Zobrazení položek podle značky: energie

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek nově vede evropské konsorcium EUROfusion, které má na starost vývoj zdroje energie na principu jaderné fúze. Do prestižní pozice předsedy valného shromáždění konsorcia EUROfusion byl český vědec zvolen v prosinci. 

Katalyzátor, který umí přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření, vyvíjí Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM a Katedry fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě UK. Je i jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě.

Ceny energií lomcují Českem už od loňského roku. Bezprecedentní situace se citelně dotkla také Akademie věd ČR. Jak se vyrovnávají s energetickou krizí jednotlivá pracoviště? Jak se zvýší náklady na energie v letošním roce? Jakou finanční zátěž představovaly poplatky dodavateli poslední instance?

Více než 500 milionů korun navíc vynaloží v příštím roce Akademie věd ČR na energie. Mimořádná dotace ze státního rozpočtu pokryje pouze 40% této částky, proto byly prostředky na energie navýšeny na 65% předpokládaného nárůstu na úkor přístrojového vybavení. To zaznělo na Akademickém sněmu AV ČR 13. 12. 2022.

Síť vědeckých center, která po celé České republice popularizují a propagují vědu a poznání, neplánují v příštím roce větší zdražování vstupného ani vypínání energeticky náročných exponátů. Vedení vzdělávacích institucí reagují na vysokou inflaci a narůstající ceny energií zejména omezováním vnitřních nákladů, úspornými opatřeními, případně zkrácením otvírací doby.

Energetická soběstačnost je horkým tématem, které rezonuje napříč celou Evropou. Čeští experti k řešení této situace přispěli svým pomyslným dílkem skládačky. Vyvinuli a zkonstruovali unikátní prototyp mobilního energetického kontejneru, který je schopen zásobovat objekty teplem, nebo se naopak postarat o jejich chlazení a přitom být energeticky nezávislý na vnějších zdrojích.

Nejen tuzemským, ale i světovým primátem se mohou pochlubit odborníci z Výzkumného energetického centra (VEC), jedné ze součástí Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB–⁠TUO. K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot.

Rozkolísanost trhu s energiemi, obavy z nedostatku energetických zdrojů a zvyšování cen energií nezajímají pouze koncové spotřebitele napříč Evropou. Jde o naléhavé téma také pro výzkumné infrastruktury, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Jak jsou připraveny na nadcházející měsíce?

Již během pár let by se mohl v praxi objevit nanomateriál, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Ten se ukazuje jako velmi vhodný pro zařízení ukládající elektrickou energii – superkondenzátory. 

Mezinárodní sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life konstatovalo, že současná energetická krize bude mít negativní dopad na výzkum, a to zejména na výzkumné infrastruktury. Členské instituce Alliance4Life upozorňují jednotlivé národní vlády, že experimentální výzkum v oblasti biomedicínských věd je extrémně energeticky náročnou činností a bude zapotřebí ho zahrnout do vládních programů podpory.