, který prošel všemi fázemi hodnocení a splnil podmínky každé z nich. Podpořený projekt je ten, na který se dostala alokace. Každý žadatel už má v interní depeši verdikt i popis možného dalšího postupu. Při velmi rigidním výkladu bychom měli počkat, až uplyne poslední lhůta posledního podání ve věci hodnocení Špičkového výzkumu, což by mohlo trvat nejen měsíce, ale pokud bychom do toho měli započíst i možná řízení před správními soudy, dostáváme se k letům. Proto jsem rozhodl, že musíme vyslat jasný signál, jak vypadají v této fázi už nezpochybnitelné špičky.
Nějaké přezkumy už ale, pokud víme, u vyřazených žádostí proběhly. Na co si žadatelé stěžovali?
Žadatelé se snaží rozporovat odborný názor hodnotitele, což neumožňujeme. Proč? Jedná se o názor podložený zkušeností experta na straně jedné a žádostí nejen vzhledem k její samotné věcnosti, ale i struktury, úplnosti nebo jasné textaci. Pokud je někdo autoritou v České republice, a proto ho žadatel dostatečně odborně necharakterizoval, neznamená to, že je stejnou autoritou v zahraničí. Hodnotitelé navíc musí pracovat pouze s informacemi uvedenými v žádosti. Stále odpovídám na dotazy, že toto musel hodnotit nějaký – teď nevím jaké slovo pro veřejný rozhovor použít – tydýt. Prosím o prominutí, že budu trošku delší ...
Prosím, máme času dost…
První krok hodnotila komise tvořená dvěma zahraničními experty a jedním českým, kteří jsou aktivní v daném oboru. Ale pozor – na bodech a na textaci se všichni tři museli shodnout. Nejsou tedy žádné dílčí posudky, které by se formálně průměrovaly, ale probíhala velmi intenzivní živá komunikace této trojice za metodické a administrativní podpory mé sekce. V druhém kroku měl největší váhu (26 bodů ze 106 možných) soulad s RIS3 strategií rozdělený do vícero kritérií. Jednalo se nám o jasnou garanci, že projekt je v souladu s jejími různě strukturovanými prioritami, tudíž se jedná o výzkum aplikovatelný, jak je definován v textu OP JAK. Mnohokrát jsme opakovali, že výzva se má začít číst od hodnoticích kritérií. Ve výsledcích je jasně patrné, že tento princip mnozí žadatelé nevzali za svůj. Mohli tak například vypadnout právě na souladu s RIS3. Co se dalších, především ekonomických a projektových stránek hodnocení týká, nakládáme s opravdu velkým balíkem veřejných zdrojů, kdy stát, respektive EU, musí mít garanci, že jakkoliv chvályhodný vědecký záměr půjde uřídit, zakázky vysoutěžit, rizika eliminovat a tak dále. Samozřejmě musíme hledat hranu důvěry, a tu si následně obhájit při kontrolách a auditech.
Maximální alokace na projekt byla velkorysých 500 milionů. Přiblížili se žadatelé této hranici?
V naprosté většině byly požadované výdaje na projekt přes 90 % limitu. Objevily se ale i výjimky – já s dovolením řeknu upřímné výjimky, které žádaly o polovinu. Naproti tomu třem žadatelům vyšel rozpočet na korunu přesně 500 milionů. To jsou náhody.
Je něco, co Vás opravdu mile či nemile překvapilo?
Nemilé byly protesty proti slotům, milé bylo následné uznání alespoň od některých statutárů, že sloty vlastně splnily svůj účel. Bylo na vedoucím výzkumné organizace, jak je rozdělí. A způsob dělení hodně napoví o jeho stylu řízení, přístupu k jednotlivým součástem i vědním oblastem. Překvapil mě počet partnerů. V průměru na žádost byl nejvyšší u lékařských věd, kde dosáhl šesti. Myslím, že na tom má významný podíl program EXCELES. V průměru nejnižší počet partnerů byl v humanitních a sociálních vědách. Není bez zajímavosti, že žadatelé vtáhli mezi své partnery také několik výzkumných organizací, které původně slot vůbec neměly. Z takovéhoto makropohledu si troufám tvrdit, že se spolupráci podpořit podařilo.
