facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pořádně promyslete, jak budete šířit výsledky výzkumu, říká Nikola Jajcay

12. 9. 2021
Pořádně promyslete, jak budete šířit výsledky výzkumu, říká Nikola Jajcay

Nikola Jajcay přemýšlel o postdoktorské zkušenosti v zahraničí. Jako nejvhodnější grant mu přišel MSCA. Možná i kvůli tomu, že patří mezi nejprestižnější. Jaký má Nikola tip na úspěch projektu před hodnotiteli? Přečtěte si, jak připravit dobrou žádost.

Nov2020 me colorMSCA granty jsou ideální způsob pro vycestování do zahraničí. Získáte neocenitelné zkušenosti, ale zároveň si významně vylepšíte životopis, bude se vám jednodušeji žádat o jiné granty anebo hledat další práce. „Každému mladému vědci radím, ať to zkusí. A i když by se nedostavil úspěch, samotná příprava a psaní grantu vás může mnohému naučit,“ říká Nikola, který vycestoval na Technickou univerzitu do Berlína sám. Zatím je s manželkou bez dětí, a tak to bylo jednodušší. Ale tvrdí, že kdyby už byli rodina, bylo by to složitější.

Důraz na popularizaci výsledků mimo vědecké publikum

Podání grantu probíhá kompletně online na stránkách evropské komise pro vědu. K dispozici jsou různé šablony a návody, například Guide for applicants. Samotná žádost má dvě části. První část je čistě formální, ale druhá část je velmi zajímavá svojí volností. Jedná se o text, který nesmí překročit 10 stran velikosti A4, kde popisujete, co chcete dělat a proč. Na rozdíl od jiných grantů se klade velký důraz na aplikaci výzkumu a šíření výsledků i mezi laickou veřejnost. „Můj tip je nezanedbávat právě tu část o šíření výsledků a pořádně si ji promyslet. Od ostatních vím, že několik nadějných grantů, které měly výborně zpracovanou vědeckou část, pohořelo na odfláknuté implementační a popularizační části,“ zdůrazňuje Nikola, který věří, že jakákoliv zahraniční zkušenost je k nezaplacení a ve vědě to platí dvojnásob. „Popravdě si myslím, že je jedno, jestli vycestujete s MSCA nebo nějakou jinou spoluprací. Zahraničí vás jednoduše obohatí vždy. Naučíte se nové postupy, získáte neotřelé pohledy na vědecké problémy, začnete jinak přemýšlet a samozřejmě si vyzkoušíte, jak přežijete v jiných podmínkách, respektive kultuře. To je to, co mě na tom přitahuje nejvíce.“

Německo prosazuje velké spolupráce mezi jednotlivými univerzitami

Nikola volil Berlín, protože jeho manželka měla jít původně studovat doktorát tam. Technická univerzita byla jeho první volba, věděl totiž, že tam existuje skupina, která se věnuje tématu, který mu seděl. Berlín Nikolovi vyšel. Nicméně doktorát jeho manželky nakonec nedopadl, zakotvila v Praze. Ale naštěstí Praha není od Berlína daleko, tak se často navštěvují. Nikola je spokojený, dostal se do vědecké skupiny, která funguje stejně dobře a na stejných principech jako jeho předchozí na Ústavu informatiky AV ČR. Ostatní kolegové jsou příjemní, panují dobré mezilidské vztahy a mají podobné vědecké zvyky. „Čekal jsem, že to bude mnohem odlišnější,“ směje se Nikola a dodává: „Po dvou letech můžu s klidným srdcem říct, že mě samotné prostředí nepřekvapilo. Nicméně mám pocit, že tu jsou mnohem častější spolupráce mezi jednotlivými univerzitami. Já sám pracuji na projektu, který je součástí velkého německého grantu mezi šesti pracovišti po celé zemi.“

Projekt, který osvětluje ukládání paměti

Nikolův projekt, se kterým zabodoval v MSCA, je v oboru výpočtová neurověda. Snaží se modelovat a zkoumat stabilizace epizodické paměti. Tuto stabilizaci můžeme chápat jako přeměnu krátkodobé na dlouhodobou. Lze si to také představit jako přechod aktivity neuronových sítí z hippocampu do mozkové kůry. Takový proces se odehrává, když je náš organismus ve stavu spánku, kdy je aktivita mozku zcela odlišná od té v bdělém stavu. Ve spánkové aktivitě můžeme sledovat různé oscilační vzory, které jsou generovány různými oblastmi mozku. Pro stabilizaci paměti jsou důležité zejména tři vzory. Ty jsou mezi sebou různě navázány, a právě to umožnuje samotný proces stabilizace epizodické paměti. Nikola se svými berlínskými kolegy modeluje průběh a provázanost těchto oscilačních vzorů, což umožňuje lepší pochopení, jak který přispívá ke stabilizaci paměti. Díky této práci bude možné stabilizaci paměti ovlivnit, pokud již nefunguje nebo je nedostatečné. Jinými slovy, Nikola pracuje na naději pro starší lidi nebo nemocné Alzheimerovou nemocí, kteří trpí chronickým zapomínáním.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)