facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Komunikace vědy: Jak a proč komunikovat vědu?

17. 8. 2020
Komunikace vědy: Jak a proč komunikovat vědu?

Komunikace vědy je široký pojem, který zahrnuje mnoho možností – od zapálené diskuze vědců na oborové konferenci, vědeckých komentářů k aktuálním tématům v novinách, popularizačních přednášek pro širokou veřejnost až po hravé chemické pokusy pro děti. Téměř všichni se dnes již shodnou, že je důležité „vědu komunikovat“‎‎. Ale jak, kdy, kde a komu?

Obr 3 1

Komunikaci vědy (Science Communication) lze obecně definovat jako sdílení informací a nejnovějších vědeckých poznatků, vzdělávání, vytváření zájmu a zvyšování povědomí o vědeckých tématech. Komunikovat mohou přímo vědci a vědkyně, výzkumné instituce, učitelé, novináři nebo vědečtí nadšenci. Prvním zdrojem informací by ale vždy měli být přímo vědci a vědkyně, proto pro zjednodušení budeme dále hovořit jen o nich.

I když téměř všichni souhlasí, že je důležité vědu komunikovat, stále se najdou vědci a vědkyně, kteří mají pocit, že jich se komunikace vědy netýká. Nejčastěji si představí popularizační přednášku pro širokou veřejnost a argumentují, že na to nemají čas, protože dělají „opravdovou vědu“‎ nebo nemají „dar popularizátorů“‎. Komunikace vědy v sobě ale zahrnuje mnohem více a je dnes zcela zásadní při získávání grantů, navazování interdisciplinárních spoluprací a také pro oslovení budoucích studentů a studentek. Neexistuje téma, které by se nedalo komunikovat a popularizovat. Není ale cílem, aby se z každého vědce stal nadšený a aktivní popularizátor, který bude pravidelně vystupovat v televizi nebo bude aktivní na sociálních sítích. Každý si může najít pro sebe vhodný způsob komunikace a není ani žádnou ostudou nechat si pomoci. V zahraničí jsou již na univerzitách a institucích zcela běžná specializovaná oddělení, která vědcům pomohou a postarají se o vhodnou formulaci, zpracování, případně i samotnou komunikaci.

Základní pravidlo úspěšné komunikace vědy je názornost a jednoduchost. Vědci by měli zapomenout na složité oborové názvosloví a pro laika nepodstatné detaily. Naopak by měli používat jednoduchý jazyk a co nejvíce příkladů a přirovnání z každodenního života. Velmi dobrá strategie je vyprávění příběhů, které popisují výchozí stav – problém, způsob řešení a výsledek. S tím souvisí, že úspěšná vědecká komunikace by měla odpovídat na otázku „A k čemu je to dobré?“. Vědci a vědkyně tuto otázku neradi slyší – jsou zvyklí komunikovat jinak – zajímá je, zda výsledky potvrdí či vyvrátí vědeckou hypotézu, jak nové poznatky zapadají do současného poznání, jaké další otázky to otevírá… Veřejnost (a stále častěji i podnikatelskou sféru a grantové agentury) zajímá, jak vědecké výsledky ovlivní jejich každodenní život. Svět vědy je pro ně často velmi abstraktní a přirovnání nebo kontext běžného života jim pomůže pochopit důležitost vědeckých výsledků a probudí jejich zájem.

S tím úzce souvisí volba vhodného formátu a komunikační strategie, protože každá cílová skupina má jinou motivaci, zájmy, vzdělání i předchozí znalosti. Každého asi hned napadne dělení podle věku, zájmů, vzdělání. Vědecká komunikace musí pamatovat i na specifické skupiny, jako jsou vědci z jiných oborů při navazování spoluprací; grantové agentury, politici a další mecenáši při získávání financování; průmysloví a byznys partneři při transferu vědeckých výsledků do praxe; budoucí studenti a potenciální zaměstnanci a samozřejmě vědečtí nadšenci z řad laické veřejnosti.

Formátů a možností komunikace vědy existuje mnoho a řada z nich se překrývá. Jedna z možností je dělení na offline a online. Offline vědecká komunikace zahrnuje přímá setkání s veřejností v rámci nejrůznějších prezentací a přednášek, dnů otevřených dveří, vědeckých festivalů, ale i návštěvy muzeí a vědeckých parků. Klíčem k úspěchu je názornost, zapojení smyslů, vzájemná interakce a možnost si věci vyzkoušet.

V současné době nabývá na důležitosti a oblibě komunikace vědy online, protože umožňuje okamžitou reakci na aktuální témata, má široký dosah, není omezena specifickým místem ani časem a nabízí řadu různých způsobů. Nejoblíbenější jsou sociální sítě a speciální weby, které umožňují publikovat a šířit texty, video i audio (podcasty). Mezi laickou veřejností napříč věkovými kategoriemi je oblíbený Facebook. Mladou generaci najdeme i na Instagramu, kde je kladen důraz na vizuální sdělení, a YouTube, který je zaměřen na videa. Vědecká komunita má v oblibě Twitter. Věda se komunikuje také prostřednictvím médií jako je televize, rozhlas, papírové knihy, noviny a časopisy.

Každý způsob má svá specifika, výhody i nevýhody. Věda hraje v našich životech zásadní roli a je důležité, aby se její výsledky dostávaly k široké veřejnosti a sloužily tak jako zdroj informací při rozhodování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. Dobrým příkladem důležitosti vědecké komunikace může být aktuálně probíhající koronavirová pandemie.

 

Autorka: Pavla Hubálková

 


Pokud vás téma komunikace vědy zajímá, registrujte se na konferenci Science Communication 2020: Jak a proč komunikovat vědu, kterou pořádá portál Vědavýzkum.cz se svými partnery dne 10. 11. 2020 v Praze. Bližší informace naleznete na adrese www.komunikacevedy.cz/kon.