facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Směřování politiky otevřené vědy v mezinárodním výzkumu v ICT

2. 6. 2020
Směřování politiky otevřené vědy v mezinárodním výzkumu v ICT

Problémy spojené s otevřeností vědeckých výsledků a technických inovací se v posledních týdnech dostaly kvůli coronavirové pandemii do popředí. Co má být dostupné a kdy? Jak nastavovat práva duševního vlastnictví v oblastech, které jsou financovány z veřejných zdrojů? Tyto a mnohé další otázky si dnes nekladou jen odborníci na autorské právo a ochranu duševního vlastnictví.

V oblasti ICT takové otázky nejsou ničím novým. Open Source je termín, se kterým se někdy setkal skoro každý uživatel výpočetní techniky. Výzkum a inovace v oblasti ICT mají dlouhou tradici otevřených přístupů. Tyto problémy představují nemalou výzvu také pro poskytovatele podpory. Násobně složitější problém pak představují pro mezinárodní konsorcia financující výzkum napříč Evropou. Jedním z nich je také ERA-Net cofund CHIST-ERA, zaměřený na podporu výzkumu v oblasti ICT. Členem tohoto 28 členného konsorcia je také Technologická agentura ČR. Cofundové schéma je způsob financování výzkumu a vývoje, který koordinuje témata na evropské úrovni a tato témata pak kofinancuje z evropských a národních zdrojů. CHIST-ERA existuje již 10 let, přesto až nyní konsorcium přistoupilo ke krokům, které by měly vyústit ve formulaci společného přístupu k otevřenosti vědeckých poznatků.

FAIRdataprinciples foster

Prvním krokem bylo dotazníkové šetření, které zmapovalo přístupy v jednotlivých agenturách. Více než polovina agentur (16 z 25) konsorcia CHIST-ERA má svou vlastní politiku Open Access  (v oblasti ICT se pod pojmem “Open access” neskrývá pouze publikování ve vědeckých časopisech, ale rovněž publikování kódu, případně celého SW), většina agentur může pokrýt náklady na publikace v režimu Open Access (19 z 25 agentur), menší část z nich pak podporuje otevřené sdílení dat v online repositářích (13 z 25 agentur). Agentury dále využívají různé nástroje na podporu Open Science u svých podpořených projektů, např. začlenění kritérií Open Science do hodnocení, či poskytnutí služeb jako Open Access archiv či platforem pro otevřené sdílení dat.

Začátkem března byl v Bernu uspořádán meeting k problematice Open Science. Cílem setkání bylo formulovat první kroky vedoucí k utvoření společné politiky Open Science v rámci ERA-Net cofundu CHIST-ERA. Technologická agentura ČR se v červenci roku 2019 stala členem pracovní skupiny CHIST-ERA COS zaměřené na OpenScience. Její členové se v Bernu měli možnost setkat s mezinárodními experty, kteří působí na poli Open Science a prodiskutovat s nimi aktuální situaci v evropské politice Open Science.

Zcela zásadní roli v určování směřování současné politiky Open Science hraje Evropská komise. A to dvojím způsobem – jednak vydáváním legislativních aktů, jednak formulací konkrétních podmínek financování výzkumu a vývoje (především v programu Horizont 2020). Za účelem zlepšení praxe směřující k otevřenosti ve výzkumu a inovacích je třeba umožnit přístup k volně dostupným vědeckým publikacím, brzké sdílení vědeckých výstupů, dodržování FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) principů u sdílení dat, reprodukovatelnost výsledků, zapojení společnosti a také společenská zodpovědnost. K umožnění těchto kroků bude potřeba vyvinout vhodnou infrastrukturu a zlepšit vzdělávání a dovednosti v oblasti Open Science.

Alea López de San Román z DG R&I ve svém vystoupení zdůraznil, že v připravovaném rámcovém programu Horizont Evropa je Open Science zasazená následujícím způsobem: otevřený přístup k vědeckým publikacím bude povinný (stejně tak jako v H2020), Data Management Plan v souladu s FAIR principy bude nově také povinný a otevřený přístup k datům bude prosazován jako standard u vědeckých projektů, mohou však existovat výjimky. Články 2, 10 a 35 Horizontu Evropa se věnují problematice Open Science a stanovují výše uvedené povinnosti.

