facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Neplýtvejme potenciálem žen. Konference v Senátu se snažila sladit rodičovství a vědu

11. 10. 2019
Neplýtvejme potenciálem žen. Konference v Senátu se snažila sladit rodičovství a vědu

Jak řešit složitou situaci matek a otců, kteří musí skloubit náročnou vědeckou práci a péči o potomky? A co mohou učinit stát a výzkumné organizace pro zlepšení této situace? To bylo ústředním tématem konference Rodičovství, péče a vědecká profese: současnost a budoucnost, která se konala 10. října 2019 v Senátu Parlamentu ČR.

Rodicovstvi pece a vedecka profese konference Senat web 1Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která zdůraznila o jak důležité téma se jedná. Úvodní řeč pronesl také Andrej Babiš, premiér a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. „Je tady obrovský potenciál. Jsou to právě rodiny s vysokoškolsky vzdělanými matkami, které je třeba podporovat,“ řekl premiér. Podle něj je totiž lidský kapitál tou nejdůležitější hodnotou, kterou Česká republika může nabídnout.

K jak negativním důsledkům vede neřešená situace rodičů – a především matek – vědkyň – vysvětlila ve svém úvodním příspěvku Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Připomněla, že přestože stále stoupá počet absolventek doktorského studia, vědkyň od roku 2005 ubylo. To je alarmující trend. Klíčovým okamžikem, kdy se ženy – vědkyně vzdávají své kariéry, je právě mateřství. Neřešené neutěšené podmínky pro rodiče vědce (jejichž negativní důsledky dopadají především na ženy) tak vedou k tomu, že Česko ztrácí obrovské množství talentovaných a vysoce vzdělaných odbornic.

„Česká republika si nadále nemůže dovolit plýtvat potenciálem žen a vytvářet takové podmínky ve výzkumu, které vedou buď k tomu, že ženy z vědy odejdou, nebo mají méně dětí, nebo dokonce volí bezdětnost. Víme, v čem je problém. Známe řešení a máme konkrétní příklady ze zahraničí. Teď se jen potřebujeme domluvit, jak situaci změnit a jaké konkrétní kroky podniknout,“ zaznělo v úvodním příspěvku Marcely Linkové. 

Eva Zažímalová se také přimlouvala za jednodušší systém udělování grantů a větší důvěru vůči žadatelům a žadatelkám. Obrátila se také na premiéra Andreje Babiše: „Problém, pane premiére, je legislativní: hospodaříme s veřejnými penězi, a institucionální prostředky nesmíme nyní využívat na podporu pracujících rodičů a dětských skupin.” S tím souhlasil i Andrej Babiš, který přislíbil jednání o koncepčních věcech: „Ta čísla nejsou hezká. Nevím, proč to tak je. Dobře, připravte nám teze, co máme změnit.”

Kromě tří výše jmenovaných osobností vystoupilo na akci pořádané Senátem Parlamentu ČR, Akademií věd ČR a oddělením NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR také zástupci a zástupkyně ministerstev, grantových agentur a vedení výzkumných institucí a vědkyně a vědci. Mezi vystupujícími byli například i předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová, Pavel Komárek, člen předsednictva TA ČR, Klára Petrželková z iniciativy VĚDMA na podporu vědkyň matek, nebo náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stőcklová.

Rodicovstvi pece a vedecka profese konference Senat web 30

Rodičovství jako norma, ne anomálie

Vystupující se shodovali v tom, že potřebujeme grantový systém, který bere rodičovství jako samozřejmou událost v životě vědců a vědkyň, ne jako anomálii. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůraznila také důležitost posunu ve vnímání společnosti, která má tendenci ženy-matky ve vědě vnímat jako něco neobvyklého. Připomněla také, že dítě má vždy dva rodiče – je proto třeba, aby se do péče o něj zapojili otec i matka. Zároveň přislíbila zřízení pozice poradce pro kariéru a rodičovství při Akademii věd.

Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Andrej Babiš přislíbil konkrétní návrhy projednat na příštím zasedání Rady. K tomuto slibu se připojil i místopředseda RVVI Pavel Baran. Mezi návrhy, které se nyní plánují v této souvislosti RVVI předložit, jsou dostupná zařízení od půl roku dítěte, grantový systém, který bude brát rodičovství jako něco normálního, i návratové granty pro rodiče.

V rámci konference se diskutovala rodinná a sociální politika v kontextu vědeckých kariér. Za nejdůležitější označil Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR flexibilitu zdrojů, dále zavedení specifických stipendií, která by usnadnila podmínky pro vědce a vědkyně po návratu z rodičovské dovolené a také vytvoření dětských skupin nebo jeslí ve výzkumných institucích.  Bez těchto příležitostí, které by rodičům – vědcům umožnily vrátit se nazpátek do výzkumného prostředí, je nesmírně obtížné po dvou či tříleté přestávce navázat na předchozí vědeckou kariéru. „Je potřeba zastavit strašlivé plýtvání silami našich doktorandek a umožnit jim, aby měly specifická stipendia a granty, díky nimž by si mohly najmout třeba laborantku – většinu z nich to bohužel semele,” řekl Šebo. Dodal, že z dvanácti doktorandek, s kterými v minulosti pracoval, se z mateřské vrátila pouze jedna

Nikola Kostlánová, vědecká tajemnice CEITEC, zdůraznila význam kariérního poradenství, které by mělo vědcům a vědkyním usnadnit slaďování rodičovství a profesní dráhy. Připomněla, že by na to měli myslet také mentoři či vedoucí dizertací. Studentům a studentkám v doktorských programech častokrát pomůže, když ví o problémech skloubení rodičovství a vědy dopředu a mohou se na ně náležitě připravit.

Příklad pozitivní praxe představila prorektorka Mendelovy univerzity v Brně Jitka Janová. Na univerzitě zavedli školku pro děti od dvou let, vytvořili centrální odbor lidských zdrojů, kde se chystají zavést funkci koordinátora pro rodiče, a zavedli také speciální grant, který může umožnit vědcům a vědkyním překlenout profesní propast, která během rodičovské dovolené vzniká.

Pavel Stopka z BIOCEVu zase zdůrazňoval, že lidé na výzkumných ústavech často nevědí, co všechno si mohou dovolit a co jim systém umožňuje – v této souvislosti navrhl zřízení kontaktních pracovišť za účelem zvyšování informovanosti. Připomněl také problém povinnosti zahraničních výjezdů pro vědce: „Současná stipendia nejsou zařízená na to, aby uživila ekonomiku celé rodiny v zahraničí.”

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Foto: Jana Plavec

Zdroj: AV ČR, NKC - Gender a věda