„Našim cílem je detekce a následně navigace. Ne pouze jednoduchý průchod budovou, ale taková navigace, která hasiči řekne, že zrovna míjí dveře, za kterými jsou schovaní lidé. Zároveň uvidí, kde se pohybují kolegové,“ zmiňuje jeden z cílů projektu výzkumník Kryštof Zeman a z vypolstrovaného pouzdra opatrně vytahuje brýle, které výrobce na svých stránkách popisuje jako zařízení pro hybridní realitu. Dnes HoloLens využívají především designéři a architekti, kteří můžou v pohodlí kanceláře ze vzduchu pouhými pohyby rukou modelovat cokoliv, co je napadne. Vědce z Ústavu telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a vývojáře z firmy GINA Software ale napadlo moderní technologii adaptovat pro potřeby záchranářů. Společně s Českou asociací hasičských důstojníků získali odborníci na projekt dotaci od TAČR.
„Pokud hoří, zasahující hasič nemusí dobře vidět, nemá hned přehled, jestli se v budově nachází lidé, a brýle v tomto můžou zásadním způsobem pomoci. Dokáží dokreslovat informace, takže zatímco hasič prochází chodbou, v reálném čase se mu zobrazuje například navigace budovou, nebo se podívá na stěnu a uvidí doplňující informaci, že deset metrů tím směrem je umístěn hlavní uzávěr plynu, elektrický rozvaděč, hasicí přístroj nebo připojení na vodu,“ popisuje užitečné funkce Zeman a dodává, že například v Malajsii jsou budovy vybaveny digitálním modelem, který všechny tyto informace obsahuje a velmi jednoduše by se dal do podobného zařízení nahrát v případě výjezdu. Hasič, který v budově nikdy předtím nebyl, by se dokázal rychle zorientovat, a to třeba i ve dvacetipatrovém hotelu, kdy vypadají podlaží téměř totožně.
Chytré brýle, se kterými pracují odborníci z VUT, v sobě bohužel nemají GPS, takže je potřeba pro orientaci zapojení dalších přístrojů. | Autor: Jan Prokopius
A jak by systém dokázal zjistit, kde se před ohněm ukrývají lidé? „Musíme spoléhat na Bluetooth nebo Wi-Fi, tedy technologie, kterými jsou vybaveny současné mobilní telefony, tablety a další nositelná elektronika. Díky signálu z těchto zařízení dokážeme říci, jak daleko od takového zařízení je zasahující hasič. Je to podobné, jako kdybych hrál počítačovou hru s více lidmi, akorát že oni nemusí aktivně nic dělat, já ale vidím jejich umístění,“ vysvětluje Kryštof Zeman. Zároveň je důležité v hořícím domě vědět, kde se pohybují kolegové, což může hustý kouř často komplikovat.
Do konce prázdnin by vývojáři chtěli první nápady probrat přímo s hasiči a také se společností GINA Software, se kterou elektrotechnici spolupracují dlouhodobě a kde působí řada absolventů brněnské techniky. GINA Software už několik let zajišťuje koordinační technologie pro záchranné složky, brýle rozšířené reality jsou dalším krokem.
Horko, příliš světla a další překážky
Zatím stojí před odborníky řada překážek, jmenuje Kryštof Zeman: „Na začátku bude mít brýle asi jen velitel zásahu, který bude hasiče navádět vysílačkou. Uvažovali jsme, že by velitel byl ve vrtulníku, který by z nadhledu monitoroval situaci a viděl, kde kdo je a kde jsou zájmové body. Tam jsme ale narazili na to, že chytré brýle venku moc dobře nefungují. Protože se jim obraz promítá pomocí soustavy zrcadel a vlnovodů, když venku svítí sluníčko, není nic vidět. Brýle také nemají GPS a orientují se pomocí senzorů, takže při létání nad objektem se nemají čeho chytit. Zatím budeme používat tablet, nebo telefon s GPS a kamerou, který dokáže hasiče navigovat i ve vzduchu. V mezičase budeme poskytovat GPS brýlím z jiného zařízení, například externí GPS antény a budeme analyzovat možnosti chytrých brýlí, které budou na rozdíl od chytrých brýlí od Microsoft založeny na platformě Android, protože by v nich fungovaly stejné věci jako v telefonu.“ Chtělo by se tedy říct, že moderní mobilní telefon práci zvládne taky, a navíc se dokáže připojit k GPS, má to ale omezení. „Snažíme se přejít od lovení Pokémonů k tomu, aby technologie pomohla zachránit život. Hasič s telefonem nikdy běhat po budově nebude, potřebuje mít ideálně chytré brýle zabudované v helmě.“
Kryštof Zeman sice vidí ještě řadu překážek, které je potřeba vyřešit, je ale optimista. | Autor: Jan Prokopius
Dalším krokem bude vymyslet, jak novou technologii vložit do helmy a nepřidávat hasičům další kila vybavení navíc. „Brýle jsou pořád poměrně velké. Řešením může být rozložení na součástky s tím, že je postupně zabudujeme do hasičské helmy. Je potřeba, aby nepřekážely ve výhledu a vydržely vysoké teploty. Těch výzev je hodně,“ realisticky hodnotí mladý vývojář a stejně tak upozorňuje, že cílem elektrotechniků na VUT není sériová výroba moderního hasičského vybavení: „Chceme ukázat, že to, co všichni říkali, že nepůjde, jsme udělali. Pak už ale bude na jiných, aby to vzali výrobu akcelerovali a přenesli do praxe. Úkolem vědců podle mě není dělat to, co udělají statisíce dalších, ale říct, že dokážeme udělat něco nového, byť na tom bude třeba ještě nějaká práce.“
Zdroj: VUT Brno
Foto: Jan Prokopius