Koordinaci politik Open Science v jednotlivých evropských zemích podporuje také vznik minimálních evropských standardů pro Open Science. Jedná se například o již výše zmíněné FAIR principy či certifikace důvěryhodných repozitářů dat CoreTrustSeal, které jsou uznávány napříč Evropou. Problematikou koordinace politik poskytovatelů v oblasti open data se zabývají tři různé iniciativy 1) Belmont Forum e-Infrastructures & Data Management, 2) Science Europe a 3) European Open Science Cloud.

Hostující švýcarská agentura má svou Open Data Policy od roku 2017. Více se o ní lze dozvědět např. na webu SNSF. Agentura si vytyčila za cíl do konce roku 2020 publikovat 100 % výstupů podpořeného výzkumu v režimu Open Access. V roce 2019 dosáhli 71 %. Katrine Milzow (SNSF) zde zdůraznila: "we strongly believe that openness is part of excellence.” Za hlavní moment probíhající změny označila změnu v kultuře a způsobech práce. Proto SNFS podpořila vlastní politiku také spoluprací na úrovni jednotlivých vědeckých komunit zřízením ambasadorského programu. SNSF probíhající změny podporuje také tím, že výzkumným týmům platí osobní náklady pro přípravu/tranzici dat. Švýcarská agentura je navíc signatářem DORA: deklarace vystupující proti nadužívání a nesprávnému užívání bibilometrických postupů (impact factor) pro hodnocení vědy. (Z českých signatářů lze uvést např. Akademii věd ČR, Českou matematickou společnost či Matematický ústav AV ČR.) Důraz na práci s komunitou, na proces změny a vytváření podmínek pro změnu je pro agenturu zásadním prostředkem k dosažení větší otevřenosti ve vědě. I tyto kroky mohou sloužit jako inspirace pro Českou republiku.

Jako hlavní problém současné praxe v oblasti ICT byly označeny nepublikované negativní výsledky, data, algoritmy, procesy, software, metodologie, peer-review, šedá literatura, návrhy projektů a další, jak vyzdvihla Emma Lazerri z platformy OpenAIRE. V ICT dále existují specifické výzvy, např. software s otevřeným zdrojovým kódem bez průvodního textu častokrát není reprodukovatelný a bez identifikátoru není ani citovatelný. Data a sdílený software by se měly řídit zmiňovanými FAIR principy.

Již v roce 2012 vydala Evropská Komise Doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, kde je členským státům doporučeno vymezit jasné politiky pro šíření vědeckých publikací a výzkumných údajů, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Priority České republiky v oblasti Open Access byly později stanoveny v Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020.

Technologická agentura ČR podporuje aplikovaný výzkum. V této oblasti okamžité a nediskriminační sdílení výsledků výzkumu není vždy žádoucí s ohledem na zvyšování konkurenceschopnosti. Výstupy v podobě vědeckých publikací jsou v aplikovaném výzkumu druhotné, nicméně pokud se projekty rozhodnou pro publikaci ve formě Open Access či zvolí otevřenou licenci u jiných typů výsledků, TA ČR tuto aktivitu podpoří v souladu s principem poskytnutí výsledků veřejně financovaného výzkumu širší veřejnosti, pakliže je to možné a není tím ohrožena konkurenceschopnost a obchodní tajemství. V programu KAPPA, financovaném z fondů EHP a Norska, nadto existuje u všech odborných článků vzešlých jako výsledek výzkumného projektu povinnost zajistit otevřený přístup, a to způsobem green open access nebo gold open access. Každý výzkumný projekt financovaný z tohoto programu musí také připravit vlastní Plán správy dat (Data management plan).

Otevřenost jakožto základní předpoklad pro excelenci ve vědě je principem, který je zdůrazňován napříč evropským výzkumným prostorem. TA ČR v současnosti čerpá inspiraci u zahraničních agentur i v mezinárodních projektech na kterých participuje pro formulování vlastního postoje k politice Open Science založeného na faktech.

 

Autor: Martin Bunček

Zdroj: Technologická agentura ČR

Ilustrace: The Open Science Training Handbook