Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Věda jako pilíř česko-britských vztahů

17. 10. 2018
Věda jako pilíř česko-britských vztahů

Velká Británie má na vědecké spolupráci s Českou republikou mimořádný zájem - ať už dojde či nedojde k dohodě o jejím odchodu z Evropské unie. Potvrdili to zástupci předních britských institucí na včerejším setkání s představiteli české vědecké obce, které se konalo na půdě Britského velvyslanectví v Praze.

Co můžeme očekávat s ohledem na aktuální dění kolem brexitu a kde leží hlavní potenciál vzájemné vědecké spolupráce obou zemí. O těchto a dalších tématech se 16. října 2018 v Praze diskutovalo u kulatého stolu s názvem Brexit implications on international scientific cooperation. Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera, který zúčastněné přivítal, by se věda měla stát jedním z hlavních pilířů vzájemných česko-britských vztahů.

Opouštíme EU, nikoliv Evropu

BA postbrexit 1Zájem o českou vědu a aktivní spolupráci potvrdili i zástupci sedmičlenné britské delegace. Vivienne Stern, ředitelka Universities UK International (UUKi), organizace která sdružuje 137 britských univerzit, zdůraznila, že britští vědci věří v pokračování své účasti v evropských rámcových programech, zachování otevřenosti akademického prostředí i infrastruktury, která umožní pokračování spolupráce bez bariér.

Jak již dříve informoval britský vědecký atašé v České republice Otakar Fojt, britská vláda se zavázala financovat veškeré projekty v programu Horizont 2020 s britskou účastí, které budou podány před odchodem z EU a úspěšně projdou hodnotícím procesem. Čeští vědci se tak alespoň prozatím nemusí spolupráce s britskými týmy obávat.

Zatím stále není jisté, jaká bude pozice Velké Británie v rámci připravovaného rámcového programu Horizont Evropa. Zástupci britských institucí ale jeho přípravu bedlivě sledují. Nejasná je zatím i situace kolem dalšího angažmá Velké Británie v rámci projektu evropských výzkumných infrastruktur. Britská strana vyjádřila zájem zapojit se například do panevropské výzkumné infrastruktury ELI, jejíž část sídlí v Dolních Břežanech, další potom v Maďarsku a v Rumunsku.

Podle Petera Masona z UUKi spojují Českou republiku a Velkou Británii společné hodnoty a tradice spolupráce. Ať už se situace vyvine na politické úrovni jakkoliv, britská akademická obec bude prosazovat zachování vědecké mobility, podporu síťování a takových pravidel, které umožní překonávat administrativní překážky.

Více využívejme stávající nástroje

Podle účastníků diskuse existuje řada nástrojů, které lze v rámci vzájemné spolupráce efektivně využívat i v případě, že by nakonec zachování britské účasti v rámcovém programu nebylo možné - ať už jde o programy COST, Eureka, Evropskou kosmickou agenturu ESA či například síť evropských inovačních agentur TAFTIE. Zástupci českých institucí také vyjádřili ochotu k navázání dílčích bilaterálních smluv pro konkrétními česko-britské projekty. Optimistickou atmosféru v rámci diskuse podpořil například i Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který upozornil, že Brexit lze vnímat také jako příležitost k větší globalizaci vědy, otevřenosti a spolupráci na celosvětové úrovni.

O podobě Brexitu aktuálně probíhají bouřlivé diskuse jak na úrovni Evropské unie, tak v britském parlamentu. Podle pondělního vyjádření premiérky Theresy May je dohoda stále možná. Úterní diskusi lze brát jako ujištění, že alespoň v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bude panovat zájem na pokračování dobře započaté česko-britské spolupráce.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)