Mezi Švýcarskem a Evropskou unií se řeší další problém. Poté, co na jaře 2021 padla jednání o společné dohodě, Švýcarsko ztratilo status přidružené země. To mimo jiné znamená, že noví držitelé ERC grantů, kteří působí ve Švýcarsku, budou muset přesídlit do některé ze 27 zemí Evropské unie nebo oficiální přidružené země. Na začátku nového rámcového programu Horizon Europe přitom existovala nezanedbatelná pravděpodobnost, že politické spory se podaří vyřešit, a grantisté budou moci zůstat ve Švýcarsku.
Aktuálně se to přitom týká více než 28 projektů. V době, kdy byla totiž soutěž vyhlašována, získalo Švýcarsko výjimku a tamější vědci se mohli soutěží účastnit. Očekávalo se totiž, že během roku dojde k úspěšné finalizaci několikaletých vyjednávání. To se však nestalo. Jednání nečekaně skončila na jaře 2021 a během léta a podzimu se nepodařilo dosáhnout nové politické dohody.
Švýcarsko ztráta statusu přidružené země zasáhne poměrně těžce i proto, že Švýcarsko patří k nejúspěšnějším zemím v programech Evropské výzkumné rady a získávalo z předchozích programů na podporu výzkumu významné prostředky. Christian Leumann, rektor švýcarské University of Bern, to považuje za velice smutný okamžik. „Pro švýcarské vysoké školy byla vždy velmi zásadní integrace do evropského výzkumného prostředí,“ řekl. „Je to nakonec to největší vědecké konsorcium na světě.“
Zatím se ani nezdá, že by se dal očekávat rychlý návrat Švýcarska mezi přidružené země. Podle francouzské ministryně pro výzkum, Frédérique Vidal, která v době předsednictví Francie v Radě EU hraje významnou úlohu, musí před přidáním Švýcarska zpět na seznam asociovaných zemí dojít k vzájemné politické dohodě. Francie nicméně na březen 2022 plánuje konferenci, na níž chce vyjasnit požadavky EU v oblasti principů a hodnot, které mají být podmínkou vědecké a výzkumné spolupráce. Je tak pravděpodobné, že celý problém se dotkne i českého předsednictví v Radě EU.
Sedm let jednání
Celý konflikt se vyostřil na konci května minulého roku. Švýcarská strana se tehdy rozhodla pod vnitřním politickým tlakem odstoupit od rozjednané dohody, na které Švýcarsko s EU už několik let pracovalo. Podle jejích odpůrců totiž narušovala svrchovaná práva země. Vleklým tématem jednání je především dodržování evropských nařízení při vstupu na evropský jednotný trh. Pokud se Švýcarům nepodaří dohody dosáhnout, hrozí, že na evropský trh brzy ztratí přístup.
Na podzim se ale přesto jistého pokroku podařilo dosáhnout. Švýcarský parlament například souhlasil s tím, že země doplatí chybějící částky do kohezních fondů, z nichž některé chybí až do roku 2012. Jedna z překážek obnoveného připojení země k programu Horizon Europe tak odpadá.
Evropská komise však dala jasně najevo, že než bude možné hovořit o návratu k vědecké spolupráci v rámci aktuálního sedmiletého evropského programu, bude nutné dosáhnout dohody i v dalších oblastech. Podle Maroše Šefčoviče, viceprezidenta Evropské komise, musí vědeckou spolupráci předcházet domluva o obecnějších tématech, jako je kooperace s evropským právem, funkční nástroje k řešení sporů či budoucí příspěvek Švýcarska do evropských kohezních fondů. „Pokud neexistuje skutečný zájem ze strany Švýcarska na řešení klíčových témat, bude velmi obtížné posunout také spolupráci v programu Horizon Europe,“ řekl Šefčovič v říjnu 2021.
Švýcarsko už vyloučení z evropského rámcového programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací zažilo v roce 2014 kvůli tomu, že v těsném referendu schválili kvóty na počet imigrantů z EU, kteří smí přijít do Švýcarska. Referendum vyvolalo ostrý odpor ze strany Bruselu a Švýcaři byli na nějakou dobu úplně (a později částečně) vyloučeni z programu Horizon 2020. To mělo na švýcarské výzkumníky nezanedbatelný dopad. Tamější vědci se účastnili výrazně méně mezinárodních projektů a získali podstatně méně peněz z EU. Poškodilo to také švýcarské postavení jako jednoho z významných vědeckých a inovačních center v Evropě. Nyní, po sedmi letech, se švýcarští vědci ocitají v obdobné situaci.
Držet se vědy
Reakce z vědecké komunity na zhoršení švýcarsko-evropských vztahů na sebe nenechala dlouho čekat. Stovky vědců, výzkumných organizací a odborných vědeckých společností podpořili iniciativu Stick to Science, která volá po odstranění politických bariér ve vědecké spolupráci. Netýká se to přitom jenom Švýcarů ale také britských výzkumníků, kteří se nachází v podobné situaci jako jejich švýcarští kolegové. Signatáři petice požadují, aby EU, Velká Británie a Švýcarsko rychle vzájemně dosáhly dohody nad připojením obou zemí k programu Horizon Europe. Podle petice je skutečného pokroku ve vědě a inovacích možné nejlépe dosáhnout, když všechny strany pracují společně napříč geografickými hranicemi.
Pokud se této dohody nepodaří dosáhnout, bude to mít podle signatářů vážné důsledky pro všechny zúčastněné. Podle Antione Petita, předsedy francouzského výzkumné organizace CNRS, je odepření přístupu Švýcarska a Velké Británie k programu Horizon Europe „…trestem pro náš všechny. Je to trest pro Evropu, skutečně sado-masochistické rozhodnutí.“ Podle něj je fragmentace vědecké komunity v kontextu velkých globálních problémů, jako je pandemie nebo klimatická změna, nesmyslná. „Pokud nebudeme spolupracovat s našimi švýcarskými a britskými kolegy my, najdou si někdo jiného, s kým mohou pracovat.“
Švýcarsko-britská dohoda
První předzvěstí těchto scénářů je i nedávno podepsaná dohoda mezi hlavním britským poskytovatelem veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace UK Research and Innovation (UKRI) a švýcarskou Swiss National Science Foundation (SNSF). Obě organizace podepsaly dohodu o vědecké spolupráci mezi oběma zeměmi. Nová smlouva má přitom zajistit zmenšení bariér pro vědeckou spolupráci mezi výzkumníky a podporu vzájemné spolupráce ve čtyřech strategických oblastech: syntetické biologii, lingvistice a v interdisciplinárních projektech zaměřených na materiálové inženýrství.
UKRI také aktuálně vyhlásila nové granty, které mají pomoci britským výzkumníkům vytvořit či prohloubit spolupráci s vědci ve Švýcarsku. SNSF začalo nabízet podobné granty vlastním vědcům a badatelům.
„Spojené království a Švýcarsko má prosperující vědecké komunity, které už mnoho let úspěšně spolupracují,“ řekla předsedkyně UKRI Ottoline Leyser. „UK Research and Innovation považuje zásadní udržovat a posilovat taková partnerství v oblasti výzkumu a inovací s organizacemi po celém světě. Dohoda se Swiss National Science Foundation tak představuje další krok v naší úspěšné alianci.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Chemistry World (1, 2, 3), Financial Times, Times Higher Education, University World News, ScienceBusiness (1, 2, 3, 4, 5)
Účast Švýcarska a Velké Británie na evropské vědě podpořila podpisem výzvy Stick to Science například RVVI či výzkumné centrum RECETOX při Masarykově univerzitě.
