facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Program MSCA umožní věnovat se i novým oblastem výzkumu, říká Martin Ritter

26. 9. 2021
Program MSCA umožní věnovat se i novým oblastem výzkumu, říká Martin Ritter

Jaké jsou největší výhody účasti v programu MSCA? A co mu přinesl výjezd na zahraniční univerzitu? Na tyto a další otázky jsme se ptali Martina Rittera z Filozofického ústavu AV ČR, který se zabývá tím, jak technologie formují lidskou zkušenost.

Martin Ritter působí ve Filozofickém ústavu od roku 2010 a ve svém odborném zájmu se soustředil především na fenomenologii. Mimo jiné v roce 2019 publikoval anglickou knihu o filozofii Jana Patočky. Dlouhodobě se také zaměřuje na práci Waltera Benjamina, jehož třídílný výbor připravil pro české publikum. Jeho aktuální výzkumný projekt se ovšem zabývá jiným tématem, a to soužitím člověka a technologií. Nese název „Technology As a Medium of Existence: Benjaminian Techno-Anthropology“.

Ritter výřez adorno diskuse 2„Můj projekt se zaměřuje především na to, jak technika a technologie podmiňují lidskou zkušenost,“ vysvětluje hlavní záměr projektu, s nímž uspěl v programu MŠMT Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA-IF. „Je překvapivé, že většinou přehlížíme, jak rozličnými způsoby a zejména jak hluboce technika ovlivňuje i zcela základní charakteristiky lidské zkušenosti. Konkrétněji se snažím propojit myšlenky německého filozofa Waltera Benjamina se současnými přístupy ve filozofii techniky, jako je například postfenomenologie nebo kritická teorie techniky,“ dodává Martin Ritter ke svému aktuálnímu výzkumnému zájmu.

Ritter se do přípravy žádosti do evropského programu MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) pustil především kvůli tomu, že případný úspěch by mu umožnil se z odborného hlediska začít věnovat novým tématům – jako právě otázkám spojeným s technologiemi. „Díky tomu, že MSCA-IF je prestižní program, jsem mohl oslovit nejlepší odborníky v oblastech, které mě zajímaly, protože i pro jejich instituce je získání MSCA grantu přínosné.“

Důležitá je zpětná vazba od kolegů

Důvodů pro účast v programu MSCA je podle Rittera mnoho. „Z hlediska vědecké kariéry je zcela jistě zásadní, že se díky tomuto programu můžete stát součástí mezinárodní sítě špičkových odborníků, kteří dělají nejlépe hodnocenou a oceňovanou vědu,“ vysvětluje důvody k účasti. „Je dobré si osvojit jejich know-how,“ konstatuje. Stejně důležité je pro něj i to, že se během pobytu může naplno věnovat výzkumu, aniž by ho rozptylovaly další povinnosti – například různé administrativní úkoly. Díky tomu má podle svých slov dostatek času pracovat na novém projektu a plně se na něj soustředit.

Zcela zásadním přínosem je podle něj také možnost opustit lokální české prostředí a získat nové zkušenosti v odlišné myšlenkové atmosféře. Konkrétní výhodou MSCA jsou podle něj i dobře čitelné podmínky a jasná kritéria, díky nimž žadatel ví dostatečně přesně, na co se má při přípravě žádosti zaměřit. Program má ale zároveň svá úskalí. „Nevýhodou je velká konkurence a nutnost dosáhnout opravdu vysokého skóre, máte-li uspět,“ říká Ritter. „Sám bych se do přípravy projektu, která je časově mimořádně náročná, vůbec nepouštěl, pokud by MŠMT nemělo svůj vlastní program financovaný ze strukturálních fondů, který podporuje úspěšné žádosti o MSCA-IF, jež však nejsou financovány evropskou komisí kvůli nedostatku financí,“ konstatuje. Ritterovi se nakonec právě prostřednictvím programu MŠMT podařilo v roce 2020 vyjet na Vídeňskou univerzitu.

S hostující institucí se však bohužel musel začít seznamovat už během covidové pandemie. „Vzhledem k velmi nestandardní situaci nemohu zcela posoudit běžné fungování Vídeňské univerzity. Administrativně vše probíhá naprosto hladce. Pokud jde o badatelské prostředí, je zjevné zejména výrazně lepší finanční zajištění celé instituce,“ odpovídá Ritter na otázku, jaké je tamní výzkumné prostředí. „Na výzkumném týmu, jehož jsem součástí, oceňuji myšlenkovou svobodu, interdisciplinární otevřenost a explicitní snahu řešit aktuální témata,“ doplňuje. Právě možnost otevřené a inovativní spolupráce s řadou zahraničních kolegů vidí jako jeden z největších přínosů účasti v programu. V rámci svého výzkumu totiž nespolupracuje jen s kolegy z Vídeňské univerzity, ale také s profesorkou Christiane Voss z německé Bauhaus-Universität Weimar.

Pro budoucí žadatele má Ritter hned několik rad. Zaprvé by jim doporučil využít přípravný seminář, který pořádá Technologické centrum AV ČR. Ten je podle jeho názoru dobře koncipován a zájemcům o účast v programu MSCA tak poskytne dobrou představu toho, co je čeká. „Zásadní je se snažit získat co nejvíce zpětné vazby jak od kolegů, tak od grantových specialistů – mně s přípravou výrazně pomohlo grantové oddělení mé domovské instituce,“ tvrdí Ritter. Právě kritické reakce kolegů, kteří třeba programem již prošli, mohou žadateli hodně pomoci. „Pokud jde o samotný obsah, žádost by rozhodně měla přicházet s inovativním a ideálně interdisciplinárním projektem, u kterého je zřejmý přínos pro společnost,“ dodává Ritter.

Více k projektu „Technology As a Medium of Existence“ naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)