Vysokoškolské vzdělávání a vědu na Aljašce zastřešuje takzvaný University of Alaska System (UA), který sdružuje tři velké a několik menších kampusů. Nová dohoda rozděluje škrty, které ve výsledku činí 70 miliónů dolarů do tří let. Michael Dunleavy oznámil kompromis v polovině srpna na tiskové konferenci společně s předsedou správní rady University of Alaska Johnem Daviesem. Na otázku, kde se letos objeví snížení rozpočtu o prvních 25 miliónů dolarů, Davies odpověděl, že správní rada upřednostní studentské programy a sníží administrativní náklady. Rovněž vyjádřil svůj závazek podporovat výzkum financováním potřebného laboratorního prostoru.
V září má dojít ke schůzce všech členů správní rady UA, kde bude prodiskutováno, jak rozdělit škrty ve třech hlavních kampusech, a to v Anchorage, Fairbanks a Juneau. Již 30. července představenstvo hlasovalo o tom, že bude směřovat ke smrštění systému UA do jediné instituce. I po zmírnění škrtů však Jim Johnsen, prezident UA, řekl, že je konsolidace stále možná a mohla by být dokončena v září.
Výzkumníci se bojí o pracovní místa
Nový plán tak nabízí naději pro více než 1 300 akademických pracovníků, jejichž místa jsou ohrožena. Mimořádná situace, která vznikla kvůli snížení rozpočtu totiž univerzitě dovoluje, aby propustila jakéhokoliv zaměstnance či člena fakulty s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Tento druh jakéhosi akademického stanného práva se týká dokonce i propuštění profesorů, zároveň dovoluje například také zrušení celých kampusů. Podle Daviese se jedná o složitý problém, který bude nutno ještě řešit. K propouštění však podle něj dojde prý stejně, i když v ne tak rozsáhlém měřítku jako bylo původně plánováno.
Nejistota pracovních míst se podle některých místních zaměstnanců již projevila poklesem produktivity celé univerzity. „Místo toho, abych psal práci, musím jít na schůzku rady a poté se pokusit uklidnit studenty, kterým bylo právě řečeno, že přišli o stipendia,“ říká Brandon Briggs, geomikrobiolog na UA. Další mikrobioložka Kat Milligan-Myhre zase využívá čas, který by normálně trávila nad svým experimentem, tím, že se již poohlíží po nové práci. „Potřebuji co nejrychleji dostat ven několik mých vědeckých zjištění, abych si mohla připravit své CV pro nové zaměstnavatele, jelikož zde nemám žádnou jistotu práce. Univerzita mě může vyhodit se 60 denní lhůtou,“ dodává.
Dunleavy sleduje své vlastní zájmy a ohrožuje vědeckou komunitu
Guvernér Dunleavy obhajoval drastické rozpočtové škrty jako nutný politický zásah, který bude vést ke zvýšení rozpočtu ve fondu (The Permanent Fund Dividend), prostřednictvím kterého je všem obyvatelům Aljašky každoročně rozdělován základní nepodmíněný příjem. Tyto dividendy, které jsou vypláceny již od roku 1982, jsou na Aljašce ústředním politickým tématem. Například v roce 2017 dostal každý občan šek na 1100 dolarů. Právě zvýšení této částky byl hlavní slib, který Dunleavy během své volební kampaně učinil. Existuje však jen málo důkazů o tom, že dividendy skutečně podporují státní ekonomiku.
Naopak investice do univerzit podle ekonomů prokazatelně podporují ekonomiku zemí a států. Zjistili, že zvýšené výdaje na vysokoškolské vzdělání mají přímé i nepřímé dopady na růst HDP. Od Ohia po Západní Virginii přitekly díky univerzitám do ekonomiky Spojených států miliardy, a ani Aljaška není výjimkou. Pouze v roce 2012 systém UA poskytl 714 miliónů dolarů (přímo) a 402 miliónů dolarů (nepřímo) do celostátní ekonomiky. Budoucí škrty také mohou v důsledku zásadně přetvořit celou vědu ve státě – v ohrožení nejsou pouze stávající a budoucí vědci, ale zároveň i významné světové programy UA týkající se výzkumu Arktidy a klimatu.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: Nature (1, 2), The Guardian, Inside Higher Ed, The New York Times
