Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Kam dál s Ph.D.? Profesní vyhlídky absolventů doktorského studia

27. 3. 2018
Kam dál s Ph.D.? Profesní vyhlídky absolventů doktorského studia

Zatímco se u nás v minulém roce široce diskutovalo především o nedůstojném postavení a nízkých příjmech doktorandů, v zahraničí se stále intenzivněji zabývají otázkou dalších kariérních možností čerstvých držitelů doktorátu a začínajících postdoktorských výzkumníků. Jejich vyhlídky jsou totiž často nejisté a nejasné.

Pravděpodobné příčiny problému jsou dvojí. České i zahraniční univerzity na jednu stranu postupně navyšují počty přijatých studentů do doktorských studijní programů (a názory na tento jev se různí). Jak ale píše časopis Nature, Ph.D. studium je primárně koncipováno jako vzdělávání pro budoucí vědce – zaměřuje se na individuální akademické výsledky, počty publikovaných článků a vystoupení na konferencích. Zatímco se postupně zvyšuje počet absolventů doktorského studia, vědeckých pozic je stále stejně. Čerství doktoři tak musí nutně hledat uplatnění mimo akademickou sféru, často úplně mimo výzkum a vývoj. Podle informací Evropské rady doktorských studentů ve výzkumu po ukončení doktorátu dále pracuje méně než 30 % absolventů Ph.D. studia.

Jak tedy překonat propast mezi doktorským studiem a požadavky pracovního trhu? Časopis Nature ze zkušeností některých vědců, kteří úspěšně přešli do soukromého sektoru, sestavil několik doporučení, jak by se měli doktorandi připravovat na budoucí uplatnění v soukromé sféře. Přestože je totiž obtížné získat pozici v akademickém prostředí, velká konkurence existuje i v soukromých firmách.

Hlavní je týmová práce

Podle Nature je při přípravě na zaměstnání v soukromém sektoru důležité se nezaměřovat na individuální výkony, ale vyzdvihnout obecnější schopnosti týmové práce. Absolvent také musí očekávat jiné požadavky: důraz na profesionální vystupování, schopnost dobře prezentovat sebe i výsledky své práce, stejně jako dovednost získat náležité profesní kontakty. Právě ty jsou podle oslovených odborníků rozhodujícím aspektem při získávání pozic v soukromém sektoru. I proto je pro doktoranda důležité už v průběhu studia získávat první kontakty na profesionály, kteří se pohybují v prostředí soukromého výzkumu, a to i přesto, že ho v této snaze školitelé nemusí podporovat.

Mladí vědci a badatelé, kteří opouští výzkumnou dráhu, jsou přitom ekonomickou ztrátou i pro samotný stát. „Roli zde hraje i ekonomické hledisko. Státy i univerzity napumpují do doktoranda (v ideálním případě) relativně hodně peněz a jejich případné zhodnocení je součástí celého příběhu,“ upozornil Jaroslav Miller na nebezpečí ztráty národního vědeckého potenciálu v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.

To se přitom netýká pouze technických a přírodovědných disciplín, ale i sociálně vědních a humanitních oborů. Například Matthew Wolf-Meyer, vyučující antropologie na Binghamton University, ve svém nedávném blogu konstatoval, že přestože bez dalších pracovních zkušeností na držitele doktorátu sice nečeká jasná pracovní pozice, situace není bezvýchodná. Absolvent má totiž různé možnosti, jak se pro potenciálního zaměstnavatele stát výrazně přitažlivějším.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature, InsideHigherEd, ThePostDocWay