Zobrazení položek podle značky: Čína

Horizont Evropa je v třetím roce svého fungování a k dispozici jsou předběžné statistiky, Švédsko se v rámci předsednictví Rady EU zaměří na boj s klimatickými změnami, Nový Zéland se vypořádává s přidružením k Horizontu Evropa. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý únor.

Výzkumy vědců z Akademie věd ČR mají leckdy cenu zlata. Jakou cenu jsou ale ochotni zaplatit badatelé za nedostatečnou obezřetnost? Výsledky výzkumů mohou neplánovaně, často nevědomky, posloužit jinému záměru, než který stál u jejich zrodu. Pokusy o manipulaci cizí mocí je ohrožen každý. Jak může vlivové působení ve vědě vypadat, a proč jej nepodceňovat, vysvětluje David Honys.

Které osobnosti nejvíce udávaly trendy ve světové vědě a výzkumu v roce 2022? Časopis Nature sestavil žebříček deseti nejvýznamnějších osobností vědy, pěti žen a pěti mužů, kteří v letošním roce formovali vědu. Je mezi nimi například astronomka, díky níž jsme mohli spatřit jedinečné snímky vesmíru nebo vědkyně, která se stala hlasem Ukrajiny.

Ministrem pro vědu, výzkum a inovace je ve Velké Británii opět George Freeman. Příští rok do programu Horizont Evropa poputuje 12,4 miliardy eur a Austrálie zavádí v organizaci, která financuje tamější medicínský výzkum, genderové kvóty. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí událo za uplynulý listopad v politice výzkumu, vývoje a inovací.

Číně se ve vědeckých vodách poslední roky velmi daří. Nedávná analýza ukázala, že země poprvé předstihla Spojené státy americké v počtu nejcitovanějších vědeckých prací. I přes nezanedbatelné úspěchy však čínský výzkum i nadále čelí řadě strukturálních problémů.

Spojené státy americké intenzivně podporují otevřenou vědu, Evropská unie zveřejnila plán inovační agendy a australská vízová politika znesnadňuje přistěhování zahraničních vědců do země. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulé září událo.

Vědecká diplomacie se během posledních let ukázala jako plnohodnotná součástí geopolitických vztahů. Evropská komise nyní jedná o spolupráci s Kanadou, Japonskem a Nový Zélandem. Naproti tomu nad kooperací s Čínou visí otazník – evropští zástupci si stěžují, že Čína víc bere, než dává.

Ruští vědci se kvůli válce na Ukrajině ocitli v izolaci. Už v březnu některé země přerušily spolupráci s ruskými vědeckými institucemi. Jiné v tom však vidí příležitost. Například administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje kampaň na přilákání ruských vědců a inženýrů do USA. Západ tím chce oslabit ruskou vědeckou a technologickou základnu.

Kontroverzní experiment, během kterého v Číně v roce 2018 upravili genetickou informaci dvou lidských embryií, rozpoutala v zemi mohutnou debatu nad etickými otázkami v oblasti výzkumu. Nyní se tamější vláda prostřednictvím nových regulací snaží podobným pokusům zabránit.

Univerzitní vědci a skupiny pro lidská práva ve Spojených státech vítají rozhodnutí federální vlády přejmenovat a revidovat tzv. Čínskou iniciativu. Ta však zřejmě napáchala v kariérách některých čínských vědců v Americe trvalé škody.