Zobrazení položek podle značky: ESFRI

Proč jsou FAIR data ve výzkumu neodmyslitelná? Které služby European Open Science Cloud (EOSC) mohou zlepšit produkci FAIR dat? Jak umělá inteligence (AI) zasahuje do vědeckých oborů a jak FAIR data pomáhají trénovat umělou inteligenci? Tyto a jiné otázky diskutovali zástupci evropských výzkumných infrastruktur a členové pracovní skupiny ESFRI-EOSC na workshopu „FAIR Data Productivity and Advanced Digitalization” pořádaném Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který proběhl ve dnech 23.-24. ledna na univerzitě v Miláně. 

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015, 2019 a 2023. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026.

V červnu 2023 byl Jan Hrušák zvolen místopředsedou Řídícího výboru European Open Science Cloud, EOSC-ŘV. V rámci svého působení v roli předsedy ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, 2019-2021) zastával funkci experta a člena výkonné rady EOSC a vedl pracovní skupinu ESFRI zaměřující se na EOSC.

I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.

Česko je zapojené do čtyřiadvaceti evropských infrastruktur z celkových třiašedesáti a dvě dokonce koordinuje. Z tohoto pohledu je s evropským výzkumem provázanější než Švédsko nebo Finsko. O výzkumných infrastruktuách mluvil u příležitosti konference ICRI 2022 Jan Hrušák v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas.

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zveřejnilo v uplynulém týdnu seznam 11 evropských výzkumných infrastruktur, které budou od roku 2021 nově zařazeny do jeho Cestovní mapy. Na seznam se dostal i projekt EIRENE koordinovaný Masarykovou univerzitou.

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 76. plenárním zasedání konaném dne 30. června 2021 zvolilo Janu Kolar jako nastupující předsedkyni ESFRI po Janu Hrušákovi, jehož mandát vyprší v prosinci 2021. Nová předsedkyně ESFRI se dvouleté funkce ujme v lednu 2022.

Na excelentní výzkum budou směřovány investice v hodnotě 4,1 miliardy EUR a přispějí k řešení významných evropských socioekonomických výzev. Jedenáct nových projektů mezinárodních výzkumných infrastruktur se zařadí na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu a připravenosti pro implementaci.

Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou součástí moderní vědy. Na začátku června proto světoví vědečtí lídři otevřeli debatu o jejich další cestě, která má reagovat na současné problémy, jako jsou změna klimatu a udržitelnost hospodářského růstu a rozvoje. Nicméně bez ohledu na to, jak moc si Evropa přeje technologickou suverenitu, je k jejich financování a fungování nutná mezinárodní spolupráce.

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 74. zasedání vyzvalo k diskuzi nad novou vizí Evropského výzkumného prostoru. Dvoudenní zasedání ESFRI se konalo virtuálně ve dnech 8. a 9. prosince 2020. Fórum, složené z národních delegací, odborníků, zástupců Evropské komise a asociovaných zemí se shodlo, že výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru.