Konference se konala 2. listopadu, zavítaly na ni desítky expertů. Jedním z hlavních řečníků byl někdejší správce sociálních sítí Univerzity Karlovy. Hrdým partnerem celé konference byl magazín Univerzity Karlovy Forum. 

Třetí ročník odborné konference Science Communication moderoval Aleš Vlk, nynější proděkan FTVS UK pro vnější vztahy a rozvoj.

„Češi na sociální sítích tráví v průměru 2,5 hodiny denně! Osmdesát procent lidí chodí na sociální sítě z mobilu – ‚scrollováním‘ si krátí dojíždění i čekání ve frontách. Pokud v konkurenci jiných příspěvků zaujmete a u vašeho příspěvku se zastaví, chtějí jasné sdělení a že se přímo dozví informace. Neočekávejte, že budou klikat na odkazy,“ zní jedno z mnoha doporučení, jež se první listopadovou středu dozvědělo na sedmdesát účastníků konference Science Communication, jehož ústředním tématem byla právě komunikace vědy na sociálních sítích: na Facebooku, na Twitteru či Instagramu. 

Zkušenosti z Karlovky i Akademie věd

„Necelých devadesát procent uživatelů používá sociální sítě pro komunikaci s přáteli, osmdesát procent lidí se chce bavit a pro 77 procent uživatelů jsou sociální sítě i zdrojem informací,“ zahájil svoji přednášku Tomáš Kodydek, bývalý správce sociální sítích na Univerzitě Karlově. A rovnou jako zdroj dalších informací o českých a slovenských uživatelích doporučil průzkum AMI Digital Index 2021. Druhým hlavním řečníkem byl Petr Cieslar, který stál za úspěchem sociálních sítích Akademie věd ČR.

Před plným sálem odborníků nejen z akademické obce debatují Aleš Vlk, Tomáš Kodydek a Petr Cieslar.

Jak akademické instituce komunikují na sociálních sítích?

„Akademické prostředí má svá specifika – je to poměrně konzervativní prostředí, což brzdí využívání nejnovějších trendů na sociálních sítí. Výzvou byla i velmi široká fanouškovská základna – od uchazečů, studujících, až po seniorní akademiky a samozřejmě velmi různorodé požadavky sedmnácti fakult,“ sdílel Tomáš Kodydek, který přes dva roky spravoval sociální sítě největší české univerzity, jež má v souhrnu přes 200 tisíc sledujících.

„Na začátku sociální sítě na Akademii věd nikdo nebral příliš vážně. Nepovažovali je za důležité, což nám dávalo svobodu a volnost zkoušet i nové věci,“ vzpomínal na své začátky na AV ČR v roce 2018 Petr Cieslar. A doporučil, že je klíčové nechat si od vedení schválit strategii sociální sítí. „Pak se vám lépe argumentuje, že některé příspěvky a požadavky ke sdílení na sociální sítě nepatří – ‚nesplňují cíle strategie‘.“

Největší potenciál pro komunikaci vědy má Twitter a Linked-In

Správa sociálních sítí je časově náročná. „Je naprosto v pořádku vybrat si dvě až tři sítě, které jsou pro vaši cílovou skupinu relevantní, a ty dělat pořádně, než se snažit být všude,“ doporučuje Tomáš Kodydek. S Petrem Cieslarem se shodli, že Facebook „stále žije“, ale příliš mladých tam nenajdete: „Ti jsou na Instagramu a TikToku.“

Pro komunikaci vědy považují jako nejlepší a nejefektivnější Twitter. Počet uživatelů „vědeckého Twitteru” neustále roste. Velmi dobře fungují vlákna – sled několika příspěvků, ve kterých vysvětlujete určité téma. Další výhodou je možnost personalizace obsahu „Můžete si zablokovat slova, která nechcete zobrazovat, a naopak si tvořit tematické seznamy účtů, jenž vás zajímají.“

Experti na sociální sítě pro komunikaci vědy doporučují i Linked-In, který má obrovský potenciál – stal se z něho profesní Facebook. „Na Linked-Inu lidé interagují s příspěvky třeba i dva týdny po zveřejnění, to se vám na jiných sítích nestane.”

Z navazujících diskuzí vyplynulo, že většina univerzit a výzkumných institucí využívá všechny „tradiční“ sociální sítě – Facebook, Instagram, Twitter, Linked–In a YouTube. TikTok je zatím stále spíše výzvou a s jeho větším využíváním vyčkávají.

„Z konference si odnáším poznání, že většina univerzit a výzkumných institucí má od sociálních sítí obrovská očekávání; chtějí kvalitní příspěvky, ale nemají na to dostatečný počet lidí ani finance na tvorbu kvalitních fotek a videí či na placenou reklamu,“ shrnul na konci dne Tomáš Kodydek.

Plánujete, vyhodnocujte a sdílejte příběhy

Jak nejlépe komunikovat vědu na sociálních sítích? „Přemýšlejte, co je vaším cílem, podle toho tvořte obsah. Pomáhá skutečně poznat instituci, být v kontaktu s vědci a vědkyněmi, kteří vám mohou dodávat báječný obsah. Samotné příspěvky pak plánujte a vyhodnocujte,“ radí Petr Cieslar.

„Sociální sítě by měli spravovat lidé, kteří k nim mají pozitivní vztah,“ řekla v odpoledním bloku Jana Otoupalíková, která sdílela „best practices“ z komunikace brněnské výzkumné instituce CEITEC. Své zkušenosti pak přidal i Richard Grünwald z Yunnan University a Anna Batistová, ředitelka Nadace Experientia, jejíž poselstvím bylo, že „věda je o lidech, kteří jí dělají a tyto příběhy jsou klíčem k úspěšné komunikaci“.

Co dalšího na konferenci zaznělo?

• Neexistuje téma, které by nešlo komunikovat.
• Pro komunikaci ale používejte jazyk, kterému rozumí dítě i vaše babička – zapomeňte na odborné termíny nebo složitá sdělení.
• Investujte do kvalitních fotografií a videí – trendem jsou především ta vertikální.
• Pokud vaše věda není vizuální, využívejte infografiky. Inspirací může být například Český statistický úřad.
• Organický dosah příspěvků je dnes již velmi omezený. Pokud chcete virální příspěvky, musíte si zaplatit reklamu.
• Využívejte influencery a sdílejte příspěvky vašich vědců a vědkyň.
• Vytvořte si vizuální identitu, ať lidé na první pohled poznají, že je to „váš příspěvek“.
• Nezapomínejte na bezpečnost – mějte na všech sítích i e-mailu dvoufázové ověření. Pravidelně aktualizujte, kdo má k sociálním sítím správcovský přístup.
• Sociální sítě se neustále mění – přizpůsobujte se. Sledujte nejnovější trendy a inspirujte se u zahraničních tvůrců.
• Buďte efektivní a obsah využívejte na maximum – pokud například natáčíte podcast, vyberte několik citací, které využijete v následné propagaci na sociálních sítích.

Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Hynek Glos

Zdroj: Univerzita Karlova