Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe. Začátky ale nebyly úplně jednoduché.

Podle Oty Novotného, ředitele xPORT Business Accelerator Vysoké školy ekonomické v Praze a vedoucího Katedry informačních technologií VŠE, je důležité nejen pomáhat startupům, ale také kultivovat tuzemské investory, aby se na začínající firmy více zaměřovali.

Martin Bunček je ředitelem Technologické agentury ČR. Tato vládní instituce z veřejných prostředků podporuje projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. Investice by pak měly vést k výsledkům, které jsou prospěšné nebo užitečné pro společnost. Peníze směřují do akademických institucí i do soukromých podniků. Ve speciálním rozhovoru s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz byla řeč nejen o fungování agentury, ale i o silných a slabých stránkách českého výzkumu a vývoje.

Co se vám vybaví, když se řekne popálenina? Většina z nás asi ví, že popáleniny podle intenzity rozdělujeme do čtyř základních skupin. Ačkoli mohou být rozsáhlé popáleniny smrtelné, moderní způsoby ošetřování výsledky léčby výrazným způsobem zlepšily. Vědci v současné době pracují také na tom, abychom spálenou kůži dokázali zcela nahradit.

„Chceme-li udržet šikovné lidi a přitáhnout do Česka mozky, inovátory a technology, musíme cílit na budoucnost, ne na minulost,“ říká Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v rozhovoru s Martinem Rychlíkem z Lidových novin.

Vědecké instituce ze střední a východní Evropy spojily své síly, aby zlepšily kvalitu výzkumu ve svém regionu. Projekt Alliance4Life byl založen v roce 2018 s cílem zvýšit konkurenceschopnost vědeckých institucí ze střední a východní Evropy. Na otázky týkající se hlavních témat projektu odpovídal Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity.

S Pavlem Dolečkem, náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme na konci minulého týdne ve velmi otevřeném rozhovoru diskutovali aktuální témata – kromě jiného metodiku hodnocení, institucionální podporu, specifické postavení vysokých škol, úlohu státu ve vědě či postavení jednotlivého vědce v celém systému.

S Rut Bízkovou, bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR a v současnosti poradkyní předsedy vlády, jsme si povídali o tom, co dnes dělá, jak hodnotí situaci v českém výzkumu, jaké jsou největší výzvy Česka a také o tom, že máme jedinečnou šanci mít svůj laserový CERN.

Není to tak dávno, co společnost Nebion AG otevřela v Praze svoji pobočku. Původně spin-off proslulé ETH Zürich vyvíjí software Genevestigator, který využívají desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Krátký rozhovor s jejími představiteli, konkrétně s panem Stefanem Bleuerem a paní Rasou Meskauskiene, vedl Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz.

Máme případy, kdy vědecký pracovník v pozici docenta na vysoké škole pracuje na velmi zajímavém projektu a současně je natolik schopný, že by chtěl založit vlastní společnost a výsledky projektu komercializovat. Je to vůbec dle současné legislativy možné? Jaké jsou hlavní překážky tohoto modelu? O tom jsme si krátce povídali s Martinem Fuskem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.