Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Jak zlepšit podmínky doktorandů?

14. 11. 2017

Situace mladých českých vědců se zdá neudržitelná. Co by se mělo změnit, aby se postavení doktorandů a mladých vědeckých pracovníků zlepšilo? Odpověď hledali účastníci konference KRECON 2017: „Mladá věda ještě žije!“, která se uskutečnila v závěru minulého týdne. Přinášíme výstupy a náměty, které vzešly z pracovních skupin.

Doktorand jako začínající vědecký pracovník

Jedním z palčivých problémů doktorandů je jejich nevyhovující studentský status. Účastníci pracovní skupiny navrhli, aby doktorandi měli kombinovaný status zaměstnance se studentskými výhodami. Instituce by tak nadále mohly pokrýt část platu doktorandů dotací na stipendia, zaměstnanecký status by současně umožnil jasněji vymezit jejich práva a povinnosti, což by přineslo výhody na obou stranách. Doktorandům by byla stanovena minimální mzda, z jejich příjmu by se odvádělo sociální pojištění, měli by garantováno právo na čas věnovaný plnění svého výzkumného záměru i právo na odborné vedení či právní ochranu spojenou s rolí zaměstnance. Naopak zcela legitimní a lépe vymahatelný by pak byl požadavek instituce na čas strávený na pracovišti a na plnění zadaných úkolů, které jsou vázány pracovní smlouvou.

IMG 2825

Řada zájemců neví, co jim doktorské studium přinese

Z výstupů pracovních skupin i diskuse v rámci konference vyplynulo, že mnoho uchazečů o doktorské studium nemá představu o tom, co by jim mělo přinést a co by od něj měli očekávat. Instituce by proto například měly dbát na lepší dostupnost informací o školitelích (zveřejňovat jejich transparentní profil) a také s nimi průběžně metodicky pracovat. Také na přípravu kariérního plánu by měl být od počátku kladen velký důraz, tak aby doktorand již nastupoval na konkrétní projekt. Doktorandi by se pak měli věnovat převážně práci s ním spojené, tak aby nemuselo docházet k nadbytečnému prodlužování doby studia.

Více by se mělo dbát na osobní rozvoj a získávání soft-skills, větší podporu psaní disertací v angličtině či zamezení akademického inbreedingu. Ve čtvrteční diskusi zazněl i názor, že publikační činnost není ideálním způsobem hodnocení kvality doktoranda, zvláště v některých oborech. Řada účastníků se také shodla na nadbytečnosti státních zkoušek, které zcela neodpovídají cílům a náplni doktorského programu.

Zahraniční výjezd je součástí studia

Zcela jasným závěrem diskuse bylo, že mezinárodní mobilita by měla být vnímána jako integrální součást doktorského studia, nikoliv jako jeho nadstavba. Mělo by se s ní počítat již při sestavování studijního plánu. V diskusi zazněl také požadavek na lepší sdílení informací a zkušeností o možnostech zahraniční mobility i o zvyšování povědomí o dalších způsobech jejího financování. Vyšší podporu by si zasloužila sektorová mobilita a prostupnost mezi akademickou sférou a aplikační sférou.

Zodpovědnost na obou stranách

Odpovědnost za kvalitní průběh studia by měly sdílet obě dvě strany – vysoké školy i doktorští kandidáti. Vyšší finanční účast na platu doktorandů by vysoké školy měla více motivovat ke sledování kvality jejich studia a současně by vedla k nižšímu počtu doktorských studentů. Doktorandi by zase neměli pouze prosazovat svá práva, ale také říkat, co mohou nabídnout a důsledně plnit své povinnosti. Zlepšení jejich podmínek by nemělo být samoúčelné, ale mělo by vést k vyšší kvalitě českého výzkumu a vývoje a potenciálně k větším celospolečenským přínosům.

Podrobně si výstupy pracovních skupin můžete prohlédnout v příloze.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Foto: NTK


Jak probíhal letošní KRECON si přečtěte a na fotogalerii se podívejte zde. Na záznam z obou konferenčních dní se můžete podívat zde.

 

Partneři webu a spolupracující instituce