Zobrazení položek podle značky: RECETOX

Doktorandka Lucie Ráčková, působící ve výzkumné skupině Environmentální fyziologie, se na RECETOXu věnuje trajektorii akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Její výzkumné téma ji zavedlo až na vzdálenou Antarktidu.

Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy při rozpuštění krevních sraženin až desettisíckrát. Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou.

Předmětem zkoumání Julie Dobrovolné je stres. Podle lékařky a profesorky centra RECETOX by nemělo být na stres pohlíženo negativně, jedná se o přirozenou reakci lidského těla. Členka výzkumné skupiny Julie Dobrovolné, vědkyně Lucie Ráčková, se stresem zabývala dokonce i na vzdálené Antarktidě, kde sbírala data pro další bádání vědecké skupiny.

Bakalářské studium na RECETOXu bylo pro Elišku Kuchovskou odrazovým můstkem pro vědeckou kariéru. Za své výsledky v doktorském studiu dokonce získala cenu Masarykovy univerzity. Hlavním cílem její vědecké kariéry ovšem není sbírat ceny, ale skutečně pomáhat lidem, a to se jí rozhodně daří.

Evropská výzkumná komunita založila online iniciativu Stick to Science jako reakci na opožděná jednání o přidružení Velké Británie a Švýcarska k evropskému programu Horizon Europe. Vědci společně vyzývají k urychlenému zahájení asociačních dohod. Obě země jsou důležitými partnery na poli vědy a jejich absence v programu Horizon Europe vnáší nejistotu do evropského výzkumu.

Ve čtvrtek 16. 12. 2021 vyrazila z Brna na Antarktidu prozatím poslední expedice, která má za cíl zkoumat dlouhodobé změny půdy na ostrově Jamese Rosse a vliv stresu na zdraví výzkumníků v polárních oblastech. O tom, jak taková expedice probíhá, mluvila Marie Hošťálková z centra RECETOX s jedním z předchozích účastníků expedice na Antarktidu, a to s kolegou Luďkem Sehnalem, vědcem z výzkumné skupiny Kláry Hilscherové.

Vědci z jihomoravské metropole v rámci Brněnské živé laboratoře neboli Brno living lab zkoumají, jak moc je naše zdraví ovlivněno toxickými látkami v našem okolí a jak se před nimi chránit. Co je unikátní koncept živé laboratoře a jak mohou chemické látky působit na lidský organismus popisuje vedoucí centra RECETOX Jana Klánová.

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zveřejnilo v uplynulém týdnu seznam 11 evropských výzkumných infrastruktur, které budou od roku 2021 nově zařazeny do jeho Cestovní mapy. Na seznam se dostal i projekt EIRENE koordinovaný Masarykovou univerzitou.

Prestižní časopis Science zveřejnil výzvu vědců k vytvoření globálního vědecko-politického orgánu pro chemikálie a odpady. Mezinárodní skupina vědců včetně Martina Scheringera z brněnského centra RECETOX navrhuje funkční systém spolupráce vedoucí ke snižování škod způsobených chemickým znečištěním.

Vědci z Masarykovy univerzity budou komplexně zkoumat dopad prostředí, ale také životního stylu a socio-ekonomického postavení na lidské zdraví. To vše dovolí nová unikátní laboratoř, která vznikne v rámci projektu podpořeného jednou miliardou z veřejných zdrojů.