„Dosáhnout v ukazateli podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP 3 % do roku 2030 a zaujmout místo mezi dvacítkou nejinovativnějších zemí světa, v tom je Inovační strategie bezesporu odvážná a ambiciózní,“ řekl v úvodu diskuse náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko. CzechInvest, který nese za třetí pilíř Inovační strategie manažerskou odpovědnost, v panelu řečníků zastoupil Jiří Krechl, který se tématu výzkumu a inovací v agentuře věnuje. Zkušenostmi nejen se zakládáním spin-off společností v akademickém prostředí do diskuse přispěl i Martin Fusek, jednatel IOCB Tech s.r.o., dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR specializované na transfer znalostí.
V sále nechyběli zástupci Akademické rady AV ČR Lenka Vostrá a Josef Lazar, který je v radě gestorem technologického transferu, dále právník Matej Kliman, specialista na oblast veřejné podpory výzkumu a vývoje, Hana Kosová, ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií UK, Bohumil Havel, mj. autor Zákona o obchodních korporacích, z Ústavu státu a práva AV ČR a řada dalších odborníků věnujících se transferu znalostí.
„Téma spin-off je aktuální a zájem o debatu o rizicích či podpoře jejich vzniku je velký,“ říká Lenka Scholzová, vedoucí CETTAV. Podle ní je nejdůležitější uvažovat o projektech směřujících k založení spin-off kriticky a vyhnout se tak riziku nejen ztráty peněz, ale především času a energie všech zúčastněných. Dobře promyšlený a připravený byznys plán výrazně zvyšuje šanci na úspěch a my v CeTTAV jsme připraveni s jeho přípravou pomoct,“ dodává.
Diskutující zhodnotili stav investičního prostředí v Česku, jeho slabiny, ale i opatření a programy podpory, které poskytuje nebo připravuje CzechInvest, TAČR a MPO. Shodli se na preferenci jejich dlouhodobosti a potřeby stability jejich financování, nicméně zmínili i administrativní potíže, které vznik podobných programů provází. Stále také chybí jednotná představa o systému podpory fáze před založením spin-off, která je ve vědeckém prostředí klíčová. V této souvislosti přítomní vyslovili jednoznačnou podporu modelu programu GAMA TAČR.
Založení spin-off společnosti je jednou z cest, jak převádět výsledky výzkumu do praxe. „Ideální by bylo, kdyby tyto společnosti vznikaly z přetlaku myšlenek. My ale nejdříve stavíme králíkárnu a pak do ní hledáme králíky,“ glosoval stav Jiří Krechl. Odborníci si uvědomují, že vklad finančních prostředků ze strany veřejných výzkumných organizací je rizikový. Toto riziko by měli nést zejména investoři, ale pomoci mohou i státní zdroje. Primárním vkladem výzkumné organizace je její duševní vlastnictví. „Další riziko představuje fakt, že u nás není vyřešen problém konfliktu zájmů vědce, zaměstnance, který pracuje na vysoké škole či ve výzkumné instituci a současně založí a vede společnost v oboru blízkém svému výzkumu,“ připomněl existující šedou zónu Martin Fusek.
V managementu těchto rizik a v zastřešování procesů transferu znalostí je role interní transferové kanceláře nezastupitelná, potvrdila Hana Kosová. „V rámci univerzitního inovačního ekosystému těžíme ze synergie mezi interní transferovou kanceláří CPPT, starající se o nalezení a ošetření výsledku, a dceřinou společnosti CUIP, naší prodlouženou obchodní rukou, kterou 100% vlastní UK“.
Dle Martina Fuska je však nereálné, aby každé pracoviště disponovalo svou vlastní dceřinou společností, jak je tomu v případě ÚOCHB. Roli interní transferové kanceláře opakovaně zdůraznil i Bohumil Havel, dle kterého by CETTAV mělo ústavy AV ČR při zakládání spin-off podporovat.
„Ve spolupráci s vedením Akademie věd nastavíme pozici a pravomoci CETTAV tak, abychom byli schopní minimalizovat rizika zakládání spin-off a přispěli ke zvýšení atraktivnosti tohoto způsobu transferu nejen pro zakladatele těchto firem, ale i pro vedení pracovišť a potenciální investory,“ shrnul závěrem právník CETTAV Michal Beluský, který diskusi moderoval.
Autor: Tým CETTAV
Záznam diskuse naleznete zde:
Centrum transferu technologií (CETTAV) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje služby a vzdělávání všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spolupráce s aplikačním sektorem. Přispívá k profesnímu rozvoji pracovníků transferu znalostí.