Jak vlastně dopadlo hodnocení podle vědních oblastí Fordů?
Na vyhodnocování je ještě příliš brzo a vyžádá si delší čas. Navíc nemáme ještě k dispozici definitivní počty. Co ale už teď o něčem svědčí, je počet žádostí v jednotlivých Fordech. Myslím, že často odrážejí postavení jednotlivých oblastí v organizaci a u statutára. Postavení neznamená objektivizovatelný význam. Za podání žádostí zodpovídá statutár, tedy nakonec se jedná o volbu subjektovou. Ta samozřejmě může být i subjektivní.
Jak jsme na tom ve vztahu humanitní a sociální vědy versus zbytek?
Mohlo by se zdát, že humanitní a sociální vědy byly upozaděny, protože žadatelé s vícero sloty dali přednost jiným. To ale není úplně pravda. Velká část humanitních a sociálních ústavů Akademie věd žádost ani nepodala, přičemž mohla poskytnout vysokým školám smělou pomoc a prohloubit spolupráci. Některá z kritérií, a to si pojďme taky přiznat, pro ně byla ale komplikovaně splnitelná. Také proto a kvůli společenské poptávce máme před vypsáním výzvu Společenské a humanitní vědy: Člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Těším se na její závěry, protože se jasně ukáže, jak moc si humanitní a sociální vědy věří a jak chápou své otevření se pro řešení globálních problémů. Počet podaných žádostí podle Fordů ukazuje tento graf.
Zdroj: MŠMT
Můžou mít dle Vašeho názoru všechny obory něco aplikovatelného?
Jsem přesvědčený, že ano. A že právě apriorní přehlížení vede vedle často slabšího postavení humanitních a sociálních fakult v rámci vysokých škol k nepochopení jejich výzkumu širokou veřejností. I klasická filologie může mít aplikace pro současnost.
Jaké?
Minimálně jedna, kterou by ihned a dobrovolně začaly užívat desetitisíce Čechů, mě napadla teď okamžitě, ale nemůžu ji prozradit. Narušil bych připravovanou soutěž.
Co další soutěžní výzkumné výzvy OP JAK?
Vše najdete na webu OP JAK…
Zkuste přece jen telegraficky, pane vrchní řediteli. Všechny určitě zajímá i míra kofinancování...
Zatím není rozhodnuto, zda a jak dojde ke změně kofinancování projektů, respektive o přenesení břemene podílu státního rozpočtu na vlastní zdroje příjemců. Asi nemusím vysvětlovat, že to u veřejnoprávních institucí nedává smysl a že se tím kloudně nic neušetří, ale jen zkomplikuje. Budeme však respektovat politické rozhodnutí. Nová pravidla kofinancování ale budou účinná až od první výzvy vyhlášené po tomto datu. Tedy Mezisektorové spolupráce a výzvy pro sociální a humanitní vědy se nedotknou. Jiné výzkumné výzvy – ty systémové a plošné, vyhlašované od podzimu 2023 dále, jako je implementace EOSC, se už novým pravidlům asi nevyhnou.
Děkujeme za rozhovor.
Autor: Vědavýzkum.cz
Václav Velčovský
Působí jako vrchní ředitel sekce na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy - nejprve pro oblast kohezních fondů ve výzkumu a vzdělávání, v současné době také pro Evropskou unii a mezinárodní spolupráci. Václav Velčovský byl také na MŠMT zodpovědný za koordinaci Českého předsednictví v Radě EU. Na evropské úrovni se angažuje v pomoci Ukrajině proti ruské agresi.
Dříve pracoval na Úřadu vlády České republiky v úseku Jiřího Dienstbiera nebo na Ministerstvu vnitra. Vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, doktorát získal tamtéž z pedagogiky. Ve vědecké činnosti, kterou již ukončil, po něm zůstala čtyři ISBN a desítky článků zaměřených na historickou i soudobou jazykovou politiku a na různé aspekty tzv. protektorátu. Mluví plynně anglicky a německy.
