Britové do Spojených států vyslali více než deset lidí, kteří se věnují zprostředkování vědecko-výzkumné spolupráce. „Je empiricky prokázané, že rozvíjet kvalitu a kreativitu výzkumného prostředí můžete především díky mezinárodní spolupráci,“ říká dále v následujícím rozhovoru Luděk Moravec – vědecký diplomat, který nyní v Americe začíná hájit barvy České republiky a prosazovat českou vědu.

To, co bylo dříve téměř nemyslitelné, se stává realitou – malé firmy se pouštějí do spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami. „Dnes je taková spolupráce už celkem běžnou záležitostí,“ říká v následujícím rozhovoru předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Izraelští vědci, kteří již měli možnost Česko osobně navštívit, jsou nadšeni z úrovně našich výzkumných institucí, Akademie věd a vysokých škol. Česká vědecká diplomatka v Izraeli Delana Mikolášová v následujícím rozhovoru dále uvádí, že Izraelci vnímají jako velkou příležitost také možnosti spolupráce s našimi velkými výzkumnými infrastrukturami, jejichž vybavení je mnohdy unikátní i ve světovém měřítku.

O prioritách výzkumu nemůže rozhodovat úředník od zeleného stolu, říká v následujícím rozhovoru vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Proto jsme nastartovali debatu s jednotlivými průmyslovými sektory a dospěli jsme ke shodě na společných prioritách pro aplikovaný výzkum,“ dodává. Bylo nutné se přitom zaměřit také na širší potřeby celého národního hospodářství včetně průmyslu, školství a rozvoje lidských zdrojů.

Do posledního hodnocení výzkumu v rámci Akademie věd se zapojilo více než tisíc hodnotitelů. „Většina z nich byla ze zahraničí,“ říká v exkluzivním rozhovoru nová předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Takové podrobné hodnocení podle ní není příliš drahé, ale je velmi náročné logisticky. „Zorganizovat ho dobře – to není triviální úkol,“ uvádí Zažímalová a zdůrazňuje, že Akademie věd dává své zkušenosti k dispozici komukoliv, kdo o to projeví zájem.

Ve středu 8. března se při příležitosti končícího funkčního období předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše konala mezinárodní konference „Pražské fórum – perspektivy evropského neuniverzitního výzkumu po roce 2020“. Ptali jsme se jejího moderátora, Otakara Fojta, vědeckého atašé Britského velvyslanectví v Praze.

Spolupráci s portálem ResearchJobs.cz jsme navázali hned v počátcích existence našeho portálu. V rubrice blogy a rozhovory jsme začali pravidelně zveřejňovat rozhovory Martina Víty s osobnostmi, které mají k oblasti výzkumu a vývoje co říci. Nastal čas, aby i zakladatel portálu, Aleš Vlk, byl podroben několika zvídavým dotazům.

Na čtveřici našich otázek si tentokráte udělal čas pan prof. Libor Grubhoffer – bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, současný člen Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, člen vědecké rady NF Neuron a především vynikající badatel v oblasti parazitologie, molekulární a buněčné biologie a genetiky.

S Martinem Fuskem, odpovědným za proces transferu technologií v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, jsme si krátce povídali o letošní konferenci Biospot, která se konala 1. března v pražském Centru současného umění DOX.

O některých specifikách pracovního trhu ve VaVaI jsme si povídali s místopředsedou Technologické agentury ČR RNDr. Martinem Bunčekem, Ph.D. Došlo – mimo jiné – na inbreeding, na finanční ohodnocení výzkumníků v menších českých firmách ve srovnání s nadnárodními společnostmi i na některé další problémy.