Lepší pracovní příležitosti, možnost specializovaného a lepšího vzdělání, příznivější kulturní zázemí a v neposlední řadě vyšší platy – to jsou zjevné a klíčové faktory, jež podněcují kvalifikované odborníky k emigraci ze států, v nichž se narodili a vystudovali. Ty jim totiž nejsou schopné zajistit podmínky podle jejich představ. Šetření Evropské komise z 5. dubna letošního roku navíc poukazuje na vzrůstající mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků v rámci Evropy. V roce 2021, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, mělo 32 % migrantů v rámci EU vysokou úroveň vzdělání, což je více než v roce 2016, kdy se do kategorie těchto osob řadilo 28 % migrantů.
Kdo kvůli odlivu mozků v Evropě trpí nejvíce?
Pokud mladí a vysoce kvalifikovaní pracovníci emigrují ze své rodné země, může to mít negativní dopad na ekonomiku, sociální strukturu a oblast výzkumu a inovací daného regionu. Ztráta talentů a odborníků pak v kombinaci se stárnoucí populací může působit jako rozbuška krize v daném státu. Zmíněný proces má za následek snížení počtu obyvatel v produktivním věku a přispívá k současnému problému stárnutí populace určitých zemí. Tento problém pak podle reportu Policy Support Facility (Nástroje na podporu politik – PSF) o Černé Hoře sužuje právě zmíněný region. Zpráva zdůrazňuje, že „země zažívá odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků do zemí s většími a rozvinutějšími trhy práce, což vede k poklesu počtu obyvatel země v produktivním věku“. Černá Hora pak není jedinou zemí s podobným problémem tohoto typu – důsledkům odlivu mozků čelí v posledních desetiletích i Rumunsko.
Zatímco oba státy zasahuje odliv mozků ze všech oblastí stejnou měrou, Chorvatsko trpí markantně v důsledku emigrace kvalifikovaných expertů v oblasti výzkumu a inovací. Značná část emigrantů země, jež vstoupila do EU jako poslední v roce 2013, má terciární vzdělání ve strojírenských či lékařských oborech. Tento nedostatek kvalifikované síly má vážné důsledky, neboť vede k problémům při poskytování základních služeb a snižuje celkovou produktivitu země. Nejen oblast zdravotní péče se tak potýká s problémy při hledání lékařů, ale i výzkumné instituce mají potíže s přilákáním a udržením talentovaných výzkumných pracovníků. Průmyslová odvětví, která jsou závislá na technologických znalostech, mají dále nepřekvapivě potíže s udržením konkurenceschopnosti.
Dalším důvodem odlivu mozků, jak ukazuje šetření PSF o situaci v Řecku, je pak nedůvěra v představitele politických elit a korupce, tedy morální faktory, jež v kombinaci s ekonomickými problémy způsobenými finanční krizí v roce 2008 – jak je tomu v případě právě Řecka – vytvářejí živnou půdu pro tyto negativní jevy.
Více, než všechny zmíněné země, však podle nejrelevantnějších šetření postihuje nejvíce problém zvaný odliv mozků Albánii. V roce 2022 z tohoto balkánského státu, jenž čeká na přijetí do členství v EU už více než dvě desetiletí, emigrovalo podle nejnovějších údajů albánského statistického úřadu 46 460 Albánců, přičemž cca 29 000 tvořili mladí a vzdělaní lidé. Navíc byl tento exodus o 10,5 procenta vyšší než v roce 2021. Podle zprávy Westminster Foundation for Democracy (Westminsterské nadace pro demokracii), veřejného orgánu Spojeného království, jenž podporuje demokratické instituce v zámoří, je významným faktorem rostoucí emigrace v Albánii pravděpodobně vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí. Ta je druhou nejvyšší na západním Balkáně. Zmíněné země jsou tak představiteli oblastí, jež jsou s odlivem mozků na evropské půdě nejvíce spojovány. Jedná se tedy zejména o jižní a východní Evropu.
Problémy pro celou EU
Kromě toho, že odliv mozků představuje problém na regionální úrovni, a to nejen podle nedávno publikované zprávy Evropské komise, negativně působí i na Evropskou unii coby celek. V důsledku odlivu mozků se regionální nerovnováha v rámci EU stále více prohlubuje a má vážné důsledky. Na postižené státy tak navíc vzniká tlak dohnat vyspělé evropské země.
Ve společnosti navíc může tento stav udržovat a posilovat „mentalitu odlivu mozků“, tedy atmosféru, kdy je emigrace nejen vnímána jako normální, ale co více – je považována za jedinou možnost osobního a profesního růstu.
Jakou pomoc Evropská unie nabízí?
Problém odlivu mozků uvedených zemí řeší Evropská unie společně s evropskými zeměmi zejména prostřednictvím zmíněného nástroje Policy Support Facility (PSF). Ten byl zaveden již v rámci předešlého rámcového programu Horizon 2020 od roku 2015 a pokračuje i v současném rámcovém programu Horizon Europe. Nástroj nabízí praktickou podporu při navrhování, provádění a hodnocení reforem, které zvyšují kvalitu investic, politik a systémů v oblasti výzkumu a inovací.
Příkladem země, jež úspěšné provedla implementace poznatků tohoto nástroje, je Litva. Ta podle zprávy Komise v souladu s doporučeními PSF zavedla do praxe strategie na posílení domácích příležitostí tím, že nabídla finanční prostředky na výzkumné projekty vedené výzkumnými pracovníky působícími v zahraničních institucích. Tyto programy pokrývaly mzdy, náklady na výzkum a přilákaly tak špičkové vědce.
Aktuálně v souladu s doporučeními PSF oznámilo komplexní plán na modernizaci a zlepšení svého systému výzkumu a inovací i Rumunsko. Tyto reformy zahrnují iniciativy na posílení financování na základě zásluh. Dále pak podporují mezinárodní partnerství, zvyšují účast v programu Horizon Europe a podporují transfer technologií. Výše uvedené problémy Chorvatska PSF nyní řeší v rámci Národního plánu pro vědu, technologie a inovace na období 2021–2027. Cílem této iniciativy pak má být zlepšení podmínek pro výzkumné pracovníky a přilákání veřejných a soukromých financí do výzkumu a inovací.
Kromě těchto postupů se navíc evropské země prostřednictvím úzce provázaných iniciativ s PSF mohou zapojit do spolupráce s vědci a organizacemi stejné národnosti působících v zahraničí. K tomuto účelu slouží programy výměny znalostí, mentorské programy a programy pro podnikání. Tyto iniciativy mají za cíl posílit vazby, podpořit spolupráci a umožnit organizacím či výzkumníkům pracujícím v zahraničí významně přispívat k inovačnímu rozvoji svých domovských zemí. Jako příklad tohoto úspěšného propojení lze uvést National Diaspora Strategy (Národní strategii pro diasporu) v období 2015-2025, jež iniciovala a vypracovala moldavská vláda. Ta tímto způsobem podporuje kvalifikované moldavské migranty, aby se vrátili do země a přispěli k jejímu rozvoji.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: Evropská komise (1, 2, 3, 4), Research Professional News, Swisscore, Science Business
