facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Dlouhodobý stres a práce o víkendech. Na nizozemských univerzitách budou minulostí

21. 9. 2020
Dlouhodobý stres a práce o víkendech. Na nizozemských univerzitách budou minulostí

Nizozemsko si na akademické půdě klade nový cíl: zamezit vědcům pracovat o víkendech. Uvedla to nizozemská ministryně školství Ingrid van Engelshoven, která chce zavést nové akademické reformy během příštích 5 až 10 let. V rozhovoru pro Times Higher Education připustila, že tlak na některé výzkumné pracovníky se stal nesnesitelným a že profesní konkurence zašla „příliš daleko“.

town sign 1148092 640

Podle Engelshoven by vědci neměli být nuceni již dále vtěsnávat svůj výzkum do svého volna a prázdnin. Jejím plánem na následující léta je především snížit stres a časový tlak na akademické pracovníky a stabilizovat podporu univerzit. Postupně by se tak mohl zvrátit dlouhodobý trend ve financování výzkumu v Nizozemsku i jinde. „Chci, aby akademici nemuseli přicházet o víkendy nebo dokonce o dovolenou kvůli tomu, že jsou celý týden zaneprázdněni výukou svých studentů, přípravou online kurzů nebo i vypracováváním žádostí o granty,“ uvedla ministryně.

Dlouhodobé pracovní přetížení má dopady na rodinné vztahy

Nizozemská akademická obec byla svědkem rostoucí nespokojenosti s tím, co někteří akademici považují za nesnesitelný stres. Začátkem letošního roku byly v Nizozemsku nahlášeny stovky stížností na „strukturální přesčasy“, které vedly k problémům s rodinou a k vyhoření. Upozornila na to i studie ze začátku roku. Ta zjistila, že stovky nizozemských akademiků pracují dlouhodobě přesčas, a to bez jakékoliv finanční náhrady. Studie potvrdila i to, že nadměrné množství práce vytváří problémy v partnerských vztazích, způsobuje odcizení dětí a rodičů a může vést až k rozvodu. Více než třetina dotázaných uvedla, že jejich pracovní vytíženost poškodila právě jejich vztahy s rodinou. Analýza poukázala i na stále se zhoršující podmínky na pracovištích, kde narůstající tlak vede ke ztrátě osobního života a právě i k úplnému vyhoření.

Podobný průzkum mezi svými akademiky před rokem udělala i britská Nottingham Trent University. Zjištění byla velmi podobná: Více než polovina zaměstnanců uvedla, že je jejich pracovní vytížení po většinu času nezvládnutelné. Dalších 75 % konstatovalo, že v jejich týmu v posledních letech vzrostla absence z důvodu nemoci. Stejné procento akademiků uvedlo, že pracovní zátěž negativně ovlivnila jejich rodinný život.

Konkurence je dobrá, ale má své meze

V Nizozemsku navíc v posledních letech začala kolísat rovnováha mezi dlouhodobým institucionálním financováním výzkumu na univerzitách a penězi na výzkum rozdělovaných formou soutěží. „Soutěž mezi vědci je žádoucí a vždy musíme udržovat určitou míru konkurence,“ uvedla Egelshoven. „Zašlo to však příliš daleko a systém je potřeba poupravit,“ dodala. Od roku 2000 se v Nizozemsku objem prostředků v grantových a dalších soutěžích přibližně ztrojnásobil, a to v důsledku jak posunu nizozemské politiky, tak i vzniku Evropské výzkumné rady (ERC). Současně také poklesla míra úspěšnosti grantů vyhlašovaných agenturou Netherlands Organisation for Scientific Research (NWO).

Tyto trendy přispěly k pocitu, že stávající akademický systém se nachází v krizi a vedou k přehodnocování způsobu, jakým by měli být akademici motivováni. „Potřeba donekonečna znovu žádat o nové grantové financování znamená, že akademici běhají od jednoho projektu k druhému,“ uvedl Pieter Duisenberg, prezident Association of Universities in the Netherlands. Podle jejích dat se rozpočet v přepočtu na jednoho studenta za posledních 15 let snížil o čtvrtinu. „To vytváří stále větší tlak na zaměstnance,“ vyjádřil se k problému Duisenberg. Na vzdělávání studentů se podle něj slevit nedá, což znamená, že akademici jsou nuceni svůj výzkum dohánět o víkendech.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Times Higer Education (1, 2, 3)