facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ivana Mejdrová: Robotizace se bude stále víc zapojovat i do výzkumu

23. 9. 2019
Ivana Mejdrová: Robotizace se bude stále víc zapojovat i do výzkumu

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Ivana Mejdrová působí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a za svou vědeckou činnost byla v roce 2018 oceněna Cenou Sanofi v oboru farmacie. Co jí inspirovalo k práci ve výzkumu? A na co by se měl začínající vědec připravit?

mejdrováIvana Mejdrová se po absolvování gymnázia v Hořicích přihlásila na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde začala studovat Bioorganickou chemii. Tento obor si vybrala, protože se zajímala jak o chemii, tak o biologii. Postupem času se přiklonila k organické chemii. V rámci magisterského studia absolvovala i studijní zahraniční stáž v Odense v Dánsku.

Na půdě olomoucké univerzity se potkala se svým nynějším vedoucím skupiny, doktorem Nenckou. Ve své skupině se nyní zabývá přípravou nových látek s antivirotickou či kancerostatickou aktivitou či látkami ovlivňujícími metabolismus tuků a cukrů. Kromě samotné vědecké činnosti, která je jejím koníčkem, se věnuje již 20 let pěstování kaktusů, má ráda sport, zejména in-line a běh. Momentálně se věnuje více rodině, kterou podle svých slov během náročného doktorátu trochu zanedbávala. V budoucnu by ráda i s rodinou vycestovala na postdoktorskou stáž do zahraničí.

 

Co se změnilo v oblasti vědy, které se věnujete, od chvíle, kdy jste obdržela naši cenu?

Medicinální chemie je podobně jako ostatní vědní obory rychle se rozvíjející oblast, výzkum se neustále posouvá kupředu. Konkrétně v oblasti výzkumu antivirotik, kterému jsme se věnovali, se hledají další biologické cíle, které by mohly být cíleny současně.

Jak si představujete budoucnost vědy a vašeho vědního oboru? Existují změny, které se již odehrávají?

Nemám jasnou představu, ale předpokládám, že se budou dopředu výrazně posouvat technologie a přístroje, které v praxi používáme, z hlediska citlivosti či robustnosti. Podobně si myslím, že se více zapojí robotizace do výzkumu a syntézy.

Myslíte si, že je důležité rozvíjet vědeckou spolupráci na evropské či mezinárodní úrovni?

Myslím, že je to velice důležité a některá léčiva, která se v současné době používají, jsou toho jasným důkazem. 

Co vás inspirovalo k tomu, že jste se rozhodla pracovat v oblasti vědy a výzkumu? Máte nějaký vzor nebo hrdinu, jehož životní příběh vás inspiruje?

Od dětství jsem se zajímala o přírodu a můj zájem se prohluboval postupně na základní škole, na gymnáziu i na vysoké škole. Mými vzory tedy byly zpočátku paní učitelky, kterým jsem se chtěla ve vědomostech přiblížit, později paní profesorka na gymnáziu, která nás učila chemii. Tehdy jsem si uvědomila, že se chci věnovat vědě a konkrétně chemii.

Co byste dnes řekla mladému českému vědci, který by se rád věnoval výzkumu? Jak můžeme povzbudit mladé vědce v činnosti?

Asi bych mu řekla, ať to určitě zkusí a časem uvidí, jestli ho daná práce či činnost baví, naplňuje. Někdy si myslím, že jsou představy o práci vědce zkreslené. Rozhodně bych mu řekla, aby se nenechal odradit dílčími neúspěchy v experimentech. A také aby si uvědomil, že zejména na začátku kariéry či dokonce ještě během studia je věda práce, která nekončí přesně po osmi a půl hodinách, že zkrátka někdy experimenty nepočkají a je třeba věnovat vědě více času. Ale o to větší je pak radost z úspěchu.

Přihodilo se vám v životě něco, co dále ovlivnilo vaši kariéru? Třeba nějaké rozhodující setkání? 

Jako důležité setkání, které ovlivnilo moji cestu, bylo setkání s mým školitelem na univerzitě, kde přednášel jako externista. Tenkrát se snažil získat do svého týmu studenta na pozici doktoranda, a já se přihlásila. Nebýt tohoto setkání, pravděpodobně bych se nepřestěhovala do Prahy a nezačala pracovat na ÚOCHB.

 

Autorka: Esther Idris Beshirová

Zdroj: Francouzské velvyslanectví v Praze a Francouzský institut

 FV logoIFP logo RGB block


Francouzské velvyslanectví v Praze již čtvrt století každoročně uděluje vědecké ceny, které vznikly v roce 1994 z iniciativy profesora Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii. V prvních letech byly udělovány pouze v oboru svého zakladatele, postupem času ale pokryly celkem šest vědeckých disciplín. Na základě dvojího hodnocení, které provádí nejprve domovské pracoviště a následně mezinárodní porota, jsou vybíráni nejlepší čeští doktorandi – vedle chemie také ve farmacii, lékařství, jaderném výzkumu, počítačových vědách a společenských a humanitních vědách. K pětadvacátému výročí těchto cen vydalo Francouzské velvyslanectví v Praze publikaci rozhovorů s 25 laureáty – za každý rok s jedním. V rámci spolupráce je postupně zveřejňujeme na portále Vědavýzkum.cz.