Zobrazení položek podle značky: ženy vědkyně

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. vyhlašuje 15. ročník soutěže o Cenu Milady Paulové pro vědkyni za celoživotní přínos vědě. Cena Milady Paulové v roce 2023 bude udělena v oblasti bioekonomiky.

Markéta Janatová se zabývá sledováním efektu neurorehabilitace u pacientů po poškození mozku. Na základě tohoto výzkumu navrhuje a vyvíjí nové technické prostředky pro zlepšení účinnosti neurorehabilitace a sledování zdravotního stavu pacientů. Jak se dostala ke studiu neurověd a jak z pozice ženy a matky vnímala nastavení vědeckého prostředí?

Ačkoliv je v dlouhodobém měřítku úspěšnost žen při podávání grantů ERC v RP téměř totožná s úspěšností mužů na globální i české úrovni, a ženy výzkumnice mají ve srovnání s muži na globální úrovni téměř stejnou úspěšnost i v projektových návrzích, které se týkají technických oborů, jejich zapojení do přípravy ERC grantů je mnohem nižší, než je tomu u jejich mužských kolegů.

Marie Hušková patří k našim předním odbornicím v oblasti matematiky, konkrétně matematické statistiky. V roce 2021 obdržela Cenu Milady Paulové která chtěla upozornit na a zároveň oslavit 115. výročí narození česko-americké matematičky Olgy Tausky-Todd. K příležitosti její výhry s ní udělalo NKC – Gender a věda rozhovor na téma jejích úspěchů a také postavení žen ve (matematické) vědě.

Eva Kubala Havrdová patří mezi nejuznávanější představitele oboru neurologie a klinické medicíny v České republice a mezi přední světové osobnosti na poli klinického výzkumu roztroušené sklerózy (RS) a dalších demyelinizačních a autoimunitních onemocnění nervové soustavy. V roce 2022 se stala vítězkou Ceny Milady Paulové, která se tento rok zaměřovala na ženy v neurovědách.

Naďa Vondrová je vedoucí katedry matematiky a didaktiky matematiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2021 byla nominovaná na Cenu Milady Paulové, která se v tomto ročníku zaměřovala právě na matematiku. Jak se k didaktice matematiky dostala a jak vnímá hodnocení české vědy?

Jako malá chtěla být lékařkou, dnes zkoumá vlastnosti imunitního systému. V ICRC působí ve výzkumném týmu Buněčné a molekulární imunoregulace Dr. Jana Friče. V prosinci 2022 získala ocenění prorektorky MU za excelentní výsledky v doktorském studiu, zároveň sama vede pregraduální studentky, řídí projekty a organizuje aktivity v rámci Skupiny mladých imunologů při České imunologické společnosti.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě připravilo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR informační kampaň zaměřenou na téma bezpečí a respektu v akademickém a vědeckém prostředí. Zastoupení žen ve vědě je v ČR stále velmi nízké, 28 % představuje jedno z nejnižších čísel v rámci zemí EU.

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?