Zobrazení položek podle značky: Čína

Evropské země masově přerušují spolupráci s ruskými vědeckými institucemi. Nově také Evropská asociace univerzit pozastavila členství dvanácti ruským univerzitám kvůli veřejné podpoře ruské války na Ukrajině. Mezinárodní izolace bude mít na ruskou vědu drtivé dopady. Nadějí pro ni je ale spolupráce s Čínou.

V posledních letech se stále více hovoří o špionážních aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje. V této souvislosti se nejčastěji kritizuje Čína, která se tímto způsobem snaží získat přístup ke klíčovým technologiím. Evropská unie nyní vědeckým institucím radí, jak tomu efektivně zabránit.

Americký soud i přes kritiku ze strany vědecké komunity odsoudil Charlese Liebera, předního vědce z Harvard University, za utajenou spolupráci s čínskou vysokou školou a daňové úniky. Rozsudek však může podle některých názorů americké vědě spíše ublížit.

Bezpečnostní informační služba (BIS) vydala svou výroční zprávu za rok 2020. Z ní vyplývá, že na poli vědy a výzkumu jsou v roce 2020 v České republice nejvíce aktivní zpravodajské služby z Číny a po letech pauzy také z Íránu.

Pokud se Čínské lidové republice něco nelíbí, dá to obvykle okamžitě najevo. Čína a západní svět již mají za sebou několik ekonomických a politických bojkotů a zákazů kvůli porušování lidských práv. Nyní se předmětem sporu stávají i vědci, kteří kritizují čínskou politiku. Hrozí jim zrušení cestovního povolení nebo šikana.

Federální vláda Spojených států amerických za vlády Donalda Trumpa přijala zákony, jejichž cílem bylo omezit výzkumnou spolupráci amerických vědců s mezinárodními rivaly v čele s Čínou a pomoci USA udržet si roli globálního lídra v oblasti výzkumu a inovací. Ze strany některých republikánů však nyní zaznívají hlasy, podle kterých by byl tento cíl efektivněji dosažen zvýšením platů amerických vědců.

Vzestup čínské vědy a výzkumu se stal v posledních několika letech hojně diskutovaným tématem. Obrovské investice do výzkumných infrastruktur a vědecko-výzkumného personálu, stejně tak i masivní pokroky ve vývoji technologií vynesly Čínu na pozici globálního lídra ve výzkumu a vývoji. Jak ale ovlivnila postavení čínské vědy pandemie koronaviru?

Co dělá z měst vědecké metropole? Nový žebříček Nature Index srovnává dvě stovky světových metropolí podle jejich vědeckého významu. Na první příčce se v letošním roce umístil Peking. Praha obsadila sté místo.

Na začátku září rozvířila návštěva předsedy Senátu ČR, Miloše Vystrčila, na Tchaj-wanu diskuzi o českých vztazích s Čínou. Odvážný diplomatický krok vyvolal nejen mezinárodní pozornost, ale i ostrou reakci ze strany Pekingu. České výzkumné instituce nicméně využily návštěvu na ostrově k posílení vzájemných vztahů mezi ČR a Tchaj-wanem.

Letošnímu vydání ostře sledovaného žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2021 stále vévodí Američané. Těm se letos podařilo obsadit osm příček z TOP 10 nejlepších škol na světě. Historický úspěch zažívá ale také Čína, která se poprvé probojovala mezi elitní dvacítku. České vysoké školy i letos v žebříčku stagnují.