Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Podvody pod drobnohledem

5. 11. 2018
Podvody pod drobnohledem

Počet i míra vědeckých prací, u kterých byly zjištěny zásadní problémy a musely tak být staženy, roste. V posledních letech ale pomaleji. Největší míru stažených vědeckých publikací má ze zemí Evropské unie s náskokem Rumunsko. Počet stažených čínských článků ale násobně převyšuje všechny. V zemích EU-13 je plagiátorství dvakrát častějším důvodem ke stažení práce než v EU-15.

Podle časopisu Science se už v minulých letech často objevovaly poplašné zprávy týkající se velkého množství stažených vědeckých prací (tzv. retractions) , a to i z důvodů spojených s etikou nebo s různými podvody. Dva američtí novináři, Ivan Oransky a Adam Marcus, kteří založili blog Retraction Watch, nyní zveřejnili stejnojmennou databázi stažených vědeckých prací, která je největší svého druhu. Přestože databáze není dokonalá, protože některé žurnály či vydavatelství odmítají sdělovat informace ohledně stahování článků, lepší nástroj k monitorování této oblasti zatím neexistuje. Z přehledné webové aplikace navíc lze jednoduše získat množství zajímavých dat.

Čtvrtina stažených prací EU-13 byla označena za plagiát

Celkem je možné ve webové aplikaci nalézt informace o více než 18 300 stažených vědeckých výstupech. Kromě jmen autorů, žurnálů, data vydání (součástí jsou dokonce i vědecké výstupy ze 70. let minulého století), data stažení, či země původu obsahuje Retraction Watch Database i důvody, proč byla daná práce stažena. V celém vzorku se zhruba ve 14 % vyskytoval například problém s tzv. auto-plagiátorstvím (označeno jako duplication / self-plagiarism). Asi desetina stažených prací obsahovala část, která se dá prohlásit za klasický plagiát. Pouze o pár případů více se pak potýkalo s nějakým druhem neúmyslné chyby, která byla ovšem klíčová pro validitu výzkumu. Z morálního hlediska horším prohřeškem jsou případy falsifikace, tedy cílené manipulace s daty, grafickými prvky či výsledky tak, aby výzkum působil kvalitně. Takových případů bylo obecně o něco méně, ale v prostředí Evropské unie byl i tento nešvar poměrně častý.

V rámci Evropské unie portál Vědavýzkum.cz porovnal rozdíly mezi tzv. novými členskými státy Evropské unie (EU-13, kromě Malty, pro kterou nebyla data o stažených vědeckých výstupech k dispozici) a starými členskými státy (EU-15). Pokud se zaměříme na zmíněné důvody stažení práce, lze právě mezi těmito skupinami států pozorovat odlišnosti. Na první pohled nejvýraznější je dvojnásobně větší míra plagiátorství v případě států EU-13. V těchto zemích byla alespoň nějaká část vědeckého výstupu plagiátem ve 26 % stažených prací. V obou skupinách se velmi často stalo problémem auto-plagiátorství.

retractions - graf2.png

Morálně nejméně závadné nesrovnalosti v podobě nechtěných, ale zásadních chyb se hojně vyskytovaly ve stažených vědeckých výstupech ze zemí EU-15. V oblasti zemí EU-13 se pak našlo i poměrně větší množství problémů se špatně provedeným nebo vůbec neuskutečněným peer review. Prevalence byla počítána ze stažených prací bez jakéhokoliv časového či jiného omezení. Je ovšem třeba zmínit, že v absolutních počtech je ve všech kategoriích mnohem více stažených prací na kontě zemí EU-15, což je samozřejmě způsobeno násobně větším celkovým objemem vědeckých publikací v těchto zemích.

Více stažených prací = lepší kontrola?

Následující data jsou počítána pouze pro období od roku 2000 do roku 2016. I data za rok 2016, případně 2015 mohou být ale stále neúplná z důvodu možného stažení práce s větším časovým odstupem. Obecným trendem ve světě je stoupající počet ale i míra stažených prací. Mírou je v celém článku rozuměn počet stažených vědeckých prací na 10 000 vědeckých výstupů v databázi Scopus. Stejnou metodu výpočtu použil i časopis Science, který na základě analýzy došel k závěru, že trend je stále stoupající, ale tempo růstu počtu stažených prací se zpomaluje. Zároveň článek tvrdí, že tento vývoj není známkou toho, že by tak zásadně přibývalo nevyhovujících vědeckých prací. Důvodem je větší důraz na kontrolu a častější odhalování chyb či podvodů a s tím související zdokonalování nástrojů a politik k tomu určených.

Zmíněný trend se nevyhýbá ani Evropské unii. Opět jsou ale znatelné rozdíly ve vývoji nových a starých členů EU. Pro obě skupiny zemí nastal „zlom“ v počtu stažených prací v roce 2007. Země EU-13 se z jednotek takových případů dostaly do řádů desítek a skupina starších členských států se z řádů desítek posunula k počítání stovek stažených prací ročně. Křivka růstu celkového počtu stažených prací za rok je v obou případech naprosto plynulá, to se ale nedá prohlásit o vývoji poměru stažených prací k těm úspěšně vydaným. Jak lze vidět na následujícím grafu, křivky značně kolísají. Jeden trend je ale zřejmý – od zmíněného „zlomového“ roku 2007, kdy byla v obou oblastech téměř totožná míra stažených vědeckých prací, se linie kříží a státy EU-13 si v letech následujících drží před EU-15 náskok. Jedinou výjimkou z těchto 9 let je rok 2009.

retractions - graf1.png

Rumunsko se vymyká, Češi nechvalně čtvrtí v EU-13

Z porovnání jednotlivých států Evropské unie v období 2000-2016 možná trochu překvapivě vyplývá, že státy EU-15 mají obecně mírně vyšší míru stažených prací. A to i přesto, že průměrná míra je téměř totožná. Ve skupině nových členských států se ale vyskytuje jeden výrazný extrém, který průměr dramaticky posouvá. V Rumunsku bylo za zkoumané období staženo 8,75 prací na každých 10 000 „bezproblémových“ vědeckých výstupů. To několikanásobně převyšuje většinu členských zemí. Pouze Lucembursko a Kypr s mírou 3,33 a 3,55 se Rumunsku mírně přibližují, ale to je především způsobeno malou velikostí samotných států. Lucembursko mělo stažených prací pouze 5, Kypr 7. V Rumunsku jich ale bylo 123.

To je skoro 3x více než v případě České republiky, která má ve Scopusu za dané období přes 248 tisíc výstupů, což je o 108 tisíc více, než má Rumunsko. Česká republika se v pomyslném žebříčku umístila na nepříliš lichotivém 4. místě v rámci skupiny EU-13. Při započítání výsledků celé EU by se ale před ní dostalo dalších 10 zemí z EU-15. Rozdíly mezi většinou zemí unie jsou ale minimální. Kromě Rumunska, které by určitě stálo za hlubší analýzu, je poměrně vysoká míra stažených prací například i v Řecku (2,86), Irsku (2,55) nebo Nizozemsku (2,52). Rozdíly ale nejsou tak výrazné, aby se z nich daly předpokládat nějaké systémové problémy či formulovat zásadnější závěry.

Retractions - tabulka.png

Pár rekordů na závěr

Pokud jsme se pozastavovali nad výsledkem Rumunska, určitě stojí za to zmínit i výkon Číny. Ta se pohybuje v úplně jiné dimenzi – mezi lety 2000-2016 bylo staženo 8954 čínských vědeckých prací. To je skoro 4x více než v případě Spojených států amerických nebo celé Evropské unie. V Číně připadá na 10 000 výstupů ze Scopusu téměř 20 stažených prací.

Jestliže Nizozemsko bylo zmíněno jako jedna ze zemí, kde ke stahování prací dochází častěji, japonský „vědec“ jménem Yoshitaka Fujii tento závěr mírně podkopává. On sám má totiž na kontě pouze o tři stažené práce méně než celé Nizozemsko, konkrétně 183. Německý anesteziolog Joachim Boldt stihl mezi roky 1999 a 2011 vyprodukovat 96 prací, u kterých byly zpětně zjištěny různé i etické problémy spojené s jejich vznikem. Na základě toho mu byl dokonce odebrán titul profesora a zahájeno vyšetřování. Žádný z pacientů účastnících se jeho výzkumů ale naštěstí nebyl nijak zdravotně poznamenán.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Science, Scopus, Retraction Watch Database, Retraction Watch (1, 2, 3), Nautilus