Zobrazení položek podle značky: Ukrajina

Klastr CzechBio chce ukrajinským kolegům nabídnout vybavení, ale i zapojení do výzkumného a akademického provozu v Česku, zejména v oblasti vývoje antibiotické léčby. Staví přitom na podobné tradici i struktuře biotechnologického oboru. V současnosti je jeden z přípravků v první fázi klinických zkoušek.

Ondřej Ditrych je politolog a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Vystudoval mezinárodní vztahy na University of Cambridge a na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy. Jeho předními výzkumnými zájmy jsou terorismus a revoluční násilí, NATO a evropská bezpečnost a konflikty v postsovětském prostoru. V roce 2007 se díky Komisi J. Williama Fulbrighta podíval na Harvard University.

Na nedozírné následky ruské agrese na Ukrajině upozorňuje Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá válečným právem i právy lidskými. Na válkou zasaženou Ukrajinu se dostala jako členka zvláštní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Jako součást reakce Evropské unie na invazi Ruské federace na Ukrajinu byl v roce 2022 vyhlášen specializovaný program stipendií MSCA4Ukraine na podporu vysídlených výzkumníků z Ukrajiny. Mezi úspěšnými českými projekty je i projekt Renewable energy sources and digital twin, za nímž stojí Milan Bělík a Olena Rubaněnko z Fakulty elektrotechnické ZČU.

Mezinárodní organizace EMBO/EMBC, které je Česká republika členem a která zajišťuje kurzy, stáže a granty pro studenty i vědce v biologických oborech, připravila speciální grantovou možnost pro ukrajinské biology v ČR.

Czexpats in Science pořádá předvánoční setkání, které proběhne v úterý 13. prosince od 17 hodin prezenčně v Praze v Bakala Foundation Student Hub, nebo online.

Čeští výzkumníci se zapojili do programu podpory mobility ukrajinských výzkumníků v programu MSCA4U. Společně mohou čeští a ukrajinští vědci a vědkyně připravit projekty v trvání šesti měsíců až dvou let.

Nadace Experientia podpořila mimořádným grantem ve výši přes půl milionu korun ukrajinské vědkyně, které od jara 2022 bádají ve skupině Petra Kovaříčka na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

K 31. prosinci tohoto roku ukončí Česká republika po 66 letech své členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), jehož je Ruská federace dominantním členem a na jejímž území tato mezinárodní organizace sídlí. Došlo k tomu v důsledku vojenského napadení Ukrajiny a geopolitické situace způsobené Ruskou federací.

Ruská invaze na Ukrajinu nezničila pouze infrastrukturu, lidské životy a vztahy, ale změnila také globální status quo vědecké spolupráce. Zejména evropské státy zahrnují do svých protiruských sankčních opatření také taková, která mají vliv na vědeckou spolupráci a rozvoj. Jaké projekty byly přerušeny a kolik vědců uprchlo z Ukrajiny?