Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Václav Walach se zajímá o témata bezpečnostní teorie a praxe, kriminality a její kontroly a sociální stigmatizace a marginalizace. V roce 2017 získal Cenu Jaquese Derridy za společenské a humanitní vědy. Co mu pobyt ve Francii přinesl a podařilo se mu rozvinout česko-francouzskou spolupráci?

Marcel Kraus, garant programu ÉTA Technologické agentury ČR, si s Martinem Vítou z portálu Researchjobs.cz povídal o smyslu programu a důležitosti humanitních, společenských a uměleckých věd. Jaké projekty by v programu ÉTA do budoucna rád viděl a na co je v rámci programu nejvíc hrdý?

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Petra Suchánková si jako svou oblast zájmu zvolila využití jaderné chemie v medicíně. V roce 2018 získala Cenu Becquerel za jaderný výzkum. Co by vzkázala mladému vědci, který by se rád věnoval výzkumu? A co ovlivnilo její kariéru?

Centrum transferu technologií AV ČR (CeTTAV) vzniklo jako centrální transferové pracoviště Akademie věd ČR. Věnuje se především podpoře a vzdělávání v oblasti přenosu výzkumných výsledků do aplikační sféry. Proč je dobré založit spin-off a dělat transfer, přibližuje vedoucí centra Lenka Scholzová.

Kamil Baranski absolvoval měsíční stáž v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Konkrétně působil v týmu Biostatistika a přijel ze Slezské lékařské univerzity v Katovicích. Jeho dojmy z návštěvy a jaký pro něj měla stáž přínos, si přečtěte v krátkém rozhovoru.

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Václav Liška působí na chirurgické klinice Fakultní nemocnice a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni a za svou činnost byl v roce 2000 oceněn Cenou Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Jak těžké je převést poznatky z publikace do praxe? A co očekává, že se v budoucnu změní v jeho oboru?

Czexpats in Science se v červnu účastnili konference EMBO Young Scientist Forum 2019, kde jsme měli příležitost vyzpovídat tři špičkové české vědce z prestižních zahraničních univerzit. První rozhovor, který zveřejňujeme, jsme vedli s biochemikem Martinem Jínkem. Povídali jsme si o jeho výzkumu na poli editace genomu pomocí CRISPR-Cas systému, ale také o tom, jaké to je být šéfem výzkumné skupiny a jak se k této práci dostal.

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Ivana Mejdrová působí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a za svou vědeckou činnost byla v roce 2018 oceněna Cenou Sanofi v oboru farmacie. Co jí inspirovalo k práci ve výzkumu? A na co by se měl začínající vědec připravit?

Univerzita Palackého dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.

Od 1. září se vedení Masarykovy univerzity ujal rektor Martin Bareš. Do čela školy ho v dubnu na čtyři roky zvolil Akademický senát MU a v červenci jmenoval prezident České republiky. Jak budou vypadat první kroky Martina Bareše ve funkci rektora a kam chce dlouhodobě směrovat univerzitu?