facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Transfer a jeho bariéry

30. 5. 2021
Transfer a jeho bariéry

Jak pojmenovat překážky, které stojí v cestě podpoře převodu výsledků vědecké činnosti do praxe, si vzalo za cíl další vydání diskusní platformy TT Actual. Ožehavé téma si transferáři vybrali v anketě a 18. května 2021 se jich k on-line diskusi připojilo dvacet.

lars kienle oY1X7kmaJwE unsplash

3000 metrů překážek

Bariéry nacházíme na úrovni výzkumné organizace, ale především u samotných výzkumníků. Tak by se daly pojmenovat hranice, ve kterých se diskuse pohybovala. Z palety názorů vybíráme: „Mezi průmyslovou a akademickou sférou zeje stále velká propast, chybí společný jazyk a často i vůle porozumět si, a to na obou stranách.“ Za nízké označili diskutující i povědomí o přínosech spolupráce s aplikační sférou.

Přítomní se shodli i na tom, že z pohledu vědců lze vnímat jako bariéru i způsob hodnocení jejich práce. Pokud v něm chybí ocenění za aplikační část, tedy tu transferovou, pak je otázka proč by svůj čas měli aplikacím věnovat.

„Každý vědec má jiný vztah k aplikacím. Jednoho zajímá jen čistá věda a nechce řešit co s výsledkem dál, druhého aplikace zajímá jen málo, ale jsou tu i tací, kteří chtějí svůj výsledek dotáhnout, aby fungoval a byl z něj užitek. Cílem transferu by měla být pomoc těm, co o aplikace výsledků mají zájem. Akademie by mohla nabídnout těmto lidem podporu a podmínky, aby mohli ukázat co dovedou.“

Mezi bariéry přítomní zařadili i orientaci na těžko aplikovatelný výzkum, nedostatek důvěry vědců ve schopnosti transferářů nebo nezájem některých kolegů identifikovat průmyslově využitelný výsledek.

Motivace pro 20 %

V akademické komunitě však rezonuje jedna bariéra s výraznou převahou. Motivace vědeckých pracovníků pro spolupráci na transferu, která ve své šíři zahrnuje spoustu jednotlivých menších bariér, které si ještě zaslouží hlubší prozkoumání. Co jsme ale společně pojmenovali, má poměrně jasné sdělení:

  • Většina vědců je hnána osobní zvídavostí a soustředění jim umožňuje dosahovat skutečně excelentních výsledků. Mezi nimi je třeba hledat takové, které k tomu ještě zajímají praktické souvislosti (odhadem maximálně do 20 %). S těmi má smysl pracovat, pro ně by měly být připraveny motivační nástroje. Zbytek to nezajímá a můžeme je nalákat tak maximálně pozitivním příkladem
  • Ti, kteří cítí zodpovědnost vůči společnosti a záleží jim na tom, aby jí přinášeli prospěch, se cítí frustrováni na mnoha frontách (čest výjimkám) – za své úsilí potřebují být oceněni, systém hodnocení nezohledňuje čas věnovaný aplikaci a takto investovaný čas má pak negativní dopad na hodnocení. Prospěla by i jen pochvala od ředitele a zdůraznění úspěchu podobně, jako při dosažení prestižní publikace.

„Jsem rád, že se k tématu transferu znalostí hlásí tolik lidí a přitahuje další nováčky, i přes existující bariéry.“ Analytik CeTTAV, Jakub Hruška si však myslí, že transfer znalostí se z pohledu vědeckých pracovníků zdá pak být činnost složitá a nejistá. „Podobně se přitom mnohdy cítí i pracovníci transferu, kteří se vědcům rozhodli pomáhat a postrádají podporu. Je smutné vidět vedení řady akademických institucí, ale i firem, které transfer znalostí stále vnímají spíše jako nutné zlo než potřebu a poslání a podporu většinou vyjadřují pouze formálně. Aktivity TZT jsou často vnímány jako nadbytečná zátěž, přitom by měly být a jsou přirozenou součástí celého vědecko-výzkumného procesu. Jsem však optimista a věřím, stejně jako jedna z účastnic setkání hlásající „kde je vůle je i cesta“, že se tato situace obrací k lepšímu, což lze vidět i v krocích současného vedení AV ČR.“

Tři v jednom – vědec, transferář, obchodník

Ale vraťme se ještě k diskusi a k tématu, na které bychom neměli zapomínat. Druhou probíranou bariérou bylo, jak získat transferáře, odborníka, který by měl být respektován na obou stranách. „I sebelepší vědec těžko pojede na veletrh a bude lovit zákazníky a domlouvat s nimi obchod. Tady potřebujeme typ člověka „obchodník“, který dokáže vypnout academic speech."

Od účastníků zazněla také trefná charakteristika. „Ten, kdo se věnuje transferu se musí umět pohybovat mezi vědci, být s nimi v kontaktu. Vědět, co dělají, čemu se věnují a jaké problémy řeší. Chodit s nimi na popularizační akce, znát schopnosti skupin a vědět na čem pracují. Musí rozumět vztahům a chápat souvislosti. Je nutné, aby byl přítomen na jednáních, sbíral zkušenosti a zohledňoval je.“

Kde kolegy, kteří budou mluvit jazyky obou stran, tedy tím vědeckým i byznysovým, kteří budou umět pochopit odlišnosti a vzájemně si porozumět, brát? Jakou by měli mít osobnostní i odbornou výbavu? Jak je vyškolit a v neposlední řadě, jak je motivovat? Řada otázek čeká ještě na svou odpověď.

Kultivovaně a otevřeně

Více jak dvouhodinovou výměnu názorů komentovala Lenka Scholzová, vedoucí CETTAV, která setkání zároveň moderovala: „Vážím si toho, že diskuze byla otevřená, kultivovaná a vyhýbala se frustraci, přestože se zabývala skutečně hlubokými kořeny překážek pro efektivní transfer znalostí a technologií. Témata, která se otevřela, jsou pro mě už důvěrně známá, slyšela jsem je z různých stran už mnohokrát. Proto bych si přála, aby podpora transferu v prostředí AV ČR stála na reálných základech dlouhodobé koncepce a strategie, zohledňovala potřeby skutečných lidí, kteří se transferu věnují, a nesklouzávala k politickým deklaracím a formálnímu vykazování. Držme si palce, aby se to podařilo.“

 

Zdroj: Akademie věd ČR