facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Čeští vědci bojují proti koronaviru: cesta do praxe

24. 2. 2021
Čeští vědci bojují proti koronaviru: cesta do praxe

Podobně jako vědecká komunita po celém světě i čeští vědci napnuli síly k řešení množství problémů, které s sebou koronavirová pandemie přinesla. Jaká je cesta jejich projektů do praxe? Jak probíhá spolupráce s komerčními partnery a na jaké překážky nejčastěji narážejí?

thisisengineering raeng qI7USKbZY A unsplash

Komerční partnerství i otevřené výsledky

Vědecké projekty, které jsou financované z rozšíření výzkumných aktivit v rámci Programu GAMA 2 Technologické agentury ČR, již přináší první výsledky, jak jsme si ukázali v předchozím článku. U nadpoloviční většiny projektů, na kterých členové spolku Transfera.cz v této souvislosti pracují, už je dokonce uzavřené komerční partnerství, či se na nich intenzivně pracuje. „Na počátku pandemie se nám podařilo rychle zareagovat a uvolnili jsme mnoho milionů korun ze státního rozpočtu na projekty související s onemocněním Covid-19. Jsem velmi rád, že výzkumné nápady našly své místo nejen na našem trhu, ale také v zahraničí,“ řekl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

V této fázi se například nachází inovativní ochranný nanomateriál ArgeCure, který vyvíjejí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zde se vědcům daří spolupracovat s výrobci roušek, respirátorů i průmyslových filtrů. S komerčními partnery spolupracují již nyní také v Biologickém centrum AV ČR. Diagnostický set, který zde vyvinuli, nyní prochází certifikací Státním ústavem pro kontrolu léčiv a bezprostředně po certifikaci by jejich komerční partner měl zahájit výrobu těchto setů. Druhá část jejich projektu, metodika pro selekci dárců krevní plazmy, už nyní funguje a je poskytována jako služba transfúzním oddělením několika českých nemocnic.

ArgeCure

Podobně jsou na tom se svým projektem také na CEITEC MU. I zde zpracovávají novou metodiku, díky které bude možné brzy zahájit výrobu kitu zaměřeného na diagnostiku onemocnění Covid-19. Brněnským vědcům se podařilo navázat spolupráci s komerčním partnerem z biotechnologického sektoru a společně připravují podpis smlouvy, která povede k provedení validační studie. Jejich partner nyní také testuje zkušební verze nově vyvinutého diagnostického kitu. V podobné situaci jsou i na Univerzitě v Pardubicích, kde pracují na chuťovém testu, který by měl uživatelům pomoct při diagnóze onemocnění Covid-19. Pardubičtí výzkumníci připravují postup výroby chuťových proužků, které jsou klíčovou součástí diagnostického nástroje, a zároveň jednají s lékárnami o možnosti prodeje testu. Mají ale větší ambice – test je koncipován tak, aby mohl být používán po celém světě. Zvlášť vhodný by mohl být například v oblastech se sníženou dostupností zdravotní péče.

Zajímavý případ transferu výzkumných výsledků se odehrává na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně. Účinnou a efektivní ochrannou masku, kterou je možné vytisknout na 3D tiskárně, zdejší výzkumníci poskytli k volnému stažení. Na její komerční produkci ale na základě licenční smlouvy zároveň spolupracují s pěti zájemci, čtyřmi menšími firmami a jednou větší. Spojují tak otevřený přístup k výsledkům vědeckého bádání s transferem do komerční sféry.

To, že ne každý transfer výsledků výzkumu a vývoje směřuje ke komercializaci, vědí na Masarykově univerzitě. Na Lékařské fakultě zde připravují online platformu pro monitoring, analýzu a management epidemických situací v reálném čase. Projekt reaguje zejména na bezprecedentní situaci v souvislosti s pandemií koronaviru, která si vyžádala nutnost co nejrychleji zlepšit podporu rozhodování českých veřejných institucí. Pro primární cílovou skupinu, tedy státní, krajské a akademické instituce, tak budou v budoucnu veškeré výstupy zpřístupněny pod vhodným typem licence na použití softwarového nástroje s publikovanou metodikou a uživatelským manuálem.

Ve specifické situaci se nacházejí také na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Testují zde totiž optimální tvar a velikost ochranné polomasky, kterou vyvinuli na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jejich hlavním komerčním partnerem je tak jiná výzkumná organizace. V současné době mezi nimi probíhají jednání o podmínkách spoluvlastnické smlouvy. Zároveň se domlouvají podmínky spolupráce mezi ČVUT v Praze a společností TRIX Connections. Tato firma, která je zároveň také spin-offem ČVUT v Praze, má potenciální zájem o licenci na výrobu respirátorů pro děti a mladistvé. Mohli by tak zavést jejich průmyslovou výrobu.

Překážky na cestě za komercializací

Jakým překážkám při komercializaci různé výzkumné týmy čelí? Podle odpovědí členů spolku Transfera.cz se zdá, že na cestě za transferem různých výsledků výzkumu a vývoje do praxe, čelí vědci řadě podobných problémů – ať už se jedná o problém s dodávkami materiálu, nedostatkem personálu nebo obtížnou certifikací.

S problematickým hledáním partnerů a dodavatelů potřebných materiálů se potýkali na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pro tamější tým bylo vzhledem k ochranným protipandemickým opatřením značně obtížné najít partnery pro testování jednotlivých kroků výroby jejich inovativního nanomateriálu ArgeCure. Komplikované situaci vzhledem k pandemii čelí také výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Jejich projekt, systém senzorů s predikčními algoritmy, vychází z intenzivní spolupráce s lékařskými týmy. Zdravotnický personál je ale za aktuálního stavu krajně vytížen. Tamní badatelé sice využívají každé možnosti konzultovat vývoj s lékaři – času je ale málo, a to pochopitelně zpomaluje vývoj senzorů.

Situace výzkumníků na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde pracují na nové metodice pro boj s nemocí Covid-19, a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde se vyvíjí online platforma pro monitoring epidemické situace, zase ukazuje, že klíčový pro vývoj řešení během pandemie není jen personál nebo dodavatelé, ale také přístup k datům. Oba projekty totiž potřebují přístup k dostatku věrohodných dat, bez kterých nemohou dobře fungovat.

Nejobtížnější je certifikace

Další zásadní překážkou, které výzkumníci při snaze přenést své poznatky do praxe čelí, jsou problémy certifikace a klinických zkoušek. Jak upozorňují výzkumníci z Fyzikálního ústavu AV ČR, kde spolupracují na technologii očkování pod jazyk, po inovativních řešeních v humánní medicíně je požadovaná obrovská míra administrativy.

Otázku certifikace řeší i na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně. Jejich ochranná maska vyrobená prostřednictvím 3D tisku musí splňovat přísná kritéria. Problémem ale je, že norma, která se na tyto ochranné pomůcky vztahuje, nepostihuje technologická řešení, se kterými přišli brněnští výzkumníci. Kvůli mezeře v legislativě se z vytisknuté masky stává pouze improvizovaný ochranný prostředek. Kdyby se ale podařilo získat certifikát, maska by se mohla vyrábět na profesionální úrovni. Mohly by ji tak odebírat nemocnice a další zdravotnická zařízení.

S podobným problémem se potýkají také na Ústavu antropologie Masarykovy univerzity. Hlavní překážkou, které čelí, je absence normativních postupů a měřících metod pro ověření funkčnosti ochranných dýchacích prostředků, jako jsou roušky, u dětí a mladistvých. Bez normy je těžké ověřit konstrukční návrhy polomasky, na které se zde pracuje. Výzkumný tým při hledání řešení proto navázal spolupráci se Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany a Vojenským výzkumným ústavem.

Badatelé z Centra biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice v Hradci Králové zase upozorňují na obtížný schvalovací proces, se kterým se setkali při vývoji nových dezinfekčních látek. Uvedení nové chemické látky na trh je podle jejich zkušenosti velmi legislativně i finančně náročné, protože strukturně nové látky, jako jsou ty jejich, podléhají přísným kontrolním mechanismům. V akademickém prostředí je přitom vzhledem k personálním i finančním kapacitám prakticky nemožné tyto procesy zvládnout. Podle tamějších výzkumníků je tak nutné zapojit dalšího komerčního partnera.

To s sebou ale přináší další nesnáze, protože pro komerčního partnera je pochopitelně důležité, aby výsledky byly věrohodné. Toho se nejlépe dosáhne certifikovanými testy. Akademické prostředí ale typicky nemá na takové testy akreditace. Na obtížný proces certifikace ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv upozorňuje také výzkumný tým z Biologického centra AV ČR.

Inovativní projekty ale na cestě za komercializací často přináší také nové problémy. Na Univerzitě Pardubice se potýkají s tím, že odborná veřejnost není zvyklá testovat chuť, a to i přesto, že ostatní lidské smysly jsou testovány zcela standardně. Klíčová je proto při snaze uplatnit výsledky svého výzkumu na komerčním trhu také komunikace s veřejností a osvěta. Výzkumníci ale například čelí také problémům s konkurencí. Jak upozorňují odborníci z CEITEC MU, i jiné výzkumné subjekty dosáhly podobných výzkumných výsledků jako jejich vlastní tým. Protože potřeba přijít novými, efektivními metodami testování je veliká, věnuje se tomu řada vědců ze soukromého i veřejného sektoru. Výzkumníci tak musí také bojovat o to, kdo přijde na trh dříve a s lepším produktem.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Foto: ArgeCure, Unsplash


transfera logoTransfera.cz je národní platformou, která hájí zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. Tato platforma vznikla vznikla 11. listopadu 2014 transformací sdružení Asociation of Knowledge Transfer Organizations and Professionals (tzv. AKTOP). Mezi její hlavní aktivity patří mimo jiné  propojovat výsledky akademické sféry vůči firmám a napomáhat tak konkurenceschopnosti České republiky. Spolek Transfera.cz je dlouhodobým partnerem portálu Vědavýzkum.cz.