Vít Macháček a Martin Srholec z think tanku IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR představují novou aplikaci, která srovnává publikační profily výzkumných pracovišť podle počtu publikací v časopisech podezřelých z predátorských praktik a těch, které z hlediska autorství lze považovat za výrazně místní.

Před rokem, na jaře 2017, se Eva Zažímalová ujala funkce předsedkyně Akademie věd ČR. Stala se tak teprve druhou ženou v čele největší české vědecké instituce. Jak se s novou rolí sžila a co pro ni bylo nejtěžší? Za co by se bila jako lvice a co jí dodává energii?

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, jemuž patří dle analýzy Lidových novin sedmé místo mezi nejcitovanějšími vědci působícími v Česku.

V roce 2017 oslavila Fakulta informatiky Masarykovy univerzity deset let fungování Sdružení průmyslových partnerů (SPP), jehož členy jsou dnes tři desítky firem. Ty se podílí na výuce, mají možnost spolupracovat s talentovanými studenty, které i finančně podporují, zapojují se do výzkumných projektů. O fungování fakultního ekosystému jsme se bavili s proděkanem pro vztahy s průmyslem a absolventy Václavem Matyášem.

„Demokracie do vědy nepatří,“ tvrdí profesor Pavel Hobza, nejcitovanější vědec v Česku, jenž působí jak v Akademii věd, tak v centru RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci.

Jeden z nejvýznamnějších světových chemiků Martin Pumera většinu své dosavadní profesní dráhy strávil v zahraničí. Od prosince 2016 je klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem na VŠCHT Praha, kde buduje nový excelentní vědecký tým pro výzkum nanorobotů. S Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) spolupracuje zhruba pět let a se zdejšími vědci našel společnou řeč od prvního setkání. 

Jak nalákat opravdu kvalitní doktorandy či jak získat větší počet ERC grantů? Na tyto a další otázky, které pokládal Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz, odpovídal Jiří Sgall, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jak se dívá člen Vědecké rady Evropské výzkumné rady (ERC) Tomáš Jungwirth na aktuální stav vědní politiky v České republice? Proč nejsme úspěšní v rámcovém programu a jaká je budoucnost financování české vědy, až vyschnou strukturální fondy?

Pokud se podaří zavést nové technologie ve většině českých průmyslových firem, může to být pro tuzemskou ekonomiku velká výhoda. „Pokud se to ale nepodaří a nebudeme stíhat německé tempo, může to být problém, který způsobí odliv některých projektů nebo investic z České republiky,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.

Pojmy jako digitální dvojčata, umělá inteligence nebo virtuální realita jsou pro mnohé menší české firmy stále tak trochu sci-fi. „Nedokáží si představit, jaké by pro ně tyto technologie mohly mít konkrétní přínosy. A pokud už se přece jen zabývají nějakým novým nápadem, tyto firmy často zjišťují, že jim chybí finance,“ říká v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.