Na pracovním stole švýcarské studentky Victory Jaques leží pečlivě uchované stovky let staré vzorky různých malířských děl. Momentálně třeba zkoumá, jaké materiály používal při malbě slavný italský renesanční malíř Paolo Veronese. Hned vedle vzorku z jeho malby je o jedno století starší mikrotečka obrazu Saint Margaret, jehož autorem je anonymní malíř známý jako Mistr Liesborn.

Výzkum Michaely Tencerové může pomoci třeba lidem s onemocněním pohybového aparátu a obezitou tím, že opotřebení jejich kostí nebude tak vysoké. Jaká je cesta od sledování vodních prvoků pod mikroskopem v mládí po vědkyni na Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR s vlastním týmem?

Jaké výzvy nabízí inovační a výzkumný rámcový program Horizont Evropa? V jakých oblastech se domácím vědcům daří prosadit? A jaké výhody s sebou pro české vědce přináší účast v národní delegaci, která komunikuje s Evropskou komisí? Na tyto otázky odpovídala Lenka Švejcarová, národní kontakt pro program Horizont Evropa, Klastr 3 a 4, z Technologického centra Praha.

Jako malá chtěla být lékařkou, dnes zkoumá vlastnosti imunitního systému. V ICRC působí ve výzkumném týmu Buněčné a molekulární imunoregulace Dr. Jana Friče. V prosinci 2022 získala ocenění prorektorky MU za excelentní výsledky v doktorském studiu, zároveň sama vede pregraduální studentky, řídí projekty a organizuje aktivity v rámci Skupiny mladých imunologů při České imunologické společnosti.

Lenka a Radoslav Hajgajda založili Asociaci genové terapie po narození syna Olivera, kterému byl zjištěn Angelmanův syndrom. Od roku 2018 se tato nezisková organizace primárně podílí na podpoře základního výzkumu Českého centra pro fenogenomiku zaměřujícího se na léčbu vzácných onemocnění. Dnes, 15. února, si také připomínáme Mezinárodní den Angelmanova syndromu.

Diskuze o zavedení průmyslových doktorátů v Česku byla na začátku letošního února zahájena kulatým stolem, u kterého se setkali zástupci vlády, vysokých škol i průmyslu. Jak se na takzvané průmyslové doktoráty dívá Jaroslav Miller, náměstek člena vlády z MŠMT ČR, který celé setkání inicioval?

Bioinformatik řeckého původu Panagiotis Alexiou nastoupil na CEITEC Masarykovy univerzity před pěti lety jako nový vedoucí sdílené laboratoře bioinformatiky a vedoucí výzkumné skupiny. V roce 2022 získal Panagiotis Alexiou prestižní grant ERA Chair na Maltské univerzitě. Jaké jsou jeho zkušenosti se životem v Brně a bádáním na CEITEC?

„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale trochu nám chybí sebevědomí, neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. Bereme se příliš vážně, i když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal, který se pravidelně jezdí „nabíjet“ do USA. Málem z něho byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.

Společně se svým týmem vyvinula Hana Lísalová ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR kufřík, který využívá Ochranná služba Policie ČR k testování potravin na patogeny. S příchodem pandemie modifikovali tento systém také pro účely testování na koronavirus. Od mládí ale biofyzička trpí chorobou, jejíž vinou postupně přichází o zrak. To jí ale nebrání vychovávat tři dcery a excelovat na poli vědy.

Zkoumá strukturu a chování chemických látek. V chemii se našla, ale neznamená to, že by se kvůli tomu vzdala svého snu stát se spisovatelkou. Obojí lze totiž skloubit. Se Zuzanou Osifovou jsme si povídali o jejích vědeckých a životních motivacích.