Zmíněnou problematiku minulého roku – tedy grantové úspěchy a neúspěchy participantů – rozebírá ve svém novém analytickém článku nezávislá platforma Science|Business. Ačkoli se tyto údaje mohou v roce 2024 významně lišit a vykázat zcela odlišný průběh, trendy minulého období i tak mohou mít přesah do toho aktuálního.

Podíl Itálie z fondu Horizon Europe v roce 2023 značně klesl

Z údajů (Qlik analýza dat) vyplývá, že mezi poražené patří Itálie, jejíž instituce loni na grantech evropského rámcového programu získaly 958,4 milionu eur. V roce 2022 se však Itálii podařilo získat 1,54 miliardy eur.

Ačkoliv se pokles čerpaných financí italskými výzkumnými institucemi a jednotlivci může jevit jako drastický, je v této souvislosti nutné dodat, že v rámci Horizon Europe bylo v uplynulém roce rozděleno „jen“ 12,29 miliardy eur oproti 16,07 miliardy eur v předminulém období. Přesto si však Itálie ve srovnání s ostatnímu státy EU pohoršila.

Massimo Spadoni, vedoucí oddělení pro vztahy s EU v italské Národní radě pro výzkum (National Research Council), společně s dalšími experty nastínil možný důvod tohoto poklesu. Příčinu spatřují v možnosti čerpat finanční prostředky z dalšího zdroje, kterým je balíček na obnovu a odolnost země proti pandemii (Recovery and Resilience pandemic recovery package). Právě z tohoto důvodu vědečtí pracovníci nemuseli tak horlivě soutěžit o výše zmíněné evropské granty.

„Snaha maximalizovat příležitosti, které tyto prostředky nabízejí, mohla přispět k mírnému a dočasnému odklonu úsilí výzkumných pracovníků od programů financování EU,“ uvedl Spadoni, jehož instituce dostala k rozdělení mezi výzkumné pracovníky v celé zemi z programu Obnova a odolnost 850 milionů eur.

Snahu získat zdroje z tohoto programu potvrdila pro Science Business i Nadia Raffaelli z katedry zemědělských, potravinářských a environmentálních věd Università Politecnica delle Marche: „Toto úsilí spojené s přípravou návrhů a vytvářením konsorcií pro výzvy v rámci programu Obnova a odolnost mohlo přispět ke snížené pozornosti vědeckých pracovníků věnované programu Horizon Europe.“

Tato prohlášení potvrzují i samotné údaje spojené s počtem podaných žádostí o grant evropského rámcového programu. V roce 2023 se Itálie zapojila do celkem 2649 projektů. Oproti roku 2022, kdy se jihoevropský stát zapojil do 3903 projektů, se tak skutečně jedná o významný pokles.

Vítězové? Kromě Německa, Francie a Španělska zazářilo i Nizozemsko

Na prvních pěti příčkách v žebříčku nejúspěšnějších států předběhlo Itálii Nizozemsko, a obsadilo tak čtvrtou pozici v roce 2023 s celkovým podílem grantových prostředků 1,18 miliardy eur.
Lídrem žebříčku v roce 2023 bylo Německo (2 miliardy eur), následované Francií (1,38 miliardy eur) a vítěznou trojici uzavřelo Španělsko (1,35 miliardy eur).

V případě vítězných států pak získaly, nepřekvapivě, značné peněžní prostředky z rámcového programu EU velké národní výzkumné instituce. Tomuto seznamu dominují zejména francouzská instituce The National Centre for Scientific Research (CNRS) a jedna z nejprestižnějších výzkumných organizací, jak v Německu, tak i na světě, Max Planck Society.

Kdo si dále polepšil?

Úspěch zaznamenala i Belgie, jíž náleží šestá příčka v žebříčku. Té se podařilo zvýšit podíl čerpaných grantových financí téměř o čtvrtinu. K úspěšným státům se přidalo i dvacáté Estonsko a Litva, jež obsadila dvacátou pátou pozici. Navzdory umístění oba státy dokázaly v roce 2023 zvýšit svůj podíl na čerpání grantových prostředků přibližně o polovinu.

Podobný trend zaznamenala i Ukrajina, a to navzdory vojenskému konfliktu, na jejíž podporu přispěla řada iniciativ ze strany EU. Minulý rok se tak zemi podařilo zdvojnásobit svůj podíl čerpání prostředků z programu Horizon Europe, a dosáhnout tak částky 20,3 milionu eur. Jedná se však o posun z nízkého základu, jenž v roce 2022 představoval „pouze“ 13 milionů eur.

Zapojení Číny v Horizon Europe za rok 2023 je historicky jedno z nejnižších

Čína se v roce 2023 zapojila pouze do 27 projektů Horizon Europe. Říše středu tak v tomto směru zaznamenala historický pokles v účasti, který je dán zejména geopolitickým napětím.

Zveřejněné údaje tak odrážejí obavy ze strany Evropské komise, jež v březnu minulého roku zmínila ve svém proslovu i předsedkyně Ursula von der Leyen: „Víme, že existují oblasti, kde obchod a investice představují riziko pro naši hospodářskou a národní bezpečnost, zejména v souvislosti s explicitním spojením čínského vojenského a obchodního sektoru. To platí pro některé citlivé technologie, zboží dvojího užití, nebo dokonce investice, které jsou spojeny s nuceným přenosem technologií nebo znalostí. Je třeba si uvědomit, jak se změnily hospodářské a bezpečnostní ambice Číny. Znamená to však také kritický pohled na naši vlastní odolnost a závislosti, zejména v rámci naší průmyslové a obranné základny.“

EU tak Čínu omezila v možnostech zapojení – namísto citlivých oblastí tak byla kooperace v rámci programu Horizon Europe s Čínou zaměřena například na životní prostředí. I z tohoto důvodu byl uvedený počet projektů – například oproti roku 2016, tedy v rámci předchozího rámcového programu, kdy se Čína podílela na 124 projektech Horizon Europe – omezen.

Počátek cesty Velké Británie k silné pozici v Horizon Europe

Jak Velká Británie, tak Švýcarsko zůstaly v roce 2023 vyloučeny z podstatné části programů Horizon Europe. Výjimku představoval pilíř II představující globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Mezníkem v případě Velké Británie je pak dohoda o přidružení k evropskému rámcovému programu, ke které došlo v září minulého roku. V důsledku této změny (o které Vás portál Vědavýzkum.cz informoval v tomto článku) tak mohou britští výzkumní pracovníci opět podávat žádosti na stejné úrovni jako jejich kolegové z EU.

Velká Británie tak od 1. 1. 2024 zahájila svou cestu k silné pozici, již v rámcovém programu kdysi zaujímala. S ohledem na minulý rok, kdy se Velká Británie ve zmíněném pilíři II podílela svou účastí jen 3,85 procenta z celkového počtu, však lze předpokládat, že posun zmíněné země k této pozici bude vyžadovat podstatné úsilí.

Pro představu: jedná se o méně než polovinu účasti, kterou měla Velká Británie v době, kdy byla členem EU během Horizon 2020 (7,55 procenta), předchozího rámcového programu. Švýcarsku se však minulý rok podařilo míru účasti v pilíři II udržet.

Podle Jamieho Arrowsmithe, ředitele organizace Universities UK International, byla důvodem tohoto pokračujícího útlumu angažovanosti pravděpodobně nejistota ohledně budoucnosti Velké Británie v programu Horizon Europe.

Vláda Velké Británie v tomto ohledu zavedla systém záruk, aby poskytla žadatelům se sídlem v zemi jistotu, že budou podpořeni penězi z Londýna, pokud budou součástí úspěšných konsorcií ucházejících se o projekty II. pilíře.

Data v článku jsou k 20. 1. 2024. Sumy za rok 2023 se mohou ještě měnit (růst) udělením grantů. Česká republika získala v roce 2023 149, 91 milionů eur, v roce 2022 191,42 milionů eur.  

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Zdroje: Evropská komise (1, 2, 3, 4), Science Business (1, 2),