facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Polsko vytváří síť elitních ústavů a láká své vědce zpět ze zahraničí

4. 9. 2019
Polsko vytváří síť elitních ústavů a láká své vědce zpět ze zahraničí

Polská věda prochází řadou reforem, jejichž cílem má být posílení výkonu výzkumného a inovačního systému a zvýšení účasti země na programech Evropské unie. Vláda proto začala vytvářet síť ústavů aplikovaného výzkumu i novou agenturu, která bude mít za úkol přilákat polské vědce ze zahraničí zpět domů.

polsko vv

Současně v Polsku probíhá i reforma vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím takzvané „Ústavy pro vědu“. Politici doufají, že se díky nové strategii v oblasti výzkumu a inovací posílí práce výzkumných institucí a zvýší účast v programu Horizon Europe. Součástí plánu je i reorganizace 38 výzkumných ústavů pod záštitou nově vytvořené sítě nazvané Łukasiewicz Research Network (ŁRN).

Síť elitních ústavů a návrat výzkumníků do Polska

Inspiraci, jak zvýšit účast a úspěšnost v programech financovaných Evropskou unií prostřednictvím programů aplikovaného výzkumu, hledala polská vláda ve Finsku u tamního Technical Research Centre of Finland (VTT). Zaujal ji také německý model financování aplikovaného výzkumu prostřednictvím Fraunhoferových institutů.

Podle Mateusze Gaczyńského, zástupce ředitele pro inovace a rozvoj na polském ministerstvu pro vědu a vysoké školství, ale zbývá po čtyřech měsících fungování ŁRN stále ještě mnoho práce. V současné době je kladen důraz hlavně na vytvoření prvotřídních center v různých vědeckých oblastech, zatímco správa sítě úzce spolupracuje s finským VTT a německým Fraunhoferem. Připravují se také společné výzvy. Síť ŁRN zároveň zahájila spolupráci s ústavy Polské akademie věd na projektech, kde potřebuje získat větší kompetence v oblasti základního výzkumu.

K důležitým změnám patří i zřízení Polish National Agency for Academic Exchange (NAWA) v roce 2017. Agentura spravuje fond, který je určen k přesvědčování polských výzkumníků pracujících v zahraničí, aby se vrátili zpět domů. Minulý rok vláda již zafinancovala 22 takových vědců, letos plánuje přilákat do vlasti dalších 25 Poláků. Vědci ve své domovině obdrží mimo atraktivních platů také prostředky na financování nových laboratoří a výzkumných skupin.

Vláda i přes protesty zůstává optimistická

Podobné pokusy o reformu systému výzkumu a inovací nebyly v jiných zemích přijaty příliš pozitivně. Řeč je hlavně o Maďarsku, kde vláda Viktora Orbána promítla do maďarské vědy a vysokého školství své hodnoty, včetně reorganizace Akademie věd nebo nuceného přestěhování Central European University do Vídně.

Současná polská a maďarská vláda mají přitom mnoho společného, možná tedy nebylo takovým překvapením, když loňské oznámení rozsáhlých reforem vyvolalo největší studentské protesty od pádu komunismu v Polsku. Studenti společně s mnoha akademiky okupovali univerzity po celé zemi. Ty byly zahaleny do transparentů, jež požadovaly „suverénní akademii“ a hlásaly hesla jako „Nevzdáme se své autonomie.“

Vláda je však ohledně reformy i nadále optimistická. Gaczyński si je prý naprosto jist, že tyto kroky pomohou zmenšit propast mezi Polskem a bohatšími zeměmi v západní Evropě. „Předchozí struktura výzkumu v zemi neumožňovala polským ústavům navázat trvalou spolupráci s velkými evropskými sítěmi. S jednou strukturou a jedním souborem pravidel bude spolupráce jednodušší,“ uvedl Gaczyński.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Sciencebusiness, Times Higher Education (1, 2)