facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Science Communication 2020: Dobrý vztah s vědci je základním pilířem úspěšné komunikace vědy, říká Ester Jarour

5. 12. 2020
Science Communication 2020: Dobrý vztah s vědci je základním pilířem úspěšné komunikace vědy, říká Ester Jarour

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu. O svých zkušenostech, jak komunikovat vědu, hovořila Ester Jarour, která působí jako manažerka komunikace a PR a tisková mluvčí CEITEC Masarykovy univerzity. Ester se stará o vytváření obsahu a koordinaci komunikace a PR agendy s mezinárodními partnery. Její přednášku doplnila Jana Otoupalíková svými zkušenostmi se správou sociálních sítí.

ceitecCEITEC je konsorcium, na kterém se kromě Masarykovy univerzity podílí pět dalších partnerských institucí. Podle Jarour dobrá komunikace neslouží pouze k propagaci pro široké publikum. CEITEC se snaží prezentovat jako centrum excelence i v očích ostatních vědců a buduje si tím také pověst dobrého zaměstnavatele. To je klíčové především pro vzbuzení zájmu potenciálních pracovníků. Podle Jarour je komunikace zaměřená na interní pracovníky také klíčovým pilířem práce jejího oddělení. Vědci si mohou přečíst o publikacích svých kolegů, což může podnítit potenciální spolupráci.

Jak vzniká dobrý popularizační článek?

Tisková mluvčí v přednášce detailně seznámila se svou prací. Její oddělení například pravidelně kontroluje publikace vědců na Web of Science a vybírá ty nejzajímavější. Následně kontaktuje jejich autory či spoluautory s otázkami, které formuluje tak, aby z odpovědí vznikl chytlavý příběh.

„Pro vznik dobrého článku je klíčová spolupráce vědce. Je to pro něj ale v podstatě další práce. Proto se snažíme vědce ke spolupráci s námi motivovat. Zveme například známé osobnosti, které se věnují popularizaci vědy. Pořádali jsme například interní setkání pro vedoucí výzkumných skupin s Danielem Stachem nebo s nobelistou Fraserem Stoddartem. Velmi totiž pomůže, že vysvětlí, proč je komunikace s ostatními důležitá. Důkaz o tom, že tato strategie má úspěch, je potom narůst počtu vědců, kteří se chtějí do naší práce zapojit,“ vysvětluje Jarour.

Přístup oddělení komunice CEITEC MU je obecně hodně zaměřený na vytvoření dobré spolupráce s vědci: „Máme skvělý vztah s vědci. Myslím si, že to je důvod, proč potom mají chuť dělat pro nás práci navíc. Chodíme s nimi například na oběd a zavčas se o zajímavých objevech dovíme.“

Jednostranná komunikace není efektivní

Oddělení komunikace CEITECu Masarykovy univerzity se snaží psát články na web, sociální sítě, tiskové zprávy, ale tvoří i videa. Snaží se ale s lidmi setkávat i naživo. Za rok 2019 se veřejnost zúčastnila přibližně 20 popularizačních aktivit, které institut pořádal. Jarour říká: „Zapojujeme se do Noci vědců, Festivalu vědy, Science slamu a mnoha dalších aktivit.“

Věda je pochopitelně komunikována na sociálních sítích, které jsou nezbytným pomocníkem při šíření informací. Jana Otoupalíková vysvětluje: „Naším cílem na sociálních sítích je, aby si příspěvek přečetlo co nejvíce lidí. Například na Facebooku se snažíme dávat příspěvky, které vyvolají komentáře, nebo videa. Instagram je v dosahu o trochu přívětivější než Facebook.“

„Přinášíme příspěvky o významných objevech, členství v mezinárodních asociacích, ocenění nebo aktuální vyjádření ke koronavirové pandemii. Věnujeme se ale i pravidelným rubrikám, soutěžím, používáme hashtagy. Vytvořili jsme si svůj vlastní #CEITECScience,“  doplňuje Otoupalíková.

Na co si dát pozor

Práce na popularizaci vědeckého článku musí být udělána citlivě a s porozuměním: „Je důležité nevzbuzovat falešné naděje, které v lidech mohou vzklíčit. Například že by jim objevená látka mohla pomoci. U základního výzkumu může ještě dlouho trvat, než se lék dostane na trh. Také se nesmí se stát, že se naše výsledky výzkumu dezinterpretují. To se může stát, pokud někdo, kdo přejímá naši tiskovou zprávu, zvolí jiný, chytlavější, ale zavádějící titulek. My se snažíme, abychom byli s článkem spokojeni jak my, tak i vědci, kteří jsou autory objevu,“  uzavírá svoji přednášku Jarour.

Celou přednášku můžete vidět ve videu níže. Podívejte se také na ostatní příspěvky z konference Science Communication 2020 od Ondřeje Rudolfa, Otakara Fojta, Martina Rychlíka nebo Ivana Folettiho. Můžete si také přečíst rozhovor s Martinou Dlabajovou, která konferenci zahajovala.

 

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)