Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Mladá věda ještě žije!

10. 11. 2017

Ve čtvrtek 9. a v pátek 10. listopadu 2017 se uskutečnil další ročník konference Knowledge, Research, Education Conference 2017 (KRECon), tentokrát zaměřený na mladé vědecké pracovníky a doktorandy. Dvoudenní konference přinesla zásadní diskusi i řadu věcných námětů na zlepšení stávajících podmínek doktorského studia.

Čtvrteční blok krátkých přednášek zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která upozornila na podhodnocení i nedostatek společenské prestiže doktorandů. Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller zase zdůraznil vysokou míru neúspěšnosti doktorského studia, prodlužování délky studia i problém akademického inbreedingu. „Je to jeden z vůbec nejpalčivějších problémů české vědy,“ potvrdil také Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Aktivity evropské asociace doktorandů EURODOC představila Ewelina Pabjańczyk-Wlazło, která předestřela situaci v evropském kontextu a s příkladem vystoupila také Katarína Retková za Asociaciu doktorandov Slovenska. Kateřina Cidlinská, předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů, následně shrnula největší neduhy stávajícího systému a zdůraznila nevyhovující studentský status doktorandů. Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga uzavřel dopoledne příspěvkem, ve kterém vyjasnil úlohu jednotlivých hráčů v systému a zdůraznil autonomní roli vysokých škol, které mají největší možnost ovlivnit podmínky doktorského studia.

Během odpoledne se uskutečnily tři pracovní skupiny, jejichž úkolem bylo diskutovat a hledat odpovědi na palčivé otázky ve třech problémových oblastech doktorandského studia – kvalita studia a uplatnění, postavení doktorandů a finanční ohodnocení jejich práce a mezinárodní, oborová a sektorová mobilita doktorandů. Na základě diskuse pak byla formulována doporučení, která byla představena v úvodu pátečního programu.

DSC 3882

Páteční panelové diskuse se kromě zmíněných řečníků zúčastnili například poslankyně Alena Gajdůšková, místopředseda AV ČR a člen RVVI Zdeněk Havlas, předseda Technologické Agentury ČR Petr Očko nebo Michal Zima za Studentskou komoru Rady vysokých škol a Tomáš Fliegl z MŠMT.

I přes značnou názorovou pluralitu a odlišné perspektivy se diskutující shodli na potřebě řady změn stávajících podmínek. „Je potřeba si doktorandů vážit především jako lidí a dbát na skloubení jejich pracovního života s rolí rodičů,“ zdůraznila poslankyně Gajdůšková. „Při výběru studentů necílíme ani na nejlepší, ani na nejchytřejší, ale na ty s největší motivací,“ upozornil zase Jaroslav Miller ze své pozice rektora vysoké školy. Přitom zdůraznil i roli institucionální akreditace, která dává vysokým školám do ruky silný nástroj k řízení kvality studijních programů, mimo jiné i doktorského studia. „Drtivá většina toho, co zde zaznělo, jde prosadit v současném legislativním rámci. Že to neděláme, je jenom naše vlastní chyba,“ dodal v reflexi Miller s tím, že se zasadí o to, aby se podmínkami doktorandů zabývala také Česká konference rektorů.

Řada zajímavých podnětů přišla z publika. Na konferenci byla opakovaně zdůrazňována potřeba zvyšování informovanosti, která umožní odpovědnější rozhodování mladých lidí o jejich budoucí kariéře. Zazněly i požadavky na větší zaměření studia na měkké přenositelné kompetence, zrušení státních zkoušek v doktorských programech či potřebu průběžného metodického vzdělávání školitelů.

Na videozáznam z obou konferenčních dní se můžete podívat zde. Prohlédněte si fotogalerii pod článkem. Shrnutí výstupů pracovních skupin si přečtěte zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Foto: NTK

 

Partneři webu a spolupracující instituce